Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

Poštolka rozhodně není schopna přenést vejce na jiné místo. Výjimečně může přemístit mládě na hnízdě (v rámci hnízda, nikoliv někam jinam), ale vejce opravdu nikoliv. Pokud byl truhlík plný zeminy, mohla ovšem při neopatrném pohybu nebo vyrušení poštolka vejce sama vyhodit. Vejcí se mohl zmocnit nebo je odstranit i někdo jiný. Pokud je to veřejně přístupný balkon, mohl to být i člověk, který neví, že všichni naši volně žijící ptáci jsou chráněni a během hnízdění nelze manipulovats jejich hnízdem nebo vejci. Další podezřelí ze zmizení vajec jsou vyjmenováni v předcházející odpovědi.

Dobrý den,

Z Vašeho dotazu bohužel není jasné, jak stará byla vejce a kde je situováno hnízdo, které sledujete. Pokud poštolka snesla vejce už někdy na začátku března, což se mohlo díky teplé zimě stát, je možné že vejce zlikvidoval sám poštoltolčí pár, když zjistili, že se z vajec nic nevylíhne. (Poštolky mají přehled o vývoji ve vejcích díky tomu, jak vejce v průběhu sezení obracejí.) Docela určitě by tak učinily s vejcem, které by mělo narušenou skořápku.

Předpokládám, že na čtyřech vejcích, už nejspíše samice trvale seděla. V letošním roce, kdy je nadbytek hrabošů, může hnízdo hlídat po velkou část dne i samec. Útok z vnějšku tedy moc pravděpodobný není.

Nicméně později a pokud se ke hnízdu může dostat nějaký čtyřnohý predátor, je původcem zmizení vajec nejspíše on. Může to být nejčastěji kočka nebo kuna. Co se možných opeřených viníků týče, mohl to být někdo z krkavcovitých, kteří si rádi občas pochutnají i na vejcích - v lidských sídlech nejspíše straka, kavka nebo vrána obecná. Vyplenění celého poštolčího hnízda, které by za normálních okolností mělo být střeženo poštolčími rodiči, moc pravděpodobné není. Poštolky mají pro strach uděláno a neleknou se ani daleko větších ptáků.

Odpověď: Dobrý den,
o vejce se nestrachujte. Rodiče, hlavně samice, nejlépe vědí, co mají dělat. Když by opravdu mrzlo nebo naopak na vejce pražilo slunce, samice by je schovala. Důležité je pouze zbytečně je neplašit.
Samice, i když na vejcích posedává již od snesení prvního vejce,  na nich začíná řádně  sedět, až když se blíží konec snůšky, obvykle na vejci předposledním.  Je to tak zařízeno proto, aby se mláďata vylíhla v co nejkratším časovém intervalu a nebyly mezi nimi příliš velké rozdíly.
Teprve v době, kdy začne vejce opravdu zahřívat a začnou se vyvíjet zárodky, by vejce neměla zůstat opuštěná příliš dlouhou dobu. Proto ji v době, kdy se potřebuje nakrmit nebo protáhnout si křídla, střídá samec.

Odpověď: Dobrý den, nejlépe to poznáte pozorováním chování poštolky a jejího druha.

Tok poštolek začíná, pokud se nejedná o pozdní navrátilce z cizích krajů, často už v únoru. Námluvy probíhají velmi hlučně. Patří k nim akrobatické lety, nošení dárků – kořisti – samici a páření v blízkosti vyhlédnutého hnízda. Hnízdo si nestaví ani je nevystýlá, pouze podle možností vyhloubí v podkladu jamku. Samice se postupně přestává od hnízda více vzdalovat a stává se plně závislá na zásobování samcem.  K páření pak dochází stále častěji. Období intenzivního páření, na jehož konci je sneseno první vejce, trvá minimálně asi tři týdny.

Najdete-li tedy v tuhlíku za oknem nebo na balkoně v květináči nebo na jiném místě ve vašem okolí, které se poštolkám zalíbí, vyhloubený důlek a slýcháte ji jejich nezaměnitelný hlasitý křik, je to neklamným znakem, že se vbrzku v důlku objeví zrzavé poštolčí vejce.

Odpověď: Dobrý den,

většina poštolek má zřejmě na hnízdě raději tvrdší podklad než seno, i když některé zdroje seno nebo slámu doporučují. Neměly by se použivat piliny nebo hobliny. Jsou totiž lehké a při zamávání křídly se s nimi víří i prach a spory plísní. Podestýlku ale mohou tvořit např. drobné oblázky, štěpka (drcené suché větve), drcená kůra (borka), ztrouchnivělé suché dřevo... Osobně  se mi osvědčila směs lesní hrabanky, písku a štěpky. Stačí jen několik centimetrů.

Hezké příklady, jak použít pro poštolky krabici, najdete na stránkách přímého přenosu z hnízdění v Blatné. Přenos zatím neběží, ale doporučuji nahlédnout do jednotlivých ročníků archivovaných snímků: http://www.student.blek.cz/kamera/galerie/index.php.

Pokud se chcete podělit o snímky je zde na na stránkách Poštolka obecná odkaz na Facebook.

Přejeme úspěšnou poštolčí sezónu 2020.

Dobrý den,

Pokud chcete vyvěsit budku pro poštolky na plot do výšky do 2 metrů, je velmi nepravděpodobné, že by se poštolky v takto umístěné budce rozhodly usadit. Umístit by se měla minimálně aspoň 5 m vysoko. Vletový otvor by měl být orientovaný na východ, severovýchod nebo jihovýchod stranou převládajících větrů. Při volbě místa je potřeba pamatovat na to, že poštolky mají rády široký výhled. K budkám a jejich umístění najdete zde v poradně několik starších odpovědí (poslední podrobná z k dotazu z 9.7.2019) včetně odkazů na to, jak by měla budka vypadat (např. zde).

Ze sov by na strom vhodně umístěná budky podobných parametrů jako ta pro poštolky mohla nalákat kalouse ušatého. Obecně o budkách pro pro dravce a sovy si můžete něco dozvědět např. na tomto odkaze.

Pokud se divoké poštolky nebo jiní ptáci usídlí ve Vámi vyvěšené budce, tak se o žádný chov nejedná. Chovem se z hlediska zákona míní chov v zajetí, tj.držení živých jedinců mimo jejich přirozené přirodní prostředí, kdy je pták přímo závislý na lidské péči (nemůže si například sám obstarat potravu). Chovem se z hlediska zákona rozumí jakékoli držení živočicha v zajetí. tedy jak přímé vlastnictví, tak i dočasné držení (to se týká např. případů, kdy si někdo chce ponechat nalezenou poštolku a starat se o ni).

Odpověď: Dobrý den,

takto v prosinci je to určitě nezvyklé, i když v letech, kdy jsou přemnoženi hraboši je to možná častější, než si myslíme. Osobně letos pozoruji to, že samec poštolky přináší hraboše a páří se se samicí i za vlastními okny (http://tinnunculus.sy-sy.cz/index.php/2019/12/16/vanoce-nebo-velikonoce/). Obdobná situace byla před čtyřmi roky. Zřejmě je to kombinace relativně teplé zimy a dostatku potravy. Určitě by stálo za to zaznamenat takovéto pozorování do databáze ČSO AVIF https://birds.cz/avif/.

Dobrý den,

poštolek nyní na konci podzimu opravdu výrazně ubylo. Lze to pozorovat i ve městech, kde se vyskytují od jara do podzimu v hojném počtu a místa, jako je váš balkon, s oblibou využívají k hnízdění. Pouze část těchto poštolek ale odlétá. Především ty nejmladší, pro které je to jejich první zima, podnikají obvykle delší pouť na jih, někdy až do hloubi Afriky. Ty starší přelétají tam, kde jsou pro ně nejblíže lepší klimatické podmínky a dostatek potravy. Vydávají se většinou na jih a jihozápad, většinou ale ne dále než do Rakouska, Německa či Švýcarska. Na naše území se obdobně stahují poštolky ze severnějších zemí (Saska, Polska, ale i Švédska či Finska).

Část našich poštolek, především těch starších, ale zůstává přes zimu v blízkém okolí hnízda. Samci se přitom většinou drží u hnízda, které si už hlídají pro příští sezónu. Samice se spíše toulají, ale jsou i výjimky (za mým oknem již druhým rokem zimuje samice, která zde v lodžii panelového domu letos vyvedla mladé).

Stěhování a potulování se poštolek je kromě jejich stáří a osobních zvyků dáno především potravními zdroji, které mají v místě zimního pobytu k dispozici.

Pokud by poštolka, která nocuje u vás, ať již pochází z blízkého okolí nebo odněkud ze severu, měla problémy s tím ulovit v nejbližším okolí něco k snědku, sebere se a odletí na lepší místo. Jediné, co od Vás přes zimu potřebuje je, abyste ji zbytečně neplašili a mohla si v klidu odpočinout. Pokud má nějaký oblíbený posed, doporučuji pouze pokrýt něčím vhodným místo kam padá trus a vývržky, abyste si zjednodušili úklid. Jinak je možné, že “vaše” poštolka už přemýšlí o tom, zda by se na balkoně nedalo v příštím roce hnízdit. Rozmyslete si to i vy a pokud byste něco takového nechtěli, raději jí už nyní dejte najevo, že u vás není vítána. Jakmile si jednou váš balkon zafixuje jako bezpečné místo, budete jí to pak marně vymlouvat.

Odpověď: Dobrý den,

tyto stránky nejsou primárně věnovány chovu poštolek ani sokolnictví. Výrobou ani prodejem sokolnických potřeb, tedy i "obutí" ori dravce, se zde nikdo nezabývá a ani nemáme na výrobce kontakty. Najít výrobce na internetu by ale neměl být problém. Případně zkuste vznést dotaz na některých stránkách věnovaných sokolnictví (např. Dravci nejen pro děti).

Dobrý den,

Snůška je to dosti pozdní a ta se nemusí vždy vydařit. Může se jednat o snůšku náhradní, když se ta první nezdařila, nebo může jít o mladý pár (poštolky dospívají a mohou zahnízdit už v prvním roce života). Poštolky mají pozdní sezení na vejcích ztíženo letními vedry a v případě mladého páru se může projevit jejich nezkušenost. Na druhé straně se ale na řadě míst letos přemnožili hraboši, takže by poštolky měly mít dost potravy pro sebe i očekávaná mláďata.

Co se týče jejich vylíhnutí, rozhodně ještě není vše ztraceno. Poštolka obvykle začíná sedět na vejcích až ke konci snůšky, může to být i po snesení posledního vejce. Cílem je zkrátit dobu líhnutí tak, aby mezi mláďaty byly menší rozdíly, čímž se přirozeně zvětšuje jejich šance na přežití. V době sezení má pak zvýšenou teplotu, čímž začne vejce opravdu zahřívat (inkubace) a začnou se vyvíjet zárodky. Inkubace má trvat cca 28 dní;  v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní, ale výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní. Od snesení posledního vejce u Vaší kamarádky dnes uběhlo, počítám-li správně, 29 dní.

To, že se jedno, více nebo dokonce všechna vejce nevylíhnou se ovšem stává. Mohou být poškozená (to je spíše případ jednotlivých vajec), neoplodněná (mladý pár?) nebo zastydlá (nádoba ve které hnízdí nemá odtok nebo jsou v sezení příliš velké prodlevy). Poštolky během sezení vejce obracejí, aby se zárodek stejnoměrně vyvíjel, a dovedou přitom poznat, že z vajec nic nebude a přestanou na nich sedět. Mohou je opustit, vyhodit z hnízda nebo zkonzumovat. Může trvat poměrně dlouho než to v takovém případě vzdají - i o něco déle než výše citovaných 42 dní.

Dobrý den,

Úklid po vyhnízdění poštolek na balkoně není sice tak náročným úkolem jako vyčištění Augiášova chléva, ale odstraňování poštolčího trusu rozhodně snadné není. S trochou trpělivosti, přidáním octa do vody nebo obyčejným savem se ale vyčistit dá. Pomoci může i parní čistič.

Takový úklid je jedním z okamžiků, kdy by se měl člověk rozhodnout, zda chce, aby u něj poštolky hnízdily i v příštím roce. Je to totiž velmi pravděpodobné, že se na stejné místo v příštím roce někdy na přelomu zimy a jara vrátí. Obhlídku hnízda na příští rok dělají přitom většinou už na podzim.

Pokud se rozhodnete, že je u Vás již nechcete, nenechávejte na balkoně nic, co by se jim pro hnízdění mohlo líbit.

Pokud si s nimi budete chtít hnízdění užít i v příštím roce, je vždy lépe učinit těsně před příští sezónou preventivní opatření - odstranit cennější věci a obtížně čistitelné povrchy ochránit něčím, co po sezóně jednoduše vyhodíme (igelitem, lepenkou).

Dobrý den,

Jak je uvedeno v několika starších odpovědích, mimo výjimečnou možnost získání poštolky z přírody, je možné chovat pouze ptáky, kteří byli odchováni v zajetí z legálně získaných rodičů. Poštolka k chovu by proto měla být pořízena od registrovaného chovatele, který ji vybaví potřebnými povinnými doklady, prokazujícími, že byla získána z legálního chovu.

Pokud jde o onu výjimečnou možnost odebrat z hnízda, odchytit nebo si ponechat poštolku nalezenou, tak obecně platí zákaz odchytu u nás volně žijících ptáků a jejich držení. K odchytu (odběru) je potřeba předem požádat o odchylku z obecné ochrany ptáků (odchylný postup při ochraně ptáků podle § 5b zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Může ji vydat obecní úřad obce s rozšířenou působností (na území národních parků a chráněných krajinných oblastí pak jejich správa).

Dobrý den,

Odpovídám bohužel se značným zpožděním. Poštolčí mláďata běžně začínají vyletovat z hnízda ve věku přibližně 30 dní, ze stísněného prostoru mohou vyletět i dříve. Prakticky celý pobyt na hnízdě věnují také určitou část dne procvičování křídel. Pokud poštolka, kterou chováte, mimo to, že nelétá, i špatně chodí, je docela pravděpodobné, že je to způsobenou nesprávnou výživou. Občasným hovězím jste toho asi tolik nezkazil, ale mláděti mohly chybět další potřebné složky potravy, především vápník. Jeho nedostatek v období růstu může mít trvalé následky.

Pro zdravý vývoj mláďat odkázaných zcela na člověka je pestrá strava co nejvíce se blížící tomu, co by jim nabídli jejich biologičtí rodiče, velmi důležitá. Měla by být vždy čerstvá, rozmražené maso už postrádá určité látky. Nejlépe zvěřina, laboratorní myši, potkani… Potrava musí obsahovat vápník potřebný pro zdárný vývoj kostry a opeření. Proto se přidávají najemno nadrcené kosti, vaječné skořápky nebo naškrábaná sépiová kost. Potrava musí také obsahovat tzv. balast (nestravitelná část potravy jako peří nebo srst, která tvoří vývržek). Stravu pro doplnění potřebného vápníku a balastu mohou zpestřit i vyřazená jednodenní kuřátka (kohoutci z velkých chovů).

Nevím, v jakých podmínkách poštolku dále chováte. Na jejím zdravotním stavu se pochopitelně může podepsat i nevhodný prostor.

Nevím také, zda za Vaším dotazem je pouze nezkušenost chovatele, který nabyl poštolku legálně, nebo zda de