Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Odpověď:

Dobrý den,

Hnízdění poštolek nikam to hlásit nemusíte. Ve styk s úřady je potřeba vejít pouze, pokud by bylo potřeba z nějakého závažného důvodu do jejich hnízdění zasáhnout. Průběžná evidence hnízd synantropních ptáků v ČR je zaměřena na rorýsy, jiřičky, kavky - viz. Databáze registrovaných hnízdišť synantropních druhů ptáků http://www.rorysi.cz/rorysidb/search.php nebo na hnízdění čápů - http://cap.birdlife.cz/mapa. U našich sousedů na Slovensku je od loňského roku možno přidat údaje o hnízdění poštolek do online mapy prostřednictvím dotazníku na stránkách Ochrana dravcov na Slovensku (http://www.dravce.sk/web/index.php/sk/aktuality-2018/1371-sokol-mysiar-na-balkone-kolko-ich-je). Snad se časem podobná iniciativa objeví i u nás.

Odpověď:

Dobrý den,

V průběhu měsíce, kdy se po vyletění poštolčata ještě mohou vracet na hnízdo nebo setrvávat v jeho nejbližším okolí, není moc šance rozeznat samečky od samiček. Kdo je kdo se jasněji ukáže až mláďata vymění první řádné opeření za nové, tedy u ročních ptáků. Poštolky jsou schopné rozmnožování již v následujícím roce po vylíhnutí a i již hnízdícího mladého samce může být ještě na dálku obtížné rozeznat od samice jinak, než podle jejich chování (s ilustracemi např. v článku zde). Přepeřování probíhá postupně. U samců se se zmenšují tmavé skvrny na zádech do tvaru kapek, postupně jim zešedne hlava a odshora ocas. Protože změny jsou opravdu postupné, můžete potkat mladého samce se šedou hlavou a pruhovaným ocasem (viz článek zde).

Zblízka pro odborníka rozeznat samečky a samičky už i u mláďat zřejmě lze. Určité drobné rozdíly jsou v délce křídel a kresbě peří na ocáscích viz. průvodce pro monitorování v terénu Raptors: A field guide for surveys and monitoring: Kestrel: http://www.eurapmon.net/sites/default/files/raptors_2nd_ed_010_kestrel.pdf.

Názorné ilustrace k vývoji a rozdílům v opeření včetně přepeření mladých poštolek najdete v online dostupném dokumentu Identifikace poštolky obecné in Atlas de Identificación de las Aves de Aragón(Javier Blasco-Zumeta & Gerd-Michael Heinze): http://blascozumeta.com/wp-content/uploads/aragon-birds/non-passeriformes/131.kestrel-ftinnunculus.pdf; anglický terminologiký slovníček k Atlasu: http://blascozumeta.com/glossary/.

Bez zajímavosti není ani článek Age et sexe du faucon crécerelle (falco tinnunculus) en hiver (André Burnel, Roger Frqipont & André Vandewer): http://www.aves.be/fileadmin/Aves/Bulletins/Articles/45_3/45_3_129.pdf, který ukazuje, že to s přepeřováním a určováním stáří poštolek může být značně složité.

Odpověď: Dobrý den, Obdobná otázka se zde vyskytuje téměř každým rokem. To, že se jedno, více nebo dokonce všechna vejce nevylíhnou se stává. Mohou být poškozená (to je spíše případ jednotlivých vajec), neoplodněná nebo zastydlá. Poštolka obvykle začíná sedět na vejcích až ke konci snůšky, může to být i po snesení posledního vejce. V době inkubace má pak zvýšenou teplotu, čímž začne vejce opravdu zahřívat a začnou se vyvíjet zárodky. Inkubace má trvat cca 28 dní; v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní, ale výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní. Od snesení posledního vejce u Vás už dnes uběhlo, počítám-li správně, 49 dní. Je tedy jen málo pravděpodobné, že se ještě něco vylíhne. Nicméně do hnízdění je lepší ani v takovémto případě nezasahovat. I kdyby jen proto, že to pro ptáky bude méně stresující. Poštolky během sezení vejce obracejí, aby se zárodek stejnoměrně vyvíjel, a dovedou poznat, že z vajec nic nebude a sami na nich přestanou sedět. Mohou je opustit, vyhodit z hnízda nebo zkonzumovat.

