Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

důvody zmizení vajec mohou být různé. Pokud je v truhlík hodně plný hlíny, může poštolka opravdu při náhlém opuštění hnízda prudkým pohybem vejce vyhodit. V takovém případě by bylo dobré trochu hlíny odebrat. V prvních dnech snůšky to lze ještě v poklidu provést, protože samice na vejcích ještě trvale nesedí.

Poštolky, které hnízdí u lidí, jsou na lidskou přítomnost v daném místě zvyklé. Jinak by si to místo pro hnízdění nevybraly. Vstup na balkon je lépe omezit na dobu, kdy poštolky zrovna na hnízdě nesedí.  Ale jinak, pokud se za oknem jen normálně pohybujete, neotevíráte prudce okno nebo dveře, tak by se poštolka neměla vyplašit tak, že vejce vyhodí.

Cizí poštolky, zajímající se o hnízdo, v němž už jsou snesena vejce, by je nejspíše záměrně nezlikvidovaly. Takové chování u nich, pokud je mi známo, nebylo popsáno. A z vlastních pozorování vím, že taková cizí poštolka si vejce prohlédne (dokonce tak důvěrně, že je obrací), ale nerozbije je. Pokud je ovšem samec nebo samice z domácího páru při příletu cizince doma, může dojít (když jsou vyčerpány zastrašovací jiné prostředky) i na pranice. Poštolky se budou prát spíše na podlaze než v truhlíku, ale i tak se může stát, že vejce dojdou k úhoně.

Některé samice, zvláště mladé, mohou velmi divoce reagovat na přílet vlastního samce, zvláště když ho dlouho neviděly a dodávka potravy vázne. I tak může méně zkušená samička nešťastnou náhodou vejce vyhodit. Ale opakovaně by se to nejspíše nestalo.

Poštolky mohou vejce zlikvidovat samy, pokud je vadné. V prvních dnech snůšky nejspíše proto, že je poškozeno mechanicky. Před několika dny takto poštolka v přímém přenosu zkonzumovala vejce, ve kterém předtím sama při přistání nešťastně udělala pařátem díru (viz. video na YouTube https://youtu.be/G1jNXKRY26c).

A pak jsou tu i jní ptáci (třeba straky), které cizí vejce mohou zajímat jako potrava...

Dobrý den,

Dle zákona nemáte jinou povinnost než činit to, co již činíte: nechat poštolky v klidu vyhnízdit.

To, zda necháte vylíhlé poštolky okroužkovat, je čistě věcí Vašeho rozhodnutí. Informace najdete na stránkách Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea,

Obecně to hlavní, co od nás poštolky potřebují je, abychom se jim zbytečně nepletli do života, nerušili je v hnízdění a nechali mu volný průběh. Pokud se chcete něco více o svých nových podnájemnících dozvědět, doporučuji jako online zdroj brožuru ČSO Pták roku 2002, kde najdete též užitečnou kapitolu “Usadila se u Vás poštolka?”.  Díky živým přenosům z hnízd se můžete podívat i na to, jak poštolky hnízdí jinde - u nás letos v Blatné, v Třeboni a v Brně.

Dobrý den,

Omlouvám se za zpoždění v odpovědi.

Informace o první pomoci zraněným dravým ptákům včetně toho, jakou potravu jim podávat, najdete podrobně např. na stránkách rajhradské záchranné stanice (http://www.draviptaci.cz/cz/pomoc-zviratum.html) nebo brněnského Ptačího centra (http://www.ptacicentrum.cz/birds/).

Káně si ale rozhodně nenechávejte doma. Amatérská péče a neodborná, byť dobře míněná, pomoc může nalezenému opeřenci spíše uškodit. Některé typy zranění, jako jsou zlomeniny, přitom vyžadují rychlý odborný zásah.

Obecně při nálezu ptáka je nejlépe ihned kontaktovat nejbližší záchrannou stanici, zoologickou zahradu, veterinárního lékaře nebo městskou policii.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Dobrý den,

Je to uvedeno už v jedné ze starších odpovědí a platí to pouze pro ty případy, kdy chováte poštolku, kterou jste získal z volné přírody.

