Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

Poštolky mohou hnízdit i v domech přízemních. Příklady najdeme i v online dostupných přenosech z hnízdění, kde můžete najít i pár inspirativních nápadů (Biberbrugg, Einbeck, Gasmert, Haunetal, Théding, ...)

Budka by se měla umístit alespoň 5 m vysoko (na bezpečných a klidných místech to může být níže). Vletový otvor by měl být nicméně co nejvýše, orientovaný na východ, severovýchod nebo jihovýchod stranou převládajících větrů. Je potřeba pamatovat na to, že poštolky mají rády široký výhled.

Můžete s výhodou využít i již existující otvory do půdy nebo podstřeší a budku za ně instalovat na vnitřní straně. Pokud je otvor dostatečně hluboký, budka není potřeba; stačí zabednit na vnitřním líci zdi. Budka nebo obdobně upravený otvor by měla mít na přístupné straně dvířka, abyste ji mohli po sezóně čistit.

Budku nebo polobudku můžete umístit i na stromy nebo sloupy poblíž domu (podívejte se třena na Kasinfo z Molengraaf).

Střihy” na budku najdete např. zde. Další možnosti najdete v brožuře ČSO Pták roku 2002 na str.11.

Dobrý den,

Informace o první pomoci zraněným dravým ptákům včetně toho, jakou potravu jim podávat, najdete podrobně např. na stránkách rajhradské záchranné stanice (http://www.draviptaci.cz/cz/prvnipomoc.html) nebo brněnského Ptačího centra (http://www.ptacicentrum.cz/birds/).

Amatérská péče a neodborná, byť dobře míněná, pomoc může nalezenému opeřenci spíše uškodit. Některé typy zranění, jako jsou zlomeniny, přitom vyžadují rychlý odborný zásah. Mimo to, že podle platných zákonů si nalezeného ptáka nemůžete nechat doma, nemáte pravděpodobně pro jeho chov ani náležité podmínky.

Obecně tedy při nálezu ptáka je nejlépe ihned kontaktovat nejbližší záchrannou stanici, zoologickou zahradu, veterinárního lékaře nebo městskou policii.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Co se druhé části dotazu na cenu poštolky, zjistíte je např. v inzerci na chovatelských stránkách jako ifauna.cz nebo dotazem u sokolníků. Zkusit můžete nejbližší sokolnické středisko - jejich přehled najdete na stránkách klubu sokolníků. Poradí Vám tam také, kde ve Vašem okolí nejlépe získat patřičné zkušenosti, bez nichž by se nikdo neměl do chovu pouštět.

Dobrý den,

Záleží na konkretní situaci. Poštolky nejsou zrovna snášenlivé a většinou si bedlivě hlídají dostatečný prostor v nejbližším okolí hnízda, který je větší v otevřené krajině a menší ve městě. Na druhé straně tam, kde nemají dostatek vhodných příležitostí nebo je místo pro hnízdění velmi lákavé, mohou vytvářet i hnízdní kolonie. Najdete je takto ve stromořadích na jihu Moravy nebo na některých hradech (např. Na hradě Malenovice - viz. http://www.muzeum-zlin.cz/cs/stranky/ochrana-ptactva/) nebo na kostelních či vodárenských věžích (např. Poštolky, jejichž hnízdění je sledováno v Berlíně na klinice Vivantes). Teoreticky to tedy může vyjít i na obilním silu.

Co se lovu týče, poštolky opravdu dávají přednost drobnějším hlodavcům než jsou potkani nebo krysy. Ti na běžný poštolčí jídelní lístek nepatří a mohou se na něm ocitnout jen výjimečně.

Pro poštolku je typické, že třepotavým letem na místě s doširoka rozevřeným ocasem pátrá po kořisti. Francouzi pro to mají výstižný termín vol „Saint-Esprit“ (let sv. Ducha).

Poštolka přitom přerušuje normální veslovací let nebo plachtění, začne mávat celou plochou křídel proti směru letu a současně sklopí ocas k zemi a široce ho roztáhne. Křídla v té chvíli vykonávají velmi rychlý pohyb a výsledkem všeho je, že poštolka zůstává doslova viset na jednom místě jako přišpendlená.