Odpověď:

Dobrý den,

Záleží na tom, jak velká jsou poštolčata.

Pokud jsou ještě velmi malá a samice na nich ještě sedí, což se děje cca do 10 dnů věku mláďat, s hnízdem rozhodně nemanipulujte a samici se snažte nerušit. I po uplynutí tohoto období je lépe ještě počkat. Poštolčí rodiče jsou fixováni na místo hnízda; je pro ně důležité místo, kde najdou mláďata, která mají nakrmit. Když už se samice vzdaluje můžete relativně bezpečně ještě upravit truhlík, aby v něm bylo více místa: odstranit přebytečnou hlínu, přidat nějaký jednoduchý plůtek / zábranu, kterou by neodfouknul vítr. Další možností je zavěsit pod truhlík širší plošinku. Měli byste to pochopitelně udělat tak, aby před Vámi v panické hrůze nevyskočil ven nebo předčasně nevyletěli, což se může stát někdy od 20 dne věku mláďat.

Někdy po dvacátém dni se poštolčata také začínají hlasitěji ozývat a připravovat na dobu, kdy je budou rodiče krmit po vyletění mimo hnízdo. Dokud ještě neumí pořádně létat a lovit, tak se o ně totiž musejí rodiče starat. V té době je důležité, aby je rodiče našli a mladí na sebe upozorňují hlasitým křikem a máváním křídel. Když se mláďata takto projevují a dokáží se rodičů dovolat, je možno je i přemístit. Podle jednoho z opatrnějších vyjádření ornitologa, kterého se mi dříve dostalo, je minimálně věk pro takové přemístění 25 dní. Vzdálenost by přitom neměla být větší než 20 metrů. Přirozeně čím blíže, tím lépe. Pokud tedy přemisťovat, tak na rozumné místo přímo na balkoně tam, kde budou mít poštolčata správný výhled na přilétající rodiče. Pochopitelně je potřeba mít na paměti, že čím větší mládě, tím spíše může předčasně vyletět, když se k němu přiblížíte. Optimální je nechat poštolčata v truhlíku, v němž přišla na svět, a jejich předčasné vyletění neriskovat. Mláďata, pokud jim v cestě nestojí nějaká velká překážka, se budou stejně nejprve snažit přirozeně k vám na balkon.

 

Odpověď: Dobrý den,

Je-li to jen sem tam nějaké chmýříčko, může být takovému mláděti ke čtyřem týdnům. V tom věku ho můžete vidět zvědavě pozorovat svět z hnízda nebo se už může vydat na první letecký pokus, přičemž nemusí ještě zvládnout přistání na zamýšleném místě.

Odpověď: Dobrý den, Je potřeba kontaktovat na nejbližší záchrannou stanici. Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou a kontaktem na centrální dispečink najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi (http://www.zvirevnouzi.cz/). První pomoc dravým ptákům je popsána na http://www.draviptaci.cz/cz/pomoc-zviratum.html; ptákům obecně např. na https://www.veronica.cz/otazky?i=76. S první pomocí se můžete obrátit rovněž na nejbližšího veterináře.

Odpověď:

Dobrý den,

Kontakty na chovatele nemáme  Zkusit můžete nejbližší sokolnické středisko - jejich přehled najdete na stránkách klubu sokolníků (https://www.sokolnictvi.net/klub-sokolniku-2/sokolnicka-strediska/).

Odpověď:

Dobrý den,

Pokud se rodiče o mládě nestarali tak dlouho jak píšete, je na tom po několika dnech již asi dost špatně. Pokud vypadá zdravě je možné, že mu rodiče nosí potravu aniž byste si jejich příletů a odletů všimli. Nepíšete o jak velké/staré mládě se jedná. Pokud mu již peří začíná převažovat nad chmýřím, mělo by být schopné rodiče na sebe upozornit křikem.

