Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Odpověď: Dobrý den,

většina poštolek má zřejmě na hnízdě raději tvrdší podklad než seno, i když některé zdroje seno nebo slámu doporučují. Neměly by se použivat piliny nebo hobliny. Jsou totiž lehké a při zamávání křídly se s nimi víří i prach a spory plísní. Podestýlku ale mohou tvořit např. drobné oblázky, štěpka (drcené suché větve), drcená kůra (borka), ztrouchnivělé suché dřevo... Osobně  se mi osvědčila směs lesní hrabanky, písku a štěpky. Stačí jen několik centimetrů.

Hezké příklady, jak použít pro poštolky krabici, najdete na stránkách přímého přenosu z hnízdění v Blatné. Přenos zatím neběží, ale doporučuji nahlédnout do jednotlivých ročníků archivovaných snímků: http://www.student.blek.cz/kamera/galerie/index.php.

Pokud se chcete podělit o snímky je zde na na stránkách Poštolka obecná odkaz na Facebook.

Přejeme úspěšnou poštolčí sezónu 2020.

 

Odpověď:

Dobrý den,

Pokud chcete vyvěsit budku pro poštolky na plot do výšky do 2 metrů, je velmi nepravděpodobné, že by se poštolky v takto umístěné budce rozhodly usadit. Umístit by se měla minimálně aspoň 5 m vysoko. Vletový otvor by měl být orientovaný na východ, severovýchod nebo jihovýchod stranou převládajících větrů. Při volbě místa je potřeba pamatovat na to, že poštolky mají rády široký výhled. K budkám a jejich umístění najdete zde v poradně několik starších odpovědí (poslední podrobná z k dotazu z 9.7.2019) včetně odkazů na to, jak by měla budka vypadat (např. zde).

Ze sov by na strom vhodně umístěná budky podobných parametrů jako ta pro poštolky mohla nalákat kalouse ušatého. Obecně o budkách pro pro dravce a sovy si můžete něco dozvědět např. na tomto odkaze.

Pokud se divoké poštolky nebo jiní ptáci usídlí ve Vámi vyvěšené budce, tak se o žádný chov nejedná. Chovem se z hlediska zákona míní chov v zajetí, tj.držení živých jedinců mimo jejich přirozené přirodní prostředí, kdy je pták přímo závislý na lidské péči (nemůže si například sám obstarat potravu). Chovem se z hlediska zákona rozumí jakékoli držení živočicha v zajetí. tedy jak přímé vlastnictví, tak i dočasné držení (to se týká např. případů, kdy si někdo chce ponechat nalezenou poštolku a starat se o ni).

Odpověď: Dobrý den,

takto v prosinci je to určitě nezvyklé, i když v letech, kdy jsou přemnoženi hraboši je to možná častější, než si myslíme. Osobně letos pozoruji to, že samec poštolky přináší hraboše a páří se se samicí i za vlastními okny (http://tinnunculus.sy-sy.cz/index.php/2019/12/16/vanoce-nebo-velikonoce/). Obdobná situace byla před čtyřmi roky. Zřejmě je to kombinace relativně teplé zimy a dostatku potravy. Určitě by stálo za to zaznamenat takovéto pozorování do databáze ČSO AVIF https://birds.cz/avif/.

Odpověď:

Dobrý den,

poštolek nyní na konci podzimu opravdu výrazně ubylo. Lze to pozorovat i ve městech, kde se vyskytují od jara do podzimu v hojném počtu a místa, jako je váš balkon, s oblibou využívají k hnízdění. Pouze část těchto poštolek ale odlétá. Především ty nejmladší, pro které je to jejich první zima, podnikají obvykle delší pouť na jih, někdy až do hloubi Afriky. Ty starší přelétají tam, kde jsou pro ně nejblíže lepší klimatické podmínky a dostatek potravy. Vydávají se většinou na jih a jihozápad, většinou ale ne dále než do Rakouska, Německa či Švýcarska. Na naše území se obdobně stahují poštolky ze severnějších zemí (Saska, Polska, ale i Švédska či Finska).

Část našich poštolek, především těch starších, ale zůstává přes zimu v blízkém okolí hnízda. Samci se přitom většinou drží u hnízda, které si už hlídají pro příští sezónu. Samice se spíše toulají, ale jsou i výjimky (za mým oknem již druhým rokem zimuje samice, která zde v lodžii panelového domu letos vyvedla mladé).

