• Základní informace
  • Fotografie a videa
  • Co dělat když…
  • Chov poštolky
  • Záchranné stanice
  • Zeptejte se
  • Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

    O našem páru

    Jednou na jaře, tuším, že to byl rok 2002, nám mladé poštolky (myslím, že byly tři), přiletěly na parapet a přenocovaly. Bylo zajímavé je pozorovat. O to zajímavější bylo ale o necelý rok později pozorovat dospělé poštolky, které se zajímaly o velký květináč na našem balkoně, který po sklizni řeřichy zůstal poloprázdný. Bydlíme v sedmém, posledním patře panelového domu, blízko lesu i polím, květináč i balkon celkem prostorný, pro poštolky tedy natolik lukrativní místo, že i přes naši přítomnost a zvědavost, se najednou v květináči objevilo první vejce..

    Celkem u nás hnízdily asi čtyři roky, během kterých se v našem páru vystřídala jak samice, tak samec. Za ty čtyři roky tak "naše" poštolky vyvedly odhadem něco přes dvacet potomků. Nejdříve byla krotká samice a odvážnější samec, postupně se výměnou partnera tento stav otočil. Díky tomu naleznete i mnoho fotek dospělé samice a pár fotek samce.

    Náš pár byl nadmíru produktivní a jak to v přírodě chodí, ne vždy by všechna mláďata přežila. Trocha trpělivosti po několik dní a kousky kuřecího masa vzkřísily i ty nejmenší střízlíky a tak se nám povedlo zvrátit osud naposledy vylíhlých. Poslední rok, kdy u nás poštolky hnízdily, měly osm mladých. To je už poměrně extrémní číslo, protože jak jsem se dozvěděl, z přibližně 1800 zmapovaných poštolčích snůšek Českým svazem ornitologů, bylo pouze 8 případů s osmi vylíhlími mláďaty, v jednom případě bylo zaznamenáno i devět mladých poštolek.

    V roce 2006 u nás poštolky hnízdily naposledy. Pravděpodobně by hnízdily dále, ale rozhodli jsme se květináč schovat a poštolkám tak odstranit domov. Důvodem byla má začínající studia mimo bydliště a zákeřně útočící samice. Její odvaha měla sice kladné stránky ve formě několika pěkných fotek, ale i ty záporné v nečekaných útocích na hlavu, čímž se náš balkon stal střeženým a bez potřebné ochrany i nebezpečným místem.

    Boje samců o samici a hnízdo: Měl jsem také možnost zblízka pozorovat souboj dvou samců o hnízdo na našem balkoně. Oba samci se navzájem zaklesnou pařáty, čímž jsou proti sobě čelem. Souboj, provázený křičením samců, probíhá tak, že si samci navzájem rvou oblast volete a vytrhávají z této oblasti peří, při čemž se také přetlačují. Poražený samec potom v podstatě leží na zádech a vítěz má přístup k jeho voleti. Ačkoliv zranění byla do krve, nezaznamenal jsem ani při opakovaných bojích závažnější zranění poraženého samce.

    Zajímavost: Na podzim roku 2007 jsme se od ornitologa, který nám kroužkoval první várku mladých poštolek, dozvěděli, že jedna z nich byla odchycena v jižní Itálii, 1600 km od svého rodného balkonu.

    Tento web má za cíl poskytnout základní informace o poštolce obecné, případně zodpovědět Vaše dotazy ohledně tohoto dravce.

     

    Základní charakteristiky

    Délka:
    samice: 38 cm
    samec: 32 cm
    Rozpětí:
    60-80 cm
    Hmotnost:
    samice: 220 - 300 g
    samec: 190 - 240 g
    Délka života:
    16 let
    Způsob života:
    částečně tažná, mnohé zimují
    Rozšíření:
    Evropa, Asie, Afrika
    Potrava:
    hraboši, myši, větší hmyz, menší ptáci
    Hnízdění:
    1x ročně, IV. - VI.
    Doba sezení na vejcích:
    27 - 29 dní, samice
    Mláďata:
    4 - 8, krmivá (4 - 5 týdnů)
    Poštolka Německy:
    Turmfalk
    Poštolka Anglicky:
    Kestrel
    Poštolka Francouzsky:
    Faucon crécerelle

    Obecné informace

    Poštolka je naším nejrozšířenějším a zároveň nejmenším dravcem. Patří do rodu menších sokolovitých dravců.