Optimální, palliže ještě není prakticky zcela opeřené a nedá se tedy předpokládat, že zanedlouho samo odletí, by pochopitelně bylo pokusit se dostat mládě zpět do hnízda. Zvláště pokud na tom není dobře. Chce to ale obrátit se na někoho, kdo má s odchytem zkušenosti  Především, pokud je místo kam mládě spadlo, obtížně dostupné. Nejlépe by asi pomohl odborník ze záchranné stanice, ale měla by to zvládnou i např. policie.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

 

Odpověď:

Dobrý den,

Pokud se takto ptáte, jedná se o nalezené mládě. Jelikož poštolčí mládě není holátko vlastně nikdy, tak z vašeho dotazu bohužel nepoznám, jek staré může být. Pokud už u něj nad chmýřím převažuje peří, tak už by měl být schopné si potravu samo natrhat a zkonzumovat aniž by ho někdo musel krmit. Takovému mláděti lze předložit myší holátka, myši nebo vyřazená kuřátka (nic z toho asi doma zrovna nemáte, pokud nechováte hady) nebo kus libového hovězího anebo drúbežího masa. Poštolka jako všichni dravci potřebuje tzv. balast, takže maso je dobré obalit např. drcenými skořápkami. Poštolčeti by mohly stačit porce odpovídající 2 hrabošům denně.

Ale hlavně takové mládě je nejlépe svěřit do odborné péče.Nejen proto, že podle zákona nemůžete jen tak chovat/držet volně žijícího živočicha doma, ael odborníci vědí nejlépe, jak se o ně postarat a odchovat poštolče tak, aby mohlo být opět vypuštěno do volné přírody. Kontaktujte tedy prosím nejbližší záchrannou stanici. Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Odpověď: Dobrý den, Bohužel se vždy nepodaří reagovat na dotaz obratem. Předpokládám ale, že již poštolka odletěla. Pokud ano, je pravděpodobné, že u vás přistálo mládě při svém prvním leteckém pokusu. Není to jen tak, takže tam, kde se mláděti podaří přistát, si potřebuje většinu v klidu vydechnout a odpočinout než se do toho dobrodružství zase pustí. Pokud neodletěla nebo pro příště, pokud byste si všimli, že poštolka se chová divně a pravděpodobně je zraněná je potřeba se obrátit na nejbližší záchrannou stanici. Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná na https://www.mzp.cz/Aplikace/rzc.nsf/index.xsp, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi (http://www.zvirevnouzi.cz/).

Odpověď:

Dobrý den,

 

Pokud se o mláďata samice řádně stará, měla by vedra zvládnout. Samice  na nich sedí i po vylíhnutí a chrání je před chladem nebo přehřátím cca 10 - 14 dní. Dokud mají ještě první bílé prachové peří, nejsou totiž ještě schopna regulovat svou tělesnou teplotu.

Až už začnou přepeřovat a prozkoumávat svět kolem hnízda, může se hodit nělaká miska s vodou jako koupadlo.

Odpověď:

Dobrý den,

důvody zmizení vajec mohou být různé. Pokud je v truhlík hodně plný hlíny, může poštolka opravdu při náhlém opuštění hnízda prudkým pohybem vejce vyhodit. V takovém případě by bylo dobré trochu hlíny odebrat. V prvních dnech snůšky to lze ještě v poklidu provést, protože samice na vejcích ještě trvale nesedí.

Poštolky, které hnízdí u lidí, jsou na lidskou přítomnost v daném místě zvyklé. Jinak by si to místo pro hnízdění nevybraly. Vstup na balkon je lépe omezit na dobu, kdy poštolky zrovna na hnízdě nesedí.  Ale jinak, pokud se za oknem jen normálně pohybujete, neotevíráte prudce okno nebo dveře, tak by se poštolka neměla vyplašit tak, že vejce vyhodí.

Cizí poštolky, zajímající se o hnízdo, v němž už jsou snesena vejce, by je nejspíše záměrně nezlikvidovaly. Takové chování u nich, pokud je mi známo, nebylo popsáno. A z vlastních pozorování vím, že taková cizí poštolka si vejce prohlédne (dokonce tak důvěrně, že je obrací), ale nerozbije je. Pokud je ovšem samec nebo samice z domácího páru při příletu cizince doma, může dojít (když jsou vyčerpány zastrašovací jiné prostředky) i na pranice. Poštolky se budou prát spíše na podlaze než v truhlíku, ale i tak se může stát, že vejce dojdou k úhoně.