Stěhování a potulování se poštolek je kromě jejich stáří a osobních zvyků dáno především potravními zdroji, které mají v místě zimního pobytu k dispozici.

Pokud by poštolka, která nocuje u vás, ať již pochází z blízkého okolí nebo odněkud ze severu, měla problémy s tím ulovit v nejbližším okolí něco k snědku, sebere se a odletí na lepší místo. Jediné, co od Vás přes zimu potřebuje je, abyste ji zbytečně neplašili a mohla si v klidu odpočinout. Pokud má nějaký oblíbený posed, doporučuji pouze pokrýt něčím vhodným místo kam padá trus a vývržky, abyste si zjednodušili úklid. Jinak je možné, že “vaše” poštolka už přemýšlí o tom, zda by se na balkoně nedalo v příštím roce hnízdit. Rozmyslete si to i vy a pokud byste něco takového nechtěli, raději jí už nyní dejte najevo, že u vás není vítána. Jakmile si jednou váš balkon zafixuje jako bezpečné místo, budete jí to pak marně vymlouvat.

Odpověď: Dobrý den,

tyto stránky nejsou primárně věnovány chovu poštolek ani sokolnictví. Výrobou ani prodejem sokolnických potřeb, tedy i "obutí" ori dravce, se zde nikdo nezabývá a ani nemáme na výrobce kontakty. Najít výrobce na internetu by ale neměl být problém. Případně zkuste vznést dotaz na některých stránkách věnovaných sokolnictví (např. Dravci nejen pro děti).

Odpověď:

Dobrý den,

Snůška je to dosti pozdní a ta se nemusí vždy vydařit. Může se jednat o snůšku náhradní, když se ta první nezdařila, nebo může jít o mladý pár (poštolky dospívají a mohou zahnízdit už v prvním roce života). Poštolky mají pozdní sezení na vejcích ztíženo letními vedry a v případě mladého páru se může projevit jejich nezkušenost. Na druhé straně se ale na řadě míst letos přemnožili hraboši, takže by poštolky měly mít dost potravy pro sebe i očekávaná mláďata.

Co se týče jejich vylíhnutí, rozhodně ještě není vše ztraceno. Poštolka obvykle začíná sedět na vejcích až ke konci snůšky, může to být i po snesení posledního vejce. Cílem je zkrátit dobu líhnutí tak, aby mezi mláďaty byly menší rozdíly, čímž se přirozeně zvětšuje jejich šance na přežití. V době sezení má pak zvýšenou teplotu, čímž začne vejce opravdu zahřívat (inkubace) a začnou se vyvíjet zárodky. Inkubace má trvat cca 28 dní;  v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní, ale výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní. Od snesení posledního vejce u Vaší kamarádky dnes uběhlo, počítám-li správně, 29 dní.

To, že se jedno, více nebo dokonce všechna vejce nevylíhnou se ovšem stává. Mohou být poškozená (to je spíše případ jednotlivých vajec), neoplodněná (mladý pár?) nebo zastydlá (nádoba ve které hnízdí nemá odtok nebo jsou v sezení příliš velké prodlevy). Poštolky během sezení vejce obracejí, aby se zárodek stejnoměrně vyvíjel, a dovedou přitom poznat, že z vajec nic nebude a přestanou na nich sedět. Mohou je opustit, vyhodit z hnízda nebo zkonzumovat. Může trvat poměrně dlouho než to v takovém případě vzdají - i o něco déle než výše citovaných 42 dní.

Odpověď:

Dobrý den,

Úklid po vyhnízdění poštolek na balkoně není sice tak náročným úkolem jako vyčištění Augiášova chléva, ale odstraňování poštolčího trusu rozhodně snadné není. S trochou trpělivosti, přidáním octa do vody nebo obyčejným savem se ale vyčistit dá. Pomoci může i parní čistič.

Takový úklid je jedním z okamžiků, kdy by se měl člověk rozhodnout, zda chce, aby u něj poštolky hnízdily i v příštím roce. Je to totiž velmi pravděpodobné, že se na stejné místo v příštím roce někdy na přelomu zimy a jara vrátí. Obhlídku hnízda na příští rok dělají přitom většinou už na podzim.