    Identifikace:

    Poštolka je přibližně stejně velká jako holub. Poznáte ji podle třepotavého letu a charakteristického volání "kli kli kli kli". Podle zbarvení peří po prvním přepelichání můžete rozpoznat i samce od samice. Samice má podobné zbarvení na celém svém těle, tedy rezato-černé. Samec má čistěji, šedě zbarvenou hlavu a ocasní péra, čehož si můžete všimnout i ve fotogaleriích. Osobně se domnívám, že lze pohlaví rozpoznat ještě před prvním přepelicháním a sice podle tvaru hlavy a celkového kukuče, ikdyž mi to ornitologové nevěří. Ale věřte jim, když tvrdí, že osm snesených (a ještě k tomu vylíhlých) vajec není možné a mrkněte se do galerie z roku 2005. Hmotnost samce dosahuje v průměru 190 g a samice 300 g, rozpětí křídel činí 70 - 80 centrimetrů.

    Výskyt a způsob života:

    Poštolku naleznete v celé Evropě, Africe (kromě Sahary) a ve velké části Asie. Poštolka je částečně stěhovavým ptákem. V jižnějších oblastech poštolka zůstavá celoročně, ze severních (Skandinávie, Polsko, Ukrajina, Rusko) potom na zimu odlétá jižněji, mnohdy až do afriky. Česká republika je na rozhraní těchto pásem, ikdyž se udává, že poštolky zde jsou převážně tažné.

    U nás došlo v sedmdesátých letech dvacátého století vlivem necitlivého hospodaření k vytlačení poštolek z přírody do měst, proto je dnes často vidíme na sídlištích.
    Poštolka si hnízdo nestaví, ani skoro nevystýlá. Většinou vyhledává větší, opuštěná hnízda, skalní dutiny, ve městech potom střechy či balkkony vysokých domů. Snáší 3-7 vajec (vyjímečně více, největší v ČR zaznamenaný počet snesených a vylíhlých vajec v jedné snůšce je 9). Inkubace, tedy doba mezi snesením vejce a vylíhnutí mláďat je 28 dnů. Poštolka snáší vejce postupně (obden) ačkoliv na nich pořádně začne sedět až po snesení posledního, mezi vylíhnutím prvního a posledního mláděte může uplynout několik dní (výjimečně až týden). To je důvodem, proč nejmladší mládě je znatelně slabší, než ostatní a v přírodě umírá. Po vylíhnutí uplyne další měsíc, než se mladé poštolky vydají na svůj první let. Poté ještě několik týdnů tráví mláďata v blízkosti rodičů a učí se od nich lovit. Pohlavně mladé poštolky dospívají až v následujícím roce.

    Hnízdění probíhá jednou ročně v době od dubna do července. Za příznivých podmínek může výjimečně zahnízdit i dvakrát. Venkovské populace hnízdí v průměru o 14 dní později než populace městské. Poštolka je běžně plachým ptákem, jak ale další a další generace vyrůstají v blízkosti lidí, postupně z nich ztrácí respekt. Dle sčítání v letech 2001-2003 na našem území žilo 9 000 - 13 000 párů.

    Potrava a způsob lovu:

    Poštolka se živí především drobnými obratlovci, hlavně hraboši, dále loví větší hmyz a menší ptáky.

    Třepotavým letem, kdy se drží ve vzduchu na jednom místě, vyhlíží poštolka kořist. Jakmile se nějaká objeví, přitáhne křídla k tělu a řítí se střemhlav dolů. Těsně před dopadem křídla opět rozevře a pařáty uchopí kořist.


     Vytisknout  Nahoru
    Webdesign studio CobraDesign poradna@postolka-obecna.cz
    provozováno na eShopSystem.