Některé samice, zvláště mladé, mohou velmi divoce reagovat na přílet vlastního samce, zvláště když ho dlouho neviděly a dodávka potravy vázne. I tak může méně zkušená samička nešťastnou náhodou vejce vyhodit. Ale opakovaně by se to nejspíše nestalo.

Poštolky mohou vejce zlikvidovat samy, pokud je vadné. V prvních dnech snůšky nejspíše proto, že je poškozeno mechanicky. Před několika dny takto poštolka v přímém přenosu zkonzumovala vejce, ve kterém předtím sama při přistání nešťastně udělala pařátem díru (viz. video na YouTube https://youtu.be/G1jNXKRY26c).

A pak jsou tu i jní ptáci (třeba straky), které cizí vejce mohou zajímat jako potrava...

Odpověď:

Dobrý den,

Dle zákona nemáte jinou povinnost než činit to, co již činíte: nechat poštolky v klidu vyhnízdit.

To, zda necháte vylíhlé poštolky okroužkovat, je čistě věcí Vašeho rozhodnutí. Informace najdete na stránkách Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea,

Obecně to hlavní, co od nás poštolky potřebují je, abychom se jim zbytečně nepletli do života, nerušili je v hnízdění a nechali mu volný průběh. Pokud se chcete něco více o svých nových podnájemnících dozvědět, doporučuji jako online zdroj brožuru ČSO Pták roku 2002, kde najdete též užitečnou kapitolu “Usadila se u Vás poštolka?”.  Díky živým přenosům z hnízd se můžete podívat i na to, jak poštolky hnízdí jinde - u nás letos v Blatné, v Třeboni a v Brně.

 

Odpověď:

Dobrý den,

Omlouvám se za zpoždění v odpovědi.

Informace o první pomoci zraněným dravým ptákům včetně toho, jakou potravu jim podávat, najdete podrobně např. na stránkách rajhradské záchranné stanice (http://www.draviptaci.cz/cz/pomoc-zviratum.html) nebo brněnského Ptačího centra (http://www.ptacicentrum.cz/birds/).

Káně si ale rozhodně nenechávejte doma. Amatérská péče a neodborná, byť dobře míněná, pomoc může nalezenému opeřenci spíše uškodit. Některé typy zranění, jako jsou zlomeniny, přitom vyžadují rychlý odborný zásah.

Obecně při nálezu ptáka je nejlépe ihned kontaktovat nejbližší záchrannou stanici, zoologickou zahradu, veterinárního lékaře nebo městskou policii.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Odpověď:

Dobrý den,

Je to uvedeno už v jedné ze starších odpovědí a platí to pouze pro ty případy, kdy chováte poštolku, kterou jste získal z volné přírody.

O tom, co chov poštolky obnáší obecně po stránce zákona se dočtete na těchto stránkách v oddíle Chov poštolky. Podrobně se všem právním problémům spojeným s ptáky věnuje i online dostupná příručka Ptáci & zákon, kterou vydala ČSO. Ptákům v zajetí konkretně její čtvrtý díl; informace k odchytu volně žijících ptáků najdete v díle třetím. Základní informace podává i stručnější leták ČSO.

Mimo výjimečnou možnost získání poštolky z přírody, je možné chovat pouze ptáky, kteří byli odchováni v zajetí z legálně získaných rodičů. Poštolka k chovu by proto měla být pořízena od registrovaného chovatele, který ji vybaví potřebnými povinnými doklady.

Pokud jde o onu výjimečnou možnost odebrat z hnízda, odchytit nebo si ponechat poštolku nalezenou, tak obecně platí zákaz odchytu ptáků a jejich držení. K odchytu (odběru) je potřeba předem požádat o odchylku z obecné ochrany ptáků. Může ji vydat obecní úřad obce s rozšířenou působností (na území národních parků a chráněných krajinných oblastí pak jejich správa).

Po jejím získání je třeba požádat o souhlas s držením zvěře v zajetí. Ten vydává krajský úřad (resp. správa NP nebo CHKO).

Poštolka obecná je zároveň jako všichni dravci nebezpečný druh, takže je nutné i povolení krajské veterinární správy k chovu nebezpečných zvířat.