Pokud se rozhodnete, že je u Vás již nechcete, nenechávejte na balkoně nic, co by se jim pro hnízdění mohlo líbit.

Pokud si s nimi budete chtít hnízdění užít i v příštím roce, je vždy lépe učinit těsně před příští sezónou preventivní opatření - odstranit cennější věci a obtížně čistitelné povrchy ochránit něčím, co po sezóně jednoduše vyhodíme (igelitem, lepenkou).

Odpověď:

Dobrý den,

Jak je uvedeno v několika starších odpovědích, mimo výjimečnou možnost získání poštolky z přírody, je možné chovat pouze ptáky, kteří byli odchováni v zajetí z legálně získaných rodičů. Poštolka k chovu by proto měla být pořízena od registrovaného chovatele, který ji vybaví potřebnými povinnými doklady, prokazujícími, že byla získána z legálního chovu.

Pokud jde o onu výjimečnou možnost odebrat z hnízda, odchytit nebo si ponechat poštolku nalezenou, tak obecně platí zákaz odchytu u nás volně žijících ptáků a jejich držení. K odchytu (odběru) je potřeba předem požádat o odchylku z obecné ochrany ptáků (odchylný postup při ochraně ptáků podle § 5b zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Může ji vydat obecní úřad obce s rozšířenou působností (na území národních parků a chráněných krajinných oblastí pak jejich správa).

Odpověď:

Dobrý den,

Odpovídám bohužel se značným zpožděním. Poštolčí mláďata běžně začínají vyletovat z hnízda ve věku přibližně 30 dní, ze stísněného prostoru mohou vyletět i dříve. Prakticky celý pobyt na hnízdě věnují také určitou část dne procvičování křídel. Pokud poštolka, kterou chováte, mimo to, že nelétá, i špatně chodí, je docela pravděpodobné, že je to způsobenou nesprávnou výživou. Občasným hovězím jste toho asi tolik nezkazil, ale mláděti mohly chybět další potřebné složky potravy, především vápník. Jeho nedostatek v období růstu může mít trvalé následky.

Pro zdravý vývoj mláďat odkázaných zcela na člověka je pestrá strava co nejvíce se blížící tomu, co by jim nabídli jejich biologičtí rodiče, velmi důležitá. Měla by být vždy čerstvá, rozmražené maso už postrádá určité látky. Nejlépe zvěřina, laboratorní myši, potkani… Potrava musí obsahovat vápník potřebný pro zdárný vývoj kostry a opeření. Proto se přidávají najemno nadrcené kosti, vaječné skořápky nebo naškrábaná sépiová kost. Potrava musí také obsahovat tzv. balast (nestravitelná část potravy jako peří nebo srst, která tvoří vývržek). Stravu pro doplnění potřebného vápníku a balastu mohou zpestřit i vyřazená jednodenní kuřátka (kohoutci z velkých chovů).

Nevím, v jakých podmínkách poštolku dále chováte. Na jejím zdravotním stavu se pochopitelně může podepsat i nevhodný prostor.

Nevím také, zda za Vaším dotazem je pouze nezkušenost chovatele, který nabyl poštolku legálně, nebo zda de facto nelegálně “zachraňujete” poštolku z volné přírody. Podle toho, že uvádíte pouze přibližný věk poštolky, soudím spíše na případ druhý. Určitě kontaktujte místně příslušnou záchrannou stanici (https://www.zvirevnouzi.cz), kde se o poštolku postarají a i v případě, že ji chováte legálně, tak Vám poradí.

Odpověď: Dobrý den, z Vašeho dotazu sice není zřejmé, jak straku doma chováte (možností je více viz http://strakadomaci.cz/prostredi_chovu.php), ale pořizovat zrovna poštolku jako kamaráda pro chovanou straku asi obecně není dobrý nápad. Kromě toho, že nároky na chov poštolky jsou trochu jiné než na chov straky a museli byste je chovat odděleně, tak nevidím důvod, pro by se vzájemně měly snášet natožpak “kamarádit”... Doporučuji spíše přečíst si, jak zajistit strace dostatečnou zábavu a společnost, na stránkách Straka domácí (http://strakadomaci.cz/spolecnost_a_zabava.php).

Odpověď:

Dobrý den,

Váš přítel udělal základní chybu v tom, že se rozhodl starat o mládě sám. Takové mládě je nejlépe svěřit do odborné péče. Nejen proto, že podle zákona nelze jen tak chovat/držet volně žijícího živočicha doma (byť ve voliéře), ale odborníci vědí nejlépe, jak se o ně postarat a odchovat poštolče tak, aby mohlo být opět vypuštěno do volné přírody.

Takové mládě poštolky potřebuje nejen vhodné ubytování, prolet ve velké voliéře a stravu co nejvíce odpovídající té, kterou by mu poskytli jeho biologičtí rodiče (tedy nejen čisté maso, ale to, čemu sokolníci říkají batast - kosti, chlupy, …, optimálně krmení celými zvířaty - myšmi, potkany, japonskými křepelkami...). Mělo by také mít minimální kontakt s člověkem, aby si na něj nezvyklo jako na zdroj potravy. Mělo by se před vypuštěním seznámit s tím, jak bude vypadat potrava, kterou si bude muset ulovit a jak ji ulovit (ne-li hraboše, tedy alespoň myš domácí). Jak vypadá příprava na vypuštění poštolek v záchranné stanici si můžete přečíst např. zde.

Vypuštění poštolky na lidi zvyklé a na život ve volné přírodě, kde se bude muset postarat sama o sebe, nedostatečně připravené, není opravdu vůči zvířeti zodpovědné. S velkou dávkou štěstí snad přežije, ale velké šance nemá. Váš přítel by tedy měl kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. Hlavu mu neutrhnou a poštolku připraví, pokud nemá nějaký zdravotní problém, na zdivočení a vypuštění do přírody.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou je rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

 

Jinak i když chovaní ptáci reagují na poštolku jako na každého jiného dravce, tedy na potenciálního predátora, poštolky loví ptáky pouze vyjímečně. Kromě toho, že je narozdíl od na lov ptáků specializovaného krahujce, jestřába nebo sokola, neumí chytit v letu, dávají přednost drobným hlodavcům a po nějakém neduživém opeřenci nebo ptáčeti sáhnou pouze, pokud není dostatek jiné potravy… Jak před dravci specializovanými na lov ptáků jdrůbež a holuby chránit popisuje např. článek Dravci kontra drůbež a holubi.

Odpověď:

Dobrý den,

Poštolky mají rády místa s výhledem, což bude důvodem, proč se na střeše objevují. Posed jim můžete vylepšit o nějaké to bidýlko. Mají-li ale zahnízdit, budou potřebovat hnízdní plošinu nebo budku. Budku pro příští rok je vhodné osadit již nyní, nejpozději na podzim, aby si na ni poštolky zvykly a zařadily ji mezi potenciální místa pro hnízdění na příští rok. Přečtěte si dále obecné vlastnosti, které by měla budka splňovat a zamyslete se nad tím zda ji umístit třeba k obslužné lávce nebo spíše na štítové průčelí domu. Sebekomfortnější budka ovšem nezaručí, že v ní poštolky najdou zalíbení a zahnízdí.

Budka by se měla umístit alespoň 5 m vysoko (někdy se uvádí 8-10m), což Váš dům zřejmě splňuje. Vletový otvor by měl být orientovaný na východ, severovýchod nebo jihovýchod stranou převládajících větrů. Je potřeba pamatovat na to, že poštolky mají rády široký výhled. Samice by ho v době, kdy bude sedět na vejcích rozhodně ocení, protože bude mít dobrý přehled o dění v okolí hnízda. Poštolky potřebují pro hnízdění klid, takže místo zvolit tak, aby rušení lidskou činností bylo minimální. Vybrané místo by nemělo být dostupné pro predátory nejvíce ohrožující ptačí hnízda na budovách, což jsou především kočky a kuny. Je dobré myslet i na bezpečí a komfort poštolčat: kam spadnou, když náhodou vypadnou z budky nebo zda při prvním leteckém pokusu budou mít poblíž bezpečné místo k přistání. Praktická může být plošinka před nebo vedle hnízda, kde mohou poštolčata trénovat (příklad najdete zde).

V některých případech lze s výhodou využít i již existující otvory do půdy nebo podstřeší a budku za ně instalovat na vnitřní straně. Pokud je otvor dostatečně hluboký, budka není potřeba; stačí zabednit na vnitřním líci zdi.

I když některé zdroje uvádějí, že podestýlka není potřeba, nezkušené samici se mohou na hladkém povrchu dna budky vejce rozkutálet. A pro samce i samici je možnost vyhloubit si v podkladu hnízdní důlek důležitým rituálem. Je tedy lépe ji nízkou vrstvou podestýlky opatřit (např. lesní hrabanka, štěpky). Budka nebo obdobně upravený otvor by měla mít na přístupné straně dvířka, aby se dala snadno po sezóně čistit.

Budky pro poštolky (poštolkovníky, poštolečníky)  lze zakoupit hotové. Pro případ vlastní výroby “střihy” na budku najdete např. zde. Další možnosti najdete v brožuře ČSO Pták roku 2002 na str.11.

Odpověď: Dobrý den, Z Vašeho dotazu bohužel není jasné, o jak velké mládě se jedná a kde je hnízdo, odkud spadlo na balkon. Poštolka je schopná přenést velmi malé ještě ochmýřené mládě, pokud se zatoulá od ostatních na hnízdě, ale stejně jako jiná ptačí matka rozhodně mláďata vypadlá z hnízda zpět nepřenáší. Pokud je mládě ještě převážně ochmýřené, hrozí mu po vypadnutí z hnízda prochladnutí a pokud to jde, je potřeba ho vrátit zpět. Rodiče se také starají až o ta mláďata, která opustila hnízdo, která na sebe umějí dostatečně hlasitě upozornit. Naučí se to někdy mezi 20. a 25. dnem života, kdy už jim začíná výrazněji ubývat chmýří a začínají se připravovat na vyletění z hnízda. O takové mládě by se rodiče už měli postarat i mimo hnízdo. Dokud mládě vypadá ještě jako ochmýřená koule a teprve mu začíná podrůstat peří, nemusíte se bát vstoupit opatrně na balkon a dát ho do hnízda zpět. Pokud je hnízdo obtížně dostupné, tedy se obrátit na nejbližší záchrannou stanici (https://www.zvirevnouzi.cz).

Odpověď: Dobrý den,

momentálně jsme v období, kdy pro většinu poštolčích párů pomalu končí hnízdní období. Ty později hnízdící mají ještě mladé na hnízdě. Mláďata těch dříve hnízdících už z hnízda vylétla a pobývají někde v jeho okolí, kde se o ně rodiče ještě měsíc starají, do doby než se mladí naučí pořádně létat a zvládnou se i sami uživit. Pokud poštolky nalétávají na Vašeho kocoura, je pravděpodobné, že mají někde poblíž hnízdo. Při bedlivějším pozorování můžete zjistit, kde hnízdo je.

Poštolky brání své hnízdní teritorium proti cizím vetřelcům z řad svých soukmenovců v širším prostoru než v jakém reagují na jiné opeřence nebo potenciální ohrožení hnízda predátory, mezi které patří čtyřnozí přátelé člověka - kočka a pes. Kočky domácí opravdu mají na svědomí hodně ptáků, takže se poštolkám není co divit, že se kocoura na okně snaží zahnat.

Poštolky se kromě reakce na nepřítele také rády trochu baví. Teoreticky by to mohly být i velmi mladé poštolky, které letos ještě hnízdit nebudou, ale k oblíbeným adrenalinovým poštolčím sportům patří spíše prohánění jiných stejně velkých nebo i větších opeřenců.

Odpověď:

Dobrý den,

Předali jsme dotaz na možnost předání handicapované poštolky ze záchranné stanice do domácí péče koordinátorovi Národní sítě záchranných stanic. Zde je odpověď:

“Převézt handicapované poštolky do depozit je určitě možné - poštolka je nejčastěji přijímaný pták do ZS. Doporučuji obrátit se na záchranné stanice v okolí, věřím, že pokud zajistíte poštolce správné podmínky, bude pro ZS milejší zvíře předat, než utratit.

Jednotný postup na to není, každá ZS si předání řeší jinak.”

Takže se domluvte se záchrannou stanicí, do které jste mládě odvezli. Připravte se přitom na to, že poštolku Vám nesvěří, dokud si neprověří, v jakých podmínkách ji budete chovat.