O tom, co chov poštolky obnáší obecně po stránce zákona se dočtete na těchto stránkách v oddíle Chov poštolky. Podrobně se všem právním problémům spojeným s ptáky věnuje i online dostupná příručka Ptáci & zákon, kterou vydala ČSO. Ptákům v zajetí konkretně její čtvrtý díl; informace k odchytu volně žijících ptáků najdete v díle třetím. Základní informace podává i stručnější leták ČSO.

Mimo výjimečnou možnost získání poštolky z přírody, je možné chovat pouze ptáky, kteří byli odchováni v zajetí z legálně získaných rodičů. Poštolka k chovu by proto měla být pořízena od registrovaného chovatele, který ji vybaví potřebnými povinnými doklady.

Pokud jde o onu výjimečnou možnost odebrat z hnízda, odchytit nebo si ponechat poštolku nalezenou, tak obecně platí zákaz odchytu ptáků a jejich držení. K odchytu (odběru) je potřeba předem požádat o odchylku z obecné ochrany ptáků. Může ji vydat obecní úřad obce s rozšířenou působností (na území národních parků a chráněných krajinných oblastí pak jejich správa).

Po jejím získání je třeba požádat o souhlas s držením zvěře v zajetí. Ten vydává krajský úřad (resp. správa NP nebo CHKO).

Poštolka obecná je zároveň jako všichni dravci nebezpečný druh, takže je nutné i povolení krajské veterinární správy k chovu nebezpečných zvířat.

Dobrý den,

Poštolky mohou hnízdit i v domech přízemních. Příklady najdeme i v online dostupných přenosech z hnízdění, kde můžete najít i pár inspirativních nápadů (Biberbrugg, Einbeck, Gasmert, Haunetal, Théding, ...)

Budka by se měla umístit alespoň 5 m vysoko (na bezpečných a klidných místech to může být níže). Vletový otvor by měl být nicméně co nejvýše, orientovaný na východ, severovýchod nebo jihovýchod stranou převládajících větrů. Je potřeba pamatovat na to, že poštolky mají rády široký výhled.

Můžete s výhodou využít i již existující otvory do půdy nebo podstřeší a budku za ně instalovat na vnitřní straně. Pokud je otvor dostatečně hluboký, budka není potřeba; stačí zabednit na vnitřním líci zdi. Budka nebo obdobně upravený otvor by měla mít na přístupné straně dvířka, abyste ji mohli po sezóně čistit.

Budku nebo polobudku můžete umístit i na stromy nebo sloupy poblíž domu (podívejte se třena na Kasinfo z Molengraaf).

Střihy” na budku najdete např. zde. Další možnosti najdete v brožuře ČSO Pták roku 2002 na str.11.

Dobrý den,

Informace o první pomoci zraněným dravým ptákům včetně toho, jakou potravu jim podávat, najdete podrobně např. na stránkách rajhradské záchranné stanice (http://www.draviptaci.cz/cz/prvnipomoc.html) nebo brněnského Ptačího centra (http://www.ptacicentrum.cz/birds/).

Amatérská péče a neodborná, byť dobře míněná, pomoc může nalezenému opeřenci spíše uškodit. Některé typy zranění, jako jsou zlomeniny, přitom vyžadují rychlý odborný zásah. Mimo to, že podle platných zákonů si nalezeného ptáka nemůžete nechat doma, nemáte pravděpodobně pro jeho chov ani náležité podmínky.

Obecně tedy při nálezu ptáka je nejlépe ihned kontaktovat nejbližší záchrannou stanici, zoologickou zahradu, veterinárního lékaře nebo městskou policii.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Co se druhé části dotazu na cenu poštolky, zjistíte je např. v inzerci na chovatelských stránkách jako ifauna.cz nebo dotazem u sokolníků. Zkusit můžete nejbližší sokolnické středisko - jejich přehled najdete na stránkách klubu sokolníků. Poradí Vám tam také, kde ve Vašem okolí nejlépe získat patřičné zkušenosti, bez nichž by se nikdo neměl do chovu pouštět.

Dobrý den,

Záleží na konkretní situaci. Poštolky nejsou zrovna snášenlivé a většinou si bedlivě hlídají dostatečný prostor v nejbližším okolí hnízda, který je větší v otevřené krajině a menší ve městě. Na druhé straně tam, kde nemají dostatek vhodných příležitostí nebo je místo pro hnízdění velmi lákavé, mohou vytvářet i hnízdní kolonie. Najdete je takto ve stromořadích na jihu Moravy nebo na některých hradech (např. Na hradě Malenovice - viz. http://www.muzeum-zlin.cz/cs/stranky/ochrana-ptactva/) nebo na kostelních či vodárenských věžích (např. Poštolky, jejichž hnízdění je sledováno v Berlíně na klinice Vivantes). Teoreticky to tedy může vyjít i na obilním silu.

Co se lovu týče, poštolky opravdu dávají přednost drobnějším hlodavcům než jsou potkani nebo krysy. Ti na běžný poštolčí jídelní lístek nepatří a mohou se na něm ocitnout jen výjimečně.

Pro poštolku je typické, že třepotavým letem na místě s doširoka rozevřeným ocasem pátrá po kořisti. Francouzi pro to mají výstižný termín vol „Saint-Esprit“ (let sv. Ducha).

Poštolka přitom přerušuje normální veslovací let nebo plachtění, začne mávat celou plochou křídel proti směru letu a současně sklopí ocas k zemi a široce ho roztáhne. Křídla v té chvíli vykonávají velmi rychlý pohyb a výsledkem všeho je, že poštolka zůstává doslova viset na jednom místě jako přišpendlená.

Tento nezaměnitelný způsob letu, který lovící poštolka ovládá, zachycují dvě dokumentární videa BBC: Stationery view a Air Controll (http://www.bbc.co.uk/nature/life/Common_Kestrel)..

Dobrý den,

Poštolka nebo jiný pták, který dokáže létat, nejspíše pomoc nepotřebuje.

Pokud za sebou dospělý pták vláčí jedno křídlo a těžko s ním pohybuje, má ho pravděpodobně naražené nebo zlomené. Dokázala-li poštolka, kterou jste pozorovali, přiletět na parapet okna ve vyšším patře a opět odletět, mohla být jen dočasně otřesená, třeba po nárazu do skla. Zraněný pták, pokud neuvízne někde výše, skončí obvykle na zemi, kde je možno ho odchytit. I to, že se chytit nechá, je znakem toho, že na tom není dobře. Jak je to v takovém případě s první pomocí zraněným dravým ptákům najdete podrobněji např. na stránkách rajhradské záchranné stanice (http://www.draviptaci.cz/cz/prvnipomoc.html) nebo brněnského Ptačího centra (http://www.ptacicentrum.cz/birds/). Zlomeniny u ptáků vyžadují rychlou odbornou pomoc veterináře. Kosti ptáků totiž srůstají velmi rychle a hojí-li se zlomenina bez ošetření, může pak pták zůstat celoživotně zmrzačený. Teoreticky i toto mohl být případ poštolky, kterou jste viděli.

Obecně při nálezu ptáka, o němž se domníváte, že je zraněný, je nejlépe ihned kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. Kromě toho, že tam dokáží ptákům poskytnout odbornou pomoc, tak Vám mohou i rovnou podle Vašeho popisu situace telefonicky poradit na dálku, jak postupovat.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Odpověď: Dobrý den,

jak vidno, vše se vyvíjí, jak má.

Jen na vysvětlenou ostatním čtenářům v poradně. Poštolka mláďata doslova nevyvádí. Jen je motivuje k vyletění z hnízda tak, že jim přinese potravu někam poblíž.

Odpověň na starší dotaz máte v poradně.

Dobrý den,

Co se týče otázky, kudy se protáhne poštolka a holub ne, tedy, kam se dostane poštolka, dostane se i holub. Jsou to ptáci přibližně stejně velcí a holub dokonce umí i takové letecké manévry jako kolmý let vzhůru i do výšky 10m.

Váš pan farář má ale jinak pravdu. Holubi mají před poštolkami jakožto před dravci respekt a poštolky je dokáží pěkně prohnat. Pokud ovšem ve věži nebo v podkroví kostela jsou holubi již zvyklí hnízdit, nemusí vše být tak jednoduché.

Na rozdíl od sokola stěhovavého, který holuby loví, poštolky holuby pouze zahánějí v období hnízdění z okolí svého hnízda. To platí i pro období, kdy si na podzim vyhlížejí místo pro zahnízdění. Zatímco poštolky hnízdí jednou, zcela výjimečně dvakrát ročně, hnízdí zdivočelí holubi domácí, zvaní “věžáci”” po celý rok. Takže pokud poštolky nesetrvají na místě po celý rok, máte zajištěnu ochranu proti holubům jen přibližně od února do začátku srpna. Pokud poštolky zůstanou po celý rok, nemusí si mimo dobu, kdy cítí potřebu intenzivněji hájit své teritorium holubů vůbec všímat. Pokud se ovšem proháněním holubů jen tak nebaví.

Podpořit poštolky v hnízdění na kostelní věži je ale dobrý nápad. Zatímco holubi se uhnízdí i uvnitř, poštolky preferují při hnízdění místo, odkud mají dobrý výhled a přehled o okolí.

Ideální je proto budka, pro jejíž vletový otvor využijete některý vhodný otvor věže. Pokud je otvor dostatečně hluboký, budka není potřeba; stačí zabednit na vnitřním líci zdi. Budka nebo obdobně upravený otvor by měla mít na přístupné straně dvířka, abyste ji mohli po sezóně čistit. vletový Vletový otvor by měl být co nejvýše, orientovaný na východ, severovýchod nebo jihovýchod stranou převládajících větrů. Střihy” na budku najdete např. zde.

V Německu již od roku 2007 úspěšně funguje projekt Lebensraum Kirchturm, do něhož už je zapojeno několik stovek kostelů. Základní informace s odkazy na německé stránky projektu najdete v češtině zde. Z řady německých kostelů jsou i přímé přenosy hnízdění. I na těchto stránkách bývá někdy publikováno řešení budky, např.: Dettingen nebo Rosenheim. Inspiraci je možno hledat i u nás a to i na hradech a zámcích - např. v Malenovicích, kde je v podtřeší instalována řada budek pro poštolky a pro kavky.

Dobrý den,

Omlouvám se za pozdní odpověď, ale v období, kdy už většina poštolek vyhnízdila, není člověk v poradně již tak ostražitý. Jak vidno z Vaší skupiny Milovníci poštolek na FB, poštolčata již zdárně vyletěla. Obecně by měla vylétnout kolem věku 30 dní, může to být, jak nám sdělil vloni ornitolog z brněnského Ptačího centra až 42 dní. To, že je v období před vyletěním poštolčat vidět samici méně, je zcela normální. Jednak, protože se poštolčat už v tomto období umějí zdárně prát a vehementě se vrhat na přinesenou potravu, se rodiče raději hned po jejím rychlém předání klidí pryč. Jednak se mohou snažit vyprovokovat poštolčata, aby už konečně vyletěla tím, že se s potravou usadí někde poblíž. To, že někde poblíž jsou, je poznat z křiku poštolčat.

Jinak poštolčata mají opravdu tendenci dělat vše společně. Spíš než to, že by starší či vyspělejší čekala na to mladší, mladší se snaží dělat totéž, co ta ostatní. Může tak přecenit své letecké schopnosti a vyletět z hnízda o něco dříve.

Drží se ostatně pohromadě i po vyletění, kdy jim rodiče ještě asi měsíc zajišťují potravu. Poštolčata na ně čekají někde poblíž hnízda a jakmile spatří rodiče, ihned se hlasitě dožadují potravy. V tomto období se mohou, ale také nemusí vracet do hnízda přespávat, pokud si nenajdou něco lepšího. Jak vypadají první samostatné lovecké pokusy je hezky vidět v dokumentárním filmu BBC, na který najdete odkaz zde. Konečně jak se dále vydávají do světa nedávnou zjišťoval např. Výzkum Gordona Riddla (více zde).

Dobrý den,

Vždycky to zkrátka nevyjde. Opuštění první snůšky mohlo mít nejrůznější důvody včetně zmizení jednoho z partnerů. To, že se pak během sezóny vymění, nemusíme vždy bezpečně poznat. Druhá pozdní snůška bývá menší a vejce nemusí být všechny oplozena. Pokud z vajec nic nebude, poštolky to samy poznají. To, že v takových případech sedí na vejcích déle je normální (viz. odpověď na otázku ze 16.7.2017). Nechte to na přirozeném vývoji, bude to tak, pro ptáky rozhodně nejméně stresující. Ostatně přísně vzato obecně pokud má hnízdění pozorující člověk podezření, že se už nic nevylíhne, neměl by vejce odebírat. Kromě toho, že by to při nepřesném pozorování mohlo být předčasné, poštolky ještě většinou samy taková vejce využijí tak, že je zkonzumují.