Tento nezaměnitelný způsob letu, který lovící poštolka ovládá, zachycují dvě dokumentární videa BBC: Stationery view a Air Controll (http://www.bbc.co.uk/nature/life/Common_Kestrel)..

Dobrý den,

Poštolka nebo jiný pták, který dokáže létat, nejspíše pomoc nepotřebuje.

Pokud za sebou dospělý pták vláčí jedno křídlo a těžko s ním pohybuje, má ho pravděpodobně naražené nebo zlomené. Dokázala-li poštolka, kterou jste pozorovali, přiletět na parapet okna ve vyšším patře a opět odletět, mohla být jen dočasně otřesená, třeba po nárazu do skla. Zraněný pták, pokud neuvízne někde výše, skončí obvykle na zemi, kde je možno ho odchytit. I to, že se chytit nechá, je znakem toho, že na tom není dobře. Jak je to v takovém případě s první pomocí zraněným dravým ptákům najdete podrobněji např. na stránkách rajhradské záchranné stanice (http://www.draviptaci.cz/cz/prvnipomoc.html) nebo brněnského Ptačího centra (http://www.ptacicentrum.cz/birds/). Zlomeniny u ptáků vyžadují rychlou odbornou pomoc veterináře. Kosti ptáků totiž srůstají velmi rychle a hojí-li se zlomenina bez ošetření, může pak pták zůstat celoživotně zmrzačený. Teoreticky i toto mohl být případ poštolky, kterou jste viděli.

Obecně při nálezu ptáka, o němž se domníváte, že je zraněný, je nejlépe ihned kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. Kromě toho, že tam dokáží ptákům poskytnout odbornou pomoc, tak Vám mohou i rovnou podle Vašeho popisu situace telefonicky poradit na dálku, jak postupovat.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Odpověď: Dobrý den,

jak vidno, vše se vyvíjí, jak má.

Jen na vysvětlenou ostatním čtenářům v poradně. Poštolka mláďata doslova nevyvádí. Jen je motivuje k vyletění z hnízda tak, že jim přinese potravu někam poblíž.

Odpověň na starší dotaz máte v poradně.

Dobrý den,

Co se týče otázky, kudy se protáhne poštolka a holub ne, tedy, kam se dostane poštolka, dostane se i holub. Jsou to ptáci přibližně stejně velcí a holub dokonce umí i takové letecké manévry jako kolmý let vzhůru i do výšky 10m.

Váš pan farář má ale jinak pravdu. Holubi mají před poštolkami jakožto před dravci respekt a poštolky je dokáží pěkně prohnat. Pokud ovšem ve věži nebo v podkroví kostela jsou holubi již zvyklí hnízdit, nemusí vše být tak jednoduché.

Na rozdíl od sokola stěhovavého, který holuby loví, poštolky holuby pouze zahánějí v období hnízdění z okolí svého hnízda. To platí i pro období, kdy si na podzim vyhlížejí místo pro zahnízdění. Zatímco poštolky hnízdí jednou, zcela výjimečně dvakrát ročně, hnízdí zdivočelí holubi domácí, zvaní “věžáci”” po celý rok. Takže pokud poštolky nesetrvají na místě po celý rok, máte zajištěnu ochranu proti holubům jen přibližně od února do začátku srpna. Pokud poštolky zůstanou po celý rok, nemusí si mimo dobu, kdy cítí potřebu intenzivněji hájit své teritorium holubů vůbec všímat. Pokud se ovšem proháněním holubů jen tak nebaví.

Podpořit poštolky v hnízdění na kostelní věži je ale dobrý nápad. Zatímco holubi se uhnízdí i uvnitř, poštolky preferují při hnízdění místo, odkud mají dobrý výhled a přehled o okolí.

Ideální je proto budka, pro jejíž vletový otvor využijete některý vhodný otvor věže. Pokud je otvor dostatečně hluboký, budka není potřeba; stačí zabednit na vnitřním líci zdi. Budka nebo obdobně upravený otvor by měla mít na přístupné straně dvířka, abyste ji mohli po sezóně čistit. vletový Vletový otvor by měl být co nejvýše, orientovaný na východ, severovýchod nebo jihovýchod stranou převládajících větrů. Střihy” na budku najdete např. zde.

