• Základní informace
  • Fotografie a videa
  • Co dělat když…
  • Chov poštolky
  • Záchranné stanice
  • Zeptejte se
  • Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

    Vyhledávání:

    ČASTO KLADENÉ OTÁZKY:

     

     

    Život poštolky, obecná fakta

     

    Pomoc zraněnému dravci

     

    Hnízdění poštolek

     

    Chov poštolky

    Tomuto tématu se věnuje celá sekce webu Chov poštolky.

     

    Potrava a dokrmování poštolek

     

    Poradna

    Před položením dotazu se, prosím, pokuste najít odpověd v následujících sekcích:

    v sekci zákládní informace,
    v sekci co dělat když,
    v sekci chov poštolky.

    Pokud jste nebyli úspěšní, podívejte se prosím, zda se Vaše otázka nenachází
    v pravém sloupci.
    Je tam? Klikněte na ni.

    Nenašli jste na stránkách kýženou odpověď? Zeptejte se odesláním níže zobrazeného formuláře. Během několika hodin, maximálně dnů, Vám dotaz zodpovím.



    Poznámka: uvedete-li svůj e-mail, nebude zde veřejně zobrazen, ale jakmile bude Vaše otázka zodpovězena, přijde Vám na něj odpověď.

    Otázky a odpovědi

    DOBRÝ DEN. Máme v truhlíku poštolky-z 5 vajíček se vylíhly 4, 5 by se mělo líhnout asi dnes nebo zítra. Poštolka již po druhé odletěla a nechala mláďata-holátka bez dozoru 2 jsou ještě slepá? 2 již vidí. Nemám je přikrmovat?Samec tu byl včera minimálně 4-5xdnes ještě ne. V případě, že by zahynul - dají se mláďata odchovat (popř. i v bytě? než se opeří a pak venku v truhlíku než se naučí létat? od jakého stáří mláďat?jak často by se musela krmit a jak velkými sousty)Jestliže samička odlétla na víc jak 30 min-5 vajíčko se asi již nevylíhne? Dík za rady.Lze dát nakrájené kuřecí maso nebo srdíčka do misky - aby si je samička vzala až přiletí?NEbo není dobré kvůli možné infekci od much?


    dne 05.07.2017 se zeptal ZUZANA EKLOVÁ
    Odpověď:

    Dobrý den,

    Nepropadejte panice. Hlavní je z obav nad tím, co vše se může přihodit, samici zbytečně nerušit a neplašit. Pokud samec nosí potravu (může ji samici předávat i někce v okolí mimo hnízdo a nemusíte ho tedy na hnízdě vidět), samice mláďata pravidelně krmí a po většinou dne a přes noc na nich v tomto věku sedí, není důvod se znepokojovat nad osudem mláďat. Samice kryje mláďata do věku cca 10 dní, protože dokud mají pouze první bílé ochmýření, nejsou schopna regulovat svoji tělesnou teplotu. Musí je tedy chránit před zimou nebo před přílišným teplem. Sama nejlépe ví, kdy a na jak dlouho se přitom může vzdálit. To, že se vzdálila na více než půlhodiny z posledního vejce, nemusí být rovněž pro vylíhnutí posledního mláděte nijak fatální. Samice ostatně pozná, zda se z vejce něco vylíhne a i podle toho se chová.

    Pokud samice nemá dostatečný přísun potravy pro mláďata od samce, můžete jí pomoci tak, že jí přilepšíte nějakým tím kouskem libového kuřecího nebo hovězího masa. Kousky masa se doporučuje obalit do zvířecích chlupů a přidat drcené skořápky nebo sépiovou kost. Dají se sehnat i myší holátka, myši nebo vyřazená jednodenní kuřátka. Takovou doplňkovou potravu v případě, že samice je v pořádku a o mláďata se stará, nepodáváme mláďatům, ale necháme samici, aby mláďata nakrmila sama. Můžete ji nechat v době, kdy je pryč, někde, kde si jí po návratu všimne. Samice by si Vás totiž neměla zafixovat jako snadný zdroj potravy. Je potřeba rovněž to s přikrmováním nepřehánět co do množství. Jeden nebo dva kousky masa velikosti myše denně na přilepšenou v tomto věku úplně stačí.

    Jinak plně nahradit poštolčatům péči rodičů bez patřičných znalostí, vybavení a zázemí nemůžete; to je opravdu věcí odborníků. Pomoc nejbližší záchranné stanice by bylo nutno vyhledat také, pokud by mláďata skutečně ztratila matku v době, kdy má ještě na nich sedět, v prvních 10-11 dnech jejich věku. Samec jim sice nepřestane nosit potravu a mohdy je dokáže i nakrmit, ale bude mít problémy s tím je zahřívat nebo chránit před horkem. Ale nic takového, jak předpokládám a doufám, u Vás nehrozí.

    Dobry den a dekuji moc za odpoved. Tu spolecnost EKPAZ jsme kontaktovali jeste ten den, kdy je muz donesl. Jejich konecne reseni bylo poslat postolcata v krabici autobusem do jejich zachranne stanice, jak jsem vyrozumela, jsou to minimalne 2 hodiny jizdy - mame 40 ti stupnova vedra - nevim, jestli by to ptaci prezili - moc se mi to nezamlouva. A navic nam rekli, at zavolame az po nedeli a to byl ctvrtek. A ted k ptacatum. Mysi asi opravdu nesezenu na vesnici v Recku hady nikdo nechova (naopak z nich maji panickou hruzu). Snad sezenem 1denni kuratka a holubi maso. Zatim jsou na kurecim mase a pridavam jim zloudek z vajicka a chlupy z nasich psu :) . Pred jidlem jim poustim zvuk postolky z youtube. Vcera mi to dospelejsi mlade uletelo na sousedni vyssi dum, ale nezvladlo to a spadlo na zem, nastesti se mu nic nestalo a podarilo se mi ho vratit domu. Zatim dekuji. S pozdravem Klara


    dne 02.07.2017 se zeptal Klara Svobodova

    Odpověď: Po mailové komunikaci mimo poradnu na téma zda poštolčata patří či nepatří do záchranné stanice, doplňujeme prozatímní konec příběhu, jak ho popsala sama paní Klára:

    Dobrý den,

    tak příběh SNAD bude mít dobry konec! Poštolčata před chvílí odjela autobusem do Thessaloniki.
    Ale to, co předcházelo, už nechci znovu prožívat.
    Muž mi poštolky přinesl ve středu večer, noc strávily v přepravce v kuchyni. Hned druhý den ráno jsem jim pod střechu domu připevnila boudu z přepravky a kartonové krabice, a protoze nelétala, tak tam celý den seděla a já je chodila krmit, no spíš jsem cely den seděla na stráži před domem a jen se ozvala, tak jsem je krmila.
    V sobotu ráno starší poštolče vzlétlo a namířilo si to do 2. patra sousedního domu, nezvládlo dolet a po zdi se svezlo na balkon v přízemí. - Chodím na procházky se psy, ale pouze po cestách, do vysoké trávy bych nevlezla ani omylem, přece jen zmijí je tady mnohem víc než v Česku. Kvůli poštolce, abych ji z toho balkonu zachránila, jsem musela ten dům oběhnout zezadu a tak hadi ne-hadi, škorpioni a jiná havět a trny ne-trny jsem překonala 20 metrů vysoké trávy jen v pantoflích a poštolku odchytla a donesla ji zpět domu.
    Protože bylo 40-tistupňové vedro a poštolky viditelně strádaly, přenesla jsem je do domu a posadila na polici (starší mládě se snažilo létat i tam), večer jsem je znovu přestěhovala do boudičky pod střechu a zakryla kartonem, aby je v noci nechytla sova nebo kočka. To stejné (bez útěku) se dělo i v neděli. V mezičase jsem na internetu hledala všechny dostupné informace. Vždy před krmením jsem jim pustila video z youtube https://www.youtube.com/watch?v=13IwnnHXRTc

    V pondělí ráno jsem boudičku odkryla a než jsem jim donesla jídlo, starší mládě mi uletělo opět na sousední dům, ale tentokrát na střechu, po chvilce ze střechy na sloup, pak přeletělo nade mnou na další sloup a pak BYLO PRYČ. Už od rána foukal vítr, ale naráz se změnil (což je pro Řecko typické) ve vichřici, která převracela kontejnery na odpadky.
    Druhé mládě jsem opět přenesla do domu na polici a v různych intervalech jsem chodila ven s tabletem, pouštěla jsem video z youtube a pozorovala okolní domy a stromy dalekohledem a NIC.
    Vítr vál tak, že i ostatní ptáci měli co dělat.
    Střídavě jsem brečela a nadávala a chtěla zabit manžela, že poštolky nenechal tam, kde byly.
    Nakonec jsme se domluvili s http://drasi-agriazoi.gr/ , že jim dalšíi den ráno zbylé mládě pošleme.
    Večer jsem hledání vzdala a protože vítr nepolevoval, druhé poštolce jsem nechala na noc na polici.
    Nasledovala noc plná vyvrácených stromů a mrtvých ptáků.
    Ráno jsem nemohla dospat, ještě před šestou jsem s kávou a tabletem vyšla před dům a začalo voláni z youtube nanovo. Dalekohledem už jsem nesledovala, nedoufala jsem.
    Po slabé hodince jsem šla dovnitř, vytáhla jsem okenice, druhé mládě se probudilo, tak jsem ho nakrmila. Pak se začal probouzet zbytek rodiny a v 8 hodin jsem šla otevřít bránu, aby mohl vyjet syn do práce.......... a co nevidím........POŠTOLKA SEDÍ ZPĚT V BOUDIČCE!!!!!!! Tolik radosti už jsem dlouho nezažila!!!
    Pak už to šlo rychle: telefon do záchranné stanice, telefon na autobusové nádraží, krabice ze supermarketu, ještě udělat dírky na vzduch, spousta slz a šťastnou cestu!!!!
    V teto chvíli jsou ještě na cestě, ale během dne zavoláme, aby jsme věděli, jak tu cestu poštolky zvládly a během týdne se muž urve z práce a pojedeme se tam podívat.

    To je zatím vše
    S pozdravem a letu zdar  Klára
    P.S. E mail klidně zveřejněte, ať si počtou i jiní ptáčníci amatéři.

    dakujem za obsiahlu odpoved.. stretol som sa aj s nazorom, ze takto samica moze provokovat mladata k opusteniu hniezda.. malym uz rastie perie, chvost uz maju celkom pekny.. kazdopadne, samica sa dnes objavila a 2x zakrmila, takze je vsetko v poriadku.


    dne 01.07.2017 se zeptal viktor
    Odpověď:

    Dobrý den,

    To je dobrá zpráva, že je samice v pořádku a stará se.

    Ptačí rodiče se opravdu mohou snažit lákat mladé, aby opustili hnízdo tím, že jim nosí potravu někam poblíž. Poštolčí mláďata ale nemusí rodiče většinou k létání nijak nabádat, samo je to láká do světa. To se děje, až už jsou mláďata vzletná, zcela opeřená. Tzn. od věku 27 dní; na balkoně mají obvykle dostatek místa pro letecký trenink, takže vylétávají později, když je jim 30-35 dní. Ještě další měsíc se pak zdržují v nejbližším okolí hnízda, zdokonalují si letecké dovednosti a rodiče jim stále nosí potravu. Hlásí se o ni hlasitým křikem a máváním křídel. Mladé poštolky pak spíše rodiče pronásledují s žadoněním o potravu, takže je rodiče někdy musí na konci onoho dokrmovacího měsíce zahnat.

    Zdravim, mame na balkone sokolov, ale samica je 2 den nezvestna. jedno z mladat vypadlo z kvetinaca dole na podlahu balkona, tak sa kvetinac presunul na zem, aj druhe mlada vyskocilo na podlahu. niekto z rodicov pri nich bol, ale neviem, ci samica alebo samec. nasledne som par krat videl priletiet samca, ale ten aj odletel (s koristou).. lieta tu po okoli, schovava mysi na strechy a sem tam vyvolava.. mladata poriadne 2 dni nejedli.. co sa mohlo stat? krpci su v bednicke na povodnom mieste, cize nie na zemi.


    dne 01.07.2017 se zeptal viktor
    Odpověď:

    Dobrý den,

    Na dálku těžko ze zaslaných informací říci. Je možné, že se samici opravdu něco přihodilo, ale také možná nesledujete hnízdo tak podrobně a mohly Vám její návštěvy u mladých uniknout. Nepíšete bohužel, jak velká mláďata jsou. Ale pokud vyskakují ven z květináče ležícího na podlaze balkonu, už asi nebudou nejmenší. Obecně čím větší poštolčata jsou, tím méně času s nimi rodiče tráví. Poté co je mláďatům více než 10 dní, nemusí už na nich samice sedět a může začít vzdalovat a podle potřeby lovit. Pokud je málo potravy, může být pryč i poměrně dlouho. Také samec jí kořist nemusí předávat na hnízdě; to, že ukrývá kořist ve skrýších v okolí hnízda, není nic neobvyklého. Pokud samec přinese kořist v době, kdy jsou mláďata na hnízdě sama, tak jim ji nechá, když se o ni aktivně přihlásí. Pokud se mláďata o potravu nehlásí (nemají hlad nebo jsou naopak hlady nebo nějakou nemocí už apatická), je docela přirozené, že kořist zase odnese a schová. Naopak i menší žadonící mláďata dokáží samce vyprovokovat k tomu, aby je nakrmili. Pokud jsou mláďata hladová, tak se dokáží o potravu opravdu vehementně hlásit, ve vyšším věku, když už je jim přes 20 dní, i hodně hlasitě. V tom věku se už pomalu dokáží i sama nakrmit (nejprve myši polykají, později si je už umí i natrhat).

    Máte-li pouze 2 poštolčata a jsou dostatečně velká, samec by měl situaci zvládnout, i pokud se samici něco přihodilo.

    Chce to hlavně zachovat klid a snažit se pořádně odpozorovat (aniž byste rodiče plašili), co se vlastně děje a jak se poštolčata vzhledem ke svému věku chovají. Pokud jim již podrůstá opeření nebo mají již jen zbytky ochmýření, jsou převážně sama, ale jsou čilá, není důvod se znepokojovat. Přitom to, že část horkého dne napůl prospí rozplácnutá na zemi ještě neznamená, že by jim něco chybělo.

    Dobry den, prosim o radu. Vcera mi muj muz prinesl dve mladata postolky - 1 uz ma peri, druhe peri + chmiri. Udajne vypadla z hnizda,z vysokeho stromu, nebyla moznost je tam vratit. Ziji v Recku a tady se pomoci moc nedovolam, takze mi asi zustanou.Ale chtela bych je jen odchovat a nechat byt volne, jestli je to mozne. Krmim je kurecim masem. A po kapkach jim davam vodu (mame ve stinu 33 stupnu). V prizemnim domku jsem jim pod strechu pridelala bedynku jako hnizdo. Moc, moc, moc prosim o radu, co mam delat dal. S pozdravem Svobodova


    dne 30.06.2017 se zeptal Klara Svobodova
    Odpověď:

    Dobrý den,

    Brát domů mláďata poštolek, která už jsou opeřená nebo mají jen poslední zbytky ochmýření, není to nejlepší, co pro ně může člověk udělat. Tato mláďata už jsou ve věku, kdy přirozeně opouštějí hnízdo a na zem se mohou dostat při jednom z prvních nepodařených leteckých pokusů. Protože mláďata mají tendenci dělat vše společně, může se tak ocitnout na zemi i mladší mládě. Mláďata v tomto věku rodiče nepřestávají krmit i když jsou mimo hnízdo. Nejlepší způsob, jak poštolčatům v takovém případě pomoci, pokud je hnízdo nedostupné, je vysadit je co nejvýše poblíž hnízda. Rodiče si už je najdou, mláďata se dokáží dostatečně hlasitě hlásit.

    Ale stalo se a už je máte doma. Pokud ptáčatům podáváte kuřecí maso, je to v pořádku, ale poštolky jako ostatní dravci potřebují i tzv. balast. Lépe je vždy pokusit se sehnat myší holátka, myši nebo vyřazená kuřátka (i v Řecku si je někde obstarávají chovatelé hadů). Krátkodobě můžete přidat např. drcené skořápky. Vodu na pití nepotřebují, uvítají ale nízkou misku na koupání.

    Odchovávat sama byste je ale neměla. I v Řecku pro ně určitě jde najít odbornou pomoc. Obdobou naší sítě záchranných stanic by měla být celostátní síť  Ελληνικό Κέντρο Περίθαλψης Αγρίων Ζώων (Hellenic Wildlife Hospital) - ΕΚΠΑΖ - na jejich stránkách http://www.ekpaz.gr, najdete kromě emailového i telefonní kontakty (http://www.ekpaz.gr/contact/). Pokud to nevyjde, můžete zkusit kontaktovat řeckého partnera Birdlife International: Greece - Hellenic Ornithological Society (HOS). Na jejich stránkách http://www.ornithologiki.gr/ najdete ostatně další užitečné odkazy a kontakty.

    Dobrý den, máme poštolku na římse u domu v 6. patře. Poštolka sedí na vejcích už víc jak 2 měsíce, ze základních informací vím, že by měla sedět tak 28 dní. Jak je možné, že tam pořád sedí? Copak nepozná, že už nic nevysedí? Čekáme na ní už dlouho :) A mohou v takovém případě začít stavební práce, při kterých poštolka přijde o toto hnízdicí místo a bude muset hledat nové? Děkuji za odpověď.


    dne 14.06.2017 se zeptal Jiří
    Odpověď:

    Dobrý den,

    nevím do jaké míry máte odpozorováno dění na hnízdě a dobu sezení na vejcích. Poštolka posedává na hnízdě ještě před snesením prvního vejce. Snáší pak vejce obden a nejprve na nich trvale nesedí. To začne až když se blíží konec snůšky, obvykle na vejci předposledním. Teprve potom začíná inkubace (tj. samička má zvýšenou teplotu, čímž začne vejce opravdu zahřívat a začnou se vyvíjet zárodky). Inkubace má trvat cca 28 dní;  v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní, ale výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní.

    Délka sezení se pro pozorovatele může zdánlivě prodloužit i tak, že z nějakého důvodu samice opustí snůšku a do hnízda snese další vejce nová samice.

    Poštolka ostatně sedí i na již vylíhnutých mláďatech po dobu cca 10 dní, dokud mají ještě pouze první prachové bílé ochmýření a nejsou schopna regulovat svoji tělesnou teplotu. Chrání je tak před prochladnutím nebo naopak v horkých dnech před přehřátím. Pozorovatel sledující hnízdo jen občas z povzdálí nemusí zaregistrovat, že se něco pod sedící poštolkou změnilo.

    Během samotného sezení poštolky vejce obracejí, aby se zárodek stejnoměrně vyvíjel a před vyklubáním se z vajec již poštolčata ozývají. Pokud jsou vejce neoplodněná nebo zastydlá, dovedou poštolky rozpoznat, že z vajec nic nebude a samy na nich přestanou sedět (asi tak po týdnu po uplynutí doby, kdy by se mláďata měla vylíhnout). Mohou je přitom jen tak opustit, vyhodit z hnízda nebo zkonzumovat.

    Doporučuji nyní ponechat vše přirozenému průběhu a vyčkat konce hnízdění.

    Co se týče stavebních úprav, obecně je potřeba pro jejich provádění v hnízdním období předem požádat o odchylku z obecné ochrany ptáků (k tomu více v odpovědi na dotaz ze 4.4.2017). Je možné, že je pro stavbu již vyřízeno, v tom případě stanovuje určité podmínky, které je potřeba respektovat. Pokud ještě vyřízeno není, délka vyřizování povolení pravděpodobně nebude o mnoho kratší než doba než poštolky hnízdo opustí nebo vyvedou mladé.

    Dobrý den, obracím se na vás s prosbou o radu. V malém háječku u rybníka jsme našli mládě poštolky, tedy domníváme se, že se jedná o poštolku. Mládě má ještě chmíří, ale konce křídel se mu už zbarvují do hnědé až zrzavé barvy, která se střídá s hnědou. Našli jsme zde i peří, které zbarvením odpovídá Poštolce. Mládě sedělo na zemi, zraněné nebylo, dokázalo i utíkat. Hnízdo se nám nepodařilo najít..Je nějaká možnost, jak mu pomoci, nebo si ho matka najde i na zemi?


    dne 10.06.2017 se zeptal Eliška
    Odpověď:

    Dobrý den,

    Pokud je mládě poštolky ještě převážně ochmýřené a pera jsou viditelná jen na na okrajích křídel a ocásku, je ještě poměrně malé na to, aby přežilo mimo hnízdo. I když už bude starší než 10 dní a matka ho proto nemusí trvale chránit před zimou nebo horkem, stejně na zemi snáze prochladne. Na zemi je také velká pravděpodobnost, že mládě uloví nějaký predátor. Problém bude mít ale především s tím, že si ho rodiče nemusí všimnout a nebudou ho krmit.

    Podmínkou pro to, aby rodiče mládě, které se vzdálilo z hnízda nakrmili, je, že se dokáže samo aktivně o potravu hlásit. Činí tak pronikavým křikem a máváním křídel, jimiž reaguje na blížící se rodiče. Takto se začínají projevovat až mláďata ve věku od cca 20 dní. Tedy mláďata, na nichž už vidíte postupně se objevovat peří kolem očí, a nahoře na zádech a křídlech. Připravují se tak na dobu kdy vyletí z hnízda a rodiče je budou ještě asi měsíc dokrmovat.

    Převážně ochmýřené mládě dravce vypadlé z hnízda tedy valné šance na přežití bez lidské pomoci nemá. Optimální pomocí je vrácení do hnízda, které se Vám ale, jak píšete, nepodařilo najít. Jinak patří odchov takového mláděte do odborných rukou.
    Mládě pochopitelně již druhý den nemusí na místě nálezu být. Ale v každém případě, pokud pro jeho záchranu chcete něco podniknout, domluvte se nejprve s nejbližší záchranou stanicí. Databázi záchranných stanic vede MŽP a najdete jije dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi. Na stránkách většiny stanic najdete i základní pokyny pro pomoc zvířatům v nouzi (např. Pomoc ptákům v nouzi na stránkách brněnského Ptačího centra).

    Dobrý den,Jistou dobu mám zájem si koupit mládě či vejce poštolky a poté je odchovat. Stále píšete že musím mít povolení jenže Zayferus tvrdí jinak. Pokud chci dravce chovat a nelovit s ním atd.. povolení není třeba ne?Kde takové mládě mohu koupit či jak nejlépe si mohu koupit vejce poštolky? Děkuji


    dne 29.05.2017 se zeptal Lenka
    Odpověď:

    Dobrý den,

    Kontakty na chovatele zde nikdo nemá. Zkusit můžete nejbližší sokolnické středisko - jejich přehled najdete na stránkách klubu sokolníků.

    Mimo výjimečnou možnost získání poštolky z přírody, je u nás možné chovat (držet v zajetí) pouze ptáky, kteří byli odchováni v zajetí z legálně získaných rodičů. Poštolka k chovu by proto měla být pořízena od registrovaného chovatele, který ji vybaví potřebnými povinnými doklady.

    V ostatních případech (tedy pro chov poštolky z volné přírody) je potřeba předem požádat o odchylku z obecné ochrany ptáků.

    Jednoduše řečeno, ten kdo poštolku chová, musí být schopen prokázat, jakým způsobem ji legálně nabyl. Minimum, které zákon od chovatele požaduje je povinnost chovatele vést záznamy o chovu a obchodu. Jak mají vypadat, najdete zde.

    O tom, co chov poštolky dále obnáší obecně nejen po stránce zákona, se dočtete na těchto stránkách v oddíle Chov poštolky. Podrobně se všem právním problémům spojeným s ptáky věnuje online dostupná příručka Ptáci & zákon a stručnější leták, které vydala ČSO a konkretně s ohledem na dravce publikace Chov dravců a sov v souladu s českou i mezinárodní legislativou, kterou vydala AOPK.

    Koupě dravce je ovšem krok, který by každý měl předem důkladně zvážit nejen s ohledem na legislativní podmínky, ale i s ohledem na to, jaké podmínky je schopen chovanému dravci zajistit a kolik času mu bude schopen věnovat. I když dravce smí de facto držet kdokoliv, pokud k tomu má patřičné dokumenty, a zkouškami musí projít pouze ten, kdo chce s dravci lovit, neměl by se ani do chovu pouštět nikdo bez patřičných znalostí a zkušeností.

    MÁM na parapetu za oknem 2 truhlíky s hlínou, do kterých jsem si chtěla vysadit bylinky. Nyní jsem zjistila, že si v obou truhlících dělají hnízdo poštolky. Má smysl je v tom podporovat, když tam na ně může pršet a když jdu do kuchyně tak je to ruší, OBČAS NA NĚ ŠTĚKÁ NÁŠ JEZEVČÍK, KDYŽ ZROVNA NESPÍ- pak samozřejmě odlétnou. Uvažovala jsem, že bych jim tam udělala stříšku a dala kolem 3 desky. Ale nevím jak moc dělají binec okolo či hluk, aby si sousedi nestěžovali.Jsou KRÁSNÉ a ZAMILOVANÉ. Bydlím v 10.patře -je třeba udělat nějaká opatření, aby pak mláďata nemohla vypadnout? Uživí se samy nebo se musí nějak přkrmovat? Je nutné jim do 2. truhlíku udělat koupání-musí mí stále čerstvou vodu?


    dne 24.05.2017 se zeptal EKLOVÁ
    Odpověď:

    Dobrý den,

    Poštolky rády hnízdí na místech odkud mají přehled, tudíž jejich zájem o Vaše truhlíky na parapetu v 10. patře je logický. Začaly se o ně zajímat poměrně pozdě (konec května), což může být tím, že je to teprve mladý pár.

    Obecně všem, u nichž poštolka poprvé zahnízdí či je jasné, že se k tomu chystá, doporučuji kromě toho, co se dočtete na těchto stránkách (viz. Co dělat když...), příručku ČSO Pták roku 2002 - http://www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf. Na str. 10 najdete kapitolu Usadila se u Vás poštolka?

    Základní rada přitom zní: do hnízdění se pokud možno vůbec neplést. Poštolky jsou(i když bydlí na lidských stavbách) ještě stále divocí ptáci, kteří se o sebe postarají sami a potřebují od nás hlavně jen to, abychom je zbytečně nerušili..

    V truhlících na parapetech bez ochrany před povětrností hnízdí poštolky poměrně často a zvládají to. Hnízdí ostatně na římsách a v nikách na fasádách budov i bez truhlíků. Do jaké míry poštolky doopravdy ruší Váš pes, poznáte z toho, zda u Vás nějaké vejce opravdu snesou. Rozhodnout se proto, zda jim hnízdění umožníte, byste měla co nejdříve, protože pokud vejce již budou snesena vejce nelze s nimi dle zákona manipulovat etc.

    Poštolky jsou dosti hlučné, když se namlouvají a páří, v době, kdy už sedí na vejcích, o nich prakticky Vy ani Vaše okolí nebudete vědět. Hlučná je i závěrečná fáze hnízdění, kdy se poštolčata hlasitě domáhají na rodičích potravy. Nadělají také více nepořádku. Ale dá se to vydržet a uklidit.

    Z truhlíku doporučuji odebrat část hlíny tak, aby nebyl plný. Je to nejjednodušší opatření proti vypadení vajec nebo vylíhlých mláďat. Pod truhlík můžete dát podle konkretní situace nějakou zábranu (třeba o něco širší bedničku). Měla by být ale řádně připevněna, aby nespadla. Jak to mají zařízeno jinde se můžete podívat i v přímém přenosu např. z Budapešti zde.

    Stříšku poštolky nepotřebují, i když jim konfort bydlení pochopitelně zvýší; pokud se jim rozhodnete nějakou vyrobit, tedy nezapomeňte na její zavětrování. Důležitější než stříška je to, aby truhlík měl odtok a při větších deštích se v něm nehromadila voda.

    Poštolky také nepotřebují přikrmování ani vodu.

    Lidé často přikrmují “ta hladová chuďátka” zbytečně a kontraproduktivně. Měli byste mít důkladně odpozorováno, že opravdu vázne dodávka potravy po delší dobu než dejme tomu den. O co více jim budete přilepšovat, o to méně je budou rodiče krmit, protože poštolčata se nebudou o potravu dostatečně hlásit. Poštolčata od nich dostávají přirozeně kořist i s chlupy a kostičkami a tento “balast” mláďata pro svůj zdárný vývoj potřebují. Takže pokud nabudete dojmu, že je potřeba dokrmit je lépe sehnat si myši a kuřátka (krmení pro hady) nebo aspoň maso obalit drcenými skořápkami a chlupy nebo vatou. Je přitom rozhodně lépe nekrmit sami, ale odložit potravu někam, kde si samička snadno najde. Opět pozor, opravdu nepřehánět. Je to inteligentní pták a brzy pochopí, že jste snadný zdroj potravy a netřeba tedy lovit.

    Vodu si poštolky berou z potravy. Potřebují ji spíše na koupání, ale samice si koupání vyřídí v době, kdy ji střídá samec. V nesnesitelných vedrech můžete dát na parapet podle situace mělkou nádobu s vodou, kterou mohou s chutí využít i odrostlejší mláďata. Nádoba by měla být opravdu mělká (tedy nenaplňovat vodou druhý truhlík).

    Dobrý den,jsem velmi smutná.Již několik let každoročně hnízdí u nás na balkoně poštolky.Pokaždé vyvedou 6 až 7 mláďat,ale nyní poprvé seděla samička na vejcích tři týdny,pak se začala na delší dobu vzdalovat a na vejce už si nesedla.Nemůžu přijít na to co se stalo.Měla klid a nikdo jí v osmém patře nerušil.Stává se to?Děkuji předem za odpověď.Jiřina Balýová


    dne 08.05.2017 se zeptal Balýová Jiřina

    Odpověď: Dobrý den,
    ano, může se to stát.
    Nepíšete, jak se chová sameček. Ale pokud nedostatečně zásobuje samičku potravou, je nucena ulovit si něco k snědku sama. Pokud sameček zcela zmizel, samička sezení na vejcích po čase zanechá, protože to opravdu sama nezvládne a nad mateřským pudem zvítězí její vlastní zájem o přežití.
    Pokud samce alespoń občas vídáte a zásobování potravou (nemusí si ji nutně předávat na hnízdě) nevázne, je možné, že poznala, že vejce nebyla oplodněna a nic se z nich nevylíhne.
    V obou případech je možné, že se ještě můžete dočkat druhé snůšky. Letos lze něco takového sledovat přímo online na živém přenosu z hnízda v Zurichu - Altstetten. Samice zde zmizela 11.dubna a nová začala 25. dubna snášet k původní snůšce další vejce, takže nyní sedí na jedenácti.

    Dobrý den mám dotaz potřebují na budově firmy udělat fasadu,ale ve staré ventilaci se uhnizdila poštolka co mám dělat.. děkuji za odpověď


    dne 04.04.2017 se zeptal Pavel Ševčík

    Odpověď: Dobrý den,

    Z pohledu zákona není sice poštolka zvláště chráněným druhem, ale stejně jako na ostatní volně u nás žijící ptáky, se na ni vztahuje tzv. obecná ochrana.  Ta ptákům zaručuje mj. ochranu pro období hnízdění a rozmnožování (je zakázáno: - úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd; - úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat). Není tedy možné odstraňovat hnízda z budovy v době, kdy v nich ptáci aktuálně hnízdí, leda by pro tento účel byl povolen odchylný postup dle § 5b odst. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Příslušným orgánem ochrany přírody jsou v tomto případě (obecná ochrana) tam, kde není jiný kompetentní orgán ochrany přírody (tedy mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem  a pozemků určených pro účely obrany státu), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 77 zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) - odbor životního prostředí.

    Obecně nejlepší řešení je vždy provádět stavební práce až poté, co ptáci vyhnízdí. V případě poštolky obecné mimo období jejího hnízdění nemusíte ani žádat o výše zmíněnou odchylku. Záleží na tom, jak pokročilé hnízdění je. Můžete počítat s minimálně dvěma, maximálně třemi měsíci: 1 měsíc sezení na vejcích, 1 měsíc péče o nevzletná mláďata a 1 měsíc péče o mláďata v době, kdy již létají, ale jsou stále ještě závislá na rodičích. V případě, že poštolky již někdy od začátku dubna sedí na vejcích, znamenalo by to naplánovat začátek prací nejdříve na začátek července. Pokud byste práce plánoval až na příští rok, tak to znamená provést v dostatečném předstihu (optimálně již na podzim) taková opatření, která poštolkám v hnízdění na starém místě zabrání (např. zaslepení vletového otvoru).  Ale to opravdu až na podzim, ne nyní, kdy již poštolka snesla vejce nebo se k tomu v nejbližších dnech chystá. Při stavebních úpravách pak můžete na poštolky pamatovat např. náhradní budkou. Protože poštolky patří k těm druhům ptáků, které si relativně snadno najdou k hnízdění něco jiného, nemusíte jim, pokud nechcete, žádnou náhradu nabízet.

    Dobrý den, chtěl bych se zeptad ohledně toho jak mám přpravovat poštolku ale jestli je na to nějaká přepravka tak my prosým napište odkas na nějakou stránku kde je návod


    dne 09.03.2017 se zeptal K.Tatar

    Odpověď: Přemísťování dravce se uskutečňuje buď nošením na rukavici, nebo ve speciálně upraveném prostoru. Tím může být přepravní bedna, nebo klec, kufr nebo sedadlo automobilu, případně jiný prostor zajišťující bezpečné a pohodlné cestování. Přepravní prostor nesmí obsahovat ostré hroty, těkavé látky, musí být dostatečně velký, aby bez námahy umožnil změnu polohy při cestování, musí mít přiměřeně drsnou, ale měkkou podložku umožňující zachycení prsty, ale znemožňující setrvačný posun při změně pohybu. Musí mít zajištěno dostatečné větrání celého prostoru (viz. Metodické pokyny k chovu dravců a sov v péči člověka; dtto Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti § 9). Pro přepravu zraněného dravce nebo mláděte vypadlého z hnízda můžete použít papírovou krabici. Sokolníci používají různé druhy transportních hrazd a přepravek, jejichž nabídka je dostupná i na internetu.

    Dobrý den, mám dotaz ohledně poštolek - jaký to má význam? V pátek 13.1. v odpoledních hodinách na zasněženém poli byli posazeny poštolky v řádu cca 30 ks v rozestupu 1 - 2 m od sebe. Nikdy jsme takto dravce a v takovém množství neviděli. Navíc seděli na poli nehybně jako sochy. Počasí - kolem -1 C, nesněžilo, začínal foukat vítr a teprve v sobotu odpoledne sněží. Děkuji za inforamci na uvedený e-mail.


    dne 14.01.2017 se zeptal Majdalenka

    Odpověď: Dobrý den,

    dravci, které jste viděli, byla nejspíše káňata, která takto mohou posedávat. Káně lesní totiž dovede a může lovit hraboše nejen tak, že se na spustí střemhlav dolů, ale dovede je lovit i přímo na zemi. Uvádí se, že v otevřené krajině kato může lovit i několik káňat nedaleko od sebe. Takže to byla nejspíče káňata čekající u děr na hraboše (viz. text z Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy zveřejněný na http://www.kdelovit.cz/cz/sokolnictvi/dravci/kane-lesni).

    Mám dotaz ohledně chovu. Když koupím od chovatele poštolku s citesem, musím ji po koupi registrovat na Krajském úřadě pod který spadá můj trvalý pobyt? V zákoně o CITES jsem našel, že se registruje až pokud bych choval více než jednoho jedince od jednoho druhu.Tzn. pokud budu mít např. jednoho sokola, jednu káni, jednu poštolku (vše s cites)tak nikde nic hlásit a registrovat nemusím, pokud to dobře chápu...Děkuji. Honza


    dne 13.01.2017 se zeptal Honza

    Odpověď: Dobrý den,

    S novelou zákona č. 100/2004 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2010, vznikla chovatelům povinnost vedení záznamů o chovu a o obchodu. Každý, kdo chová či obchoduje s exempláři z přílohy A nebo B, je povinen o tom vést písemné záznamy. Podrobnější informace o tom, jak mají záznamy vypadat, jsou ve vyhlášce č. 210/2010 Sb.

    Jinými slovy jak chovatel, od něhož poštolku kupujete, tak následně vy, musíte být schopen prokázat, že jde o legální odchov.

    V České republice také platí povinnost registrace držených nebo chovaných CITESových druhů, tuto registraci provádějí krajské úřady - seznam povinně registrovaných druhů CITES je ve vyhlášce č. 210/2010 Sb.

    Registrační povinnost se nevztahuje na dravce a sovy z přílohy A, které jsou zvláště chráněné dle zákona č. 114/1992 Sb. (u těchto druhů je registrační list nahrazen výjimkou ze zákazu chovu a držení dle §56 zákona) a na druhy volně žijící, které se vyskytují přirozeně v přírodě ČR (nahrazeno odchylným postupem dle §5b zákona).

    Poštolka obecná a káně lesní je v příloze A a patří mezi druhy volně žijící, které se vyskytují přirozeně v přírodě Č. Sokol stěhovavý patří mezi zvláště chráněné druhy. Podmínky pro jejich chov tedy nejsou stejné, ale o nějakýché limitech počtu chovaných jedinců pro které to či ono neplatí. mi není nic známo.

    Základní informace o zákonných povinnostech vyplývajících z CITES pro chovatele dravců najdete na stránkách AOPK (viz. Informace pro chovatele dravců), kam doporučuji přímo směřovat případné dotazy k upřesnění.

     

    Každou zimu krmíme ptáčky, létají sem kromě sýkorek a vrabců také brhlíci, strakapoudi,sojky a mnoho dalších drobných druhů. Pravidelně sem přilétá poštolka, která je napadá a často nějakého uloví, přesto, že budka je mezi větvemi stromu. Pomohl by nějaký strašák jako postava? Nebo poraďte.Děkuji Pospíšilová


    dne 01.01.2017 se zeptal Krista Pospíšilová

    Odpověď: Dobrý den,

    drobní ptáci na krmítku lákají spíše krahujce, který se na jejich lov specializuje, než poštolku. Budka mezi větvemi stromu asi není nejlepší řešení i s ohledem na ulehčení přístupu kočkám. Často se doporučuje, aby bylo krmítko na otevřeném prostoru, kde ptáci zavčas uvidí blížícího se predátora. Je však zároveň dobré umístit krmítko v blízkosti hustého trnitého keře (např. dřišťálu), mezi jehož větvičkami malí ptáci rychle najdou bezpečný úkryt. Mohou se tak bezpečně schovat i před kočkami, které mají rozhodně na svědomí více drobného ptactva než dravci.


     Vytisknout  Nahoru
    Webdesign studio CobraDesign poradna@postolka-obecna.cz
    provozováno na eShopSystem.