V Německu již od roku 2007 úspěšně funguje projekt Lebensraum Kirchturm, do něhož už je zapojeno několik stovek kostelů. Základní informace s odkazy na německé stránky projektu najdete v češtině zde. Z řady německých kostelů jsou i přímé přenosy hnízdění. I na těchto stránkách bývá někdy publikováno řešení budky, např.: Dettingen nebo Rosenheim. Inspiraci je možno hledat i u nás a to i na hradech a zámcích - např. v Malenovicích, kde je v podtřeší instalována řada budek pro poštolky a pro kavky.

Dobrý den,

Omlouvám se za pozdní odpověď, ale v období, kdy už většina poštolek vyhnízdila, není člověk v poradně již tak ostražitý. Jak vidno z Vaší skupiny Milovníci poštolek na FB, poštolčata již zdárně vyletěla. Obecně by měla vylétnout kolem věku 30 dní, může to být, jak nám sdělil vloni ornitolog z brněnského Ptačího centra až 42 dní. To, že je v období před vyletěním poštolčat vidět samici méně, je zcela normální. Jednak, protože se poštolčat už v tomto období umějí zdárně prát a vehementě se vrhat na přinesenou potravu, se rodiče raději hned po jejím rychlém předání klidí pryč. Jednak se mohou snažit vyprovokovat poštolčata, aby už konečně vyletěla tím, že se s potravou usadí někde poblíž. To, že někde poblíž jsou, je poznat z křiku poštolčat.

Jinak poštolčata mají opravdu tendenci dělat vše společně. Spíš než to, že by starší či vyspělejší čekala na to mladší, mladší se snaží dělat totéž, co ta ostatní. Může tak přecenit své letecké schopnosti a vyletět z hnízda o něco dříve.

Drží se ostatně pohromadě i po vyletění, kdy jim rodiče ještě asi měsíc zajišťují potravu. Poštolčata na ně čekají někde poblíž hnízda a jakmile spatří rodiče, ihned se hlasitě dožadují potravy. V tomto období se mohou, ale také nemusí vracet do hnízda přespávat, pokud si nenajdou něco lepšího. Jak vypadají první samostatné lovecké pokusy je hezky vidět v dokumentárním filmu BBC, na který najdete odkaz zde. Konečně jak se dále vydávají do světa nedávnou zjišťoval např. Výzkum Gordona Riddla (více zde).

Dobrý den,

Vždycky to zkrátka nevyjde. Opuštění první snůšky mohlo mít nejrůznější důvody včetně zmizení jednoho z partnerů. To, že se pak během sezóny vymění, nemusíme vždy bezpečně poznat. Druhá pozdní snůška bývá menší a vejce nemusí být všechny oplozena. Pokud z vajec nic nebude, poštolky to samy poznají. To, že v takových případech sedí na vejcích déle je normální (viz. odpověď na otázku ze 16.7.2017). Nechte to na přirozeném vývoji, bude to tak, pro ptáky rozhodně nejméně stresující. Ostatně přísně vzato obecně pokud má hnízdění pozorující člověk podezření, že se už nic nevylíhne, neměl by vejce odebírat. Kromě toho, že by to při nepřesném pozorování mohlo být předčasné, poštolky ještě většinou samy taková vejce využijí tak, že je zkonzumují.

Dobrý den,

děkujeme za upozornění. Je s podivem, že si tohoto překlepu na stránkách fungujících řadu let nepovšiml dříve. Upozornění bylo z poradny předáno osobám s patřičným administrátorským oprávněním, takže zvukomalebné latinské jméno poštolky obecné se snad vbrzku v záhlaví těchto stránek  dočká odstranění nadbytečného “l” a opravy na “tinnunculus”.

Dobrý den,

To, že poštolky takto dlouho sedí na vejcích normální je. Je jen otázka, zda se z vajec ještě něco vylíhne.

Nevím do jaké míry máte odpozorován začátek sezení na vejcích. Pokud jste délku sezení počítal od prvního vejce, je ještě pravděpodobné, že se mláďata vylíhnou. Poštolka, i když posedává na vejcích již předtím, začne řádně sedět až když se blíží konec snůšky, obvykle na vejci předposledním. Teprve potom začíná inkubace (tj. samička má zvýšenou teplotu, čímž začne vejce opravdu zahřívat a začnou se vyvíjet zárodky). Hřeje samice, menší samec ji střídá, aby v době, kdy se samice vzdálí, vejce nezastydla. Inkubace má trvat cca 28 dní;  v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní, ale výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní.

Poštolky během sezení vejce obracejí, aby se zárodek stejnoměrně vyvíjel a před vyklubáním se z vajec již poštolčata ozývají. Vejce, z nichž se nic nevylíhne, mohou být neoplodněná, mohou zastydnout v průběhu sezení (vejce mohou být zaplavena v prudších deštích a stát neúnosně dlouho ve vodě, pokud např. truhlík nemá odtok) nebo se mláděti nemusí podařit prorazit skořápku. Rodiče na takových vejcích, která jim připadají divná, po určitém čase přestanou sedět, mohou je vyhodit z hnízda nebo zkonzumovat. Než tak učiní, tak to ještě nějakou dobu zkoušejí. Jak dlouho, to záleží také na zkušenosti obou rodičů. Poštolka u vás snesla vejce relativně pozdě, což může znamenat že jde mladý a nezkušený pár nebo o druhý pokus o hnízdění.

Dobrý den,

Pokud mládě z nějakého důvodu uhyne, poštolky, sourozenci nebo rodiče, ho jednoduše zkonzumují. Nejmenší mládě (pokud je nemocné, nemusí to být to nejmladší) v nepříznivém roce při nedostatku potravy může uhynout. Pokud je mezi mláďaty velký rozdíl, přikrmování nemusí pro záchranu toho nejmenšího stačit. Samice se někdy kolem 10 - 11 dne po vylíhnutí většiny mláďat rozhodne, že už na nich nemusí sedět ani v noci a mládě, které má teprve první bílé ochmýření, může jednoduše prochladnout. Samice chrání mláďata v prvních 10 dnech jejich života, kdy ještě nedokáží regulovat svou tělesnou teplotu, také před horkem; zaostalé poštolče pak může doplatit i na přehřátí. Může tak uhynout i mládě, které předtím bylo čilé a bylo řádně krmeno.  Pozdní vylíhnutí může znamenat také to, že mládě bude mít nějaké zdravotní problémy. Rozdíl ve vzrůstu oproti starším sourozencům, který zdravé poštolče dokáže, pokud netrpí hladem, hravě dohnat, se pak výrazně prohlubuje.

Samice v době, kdy už na mláďatech nesedí, může v letech, kdy je to potřeba, začít opět lovit. Nejlepší lov je po ránu a v podvečer; přebytky z lovu i to co uklidí na hnízdě, si poštolky mohou schovávat pro pozdější konzumaci ve skrýších. V době největšího horka, kdy i mláďata jen odpočívají, nemusí se poštolčí rodiče objevit i po několik hodin. Samce i samici ostatně budete vídat čím dál tím méně. Odrostlejším mláďatům (přes 20 dní), která se dokáží sama nakrmit, už jen potravu rychle předají a klidí se z dosahu ostatních křiklounů.

Poštolky, které hnízdí u lidí za okny v truhlících a na balkonech, jsou pořád divoká zvířata. Do jejich života bychom měli zasahovat co nejméně. To platí i o umělém přikrmování. Je to ostatně již v odpovědi na Váš dotaz z 5.7.2017. Ponecháte-li vlastní krmení mláďat na samici a pouze odložíte potravu někam, kde si ji snadno najde, nemusíte se starat o to, zda ty kousky masa (mohou to být i kuřecí srdíčka), jsou moc velké nebo malé. Tímto způsobem byste měli přilepšovat poštolkám pouze tehdy, je-li to nezbytně potřeba a dodávka potravy opravdu vázne. (Příčinou mohou být mimo úhynu jednoho z rodičů i nepříznivé povětrnostní podmínky pro lov - dlouhodobý déšť nebo velmi silný vítr). Poštolčata potřebují pro svůj zdárný vývoj přirozenou potravu. Pokud to přeženete, může samice, která jako inteligentní pták rychle pochopí, kde je snadný zdroj potravy,  přestat lovit. Také samec může omezit dodávku potravy, protože se o ni poštolčata nebudou dostatečně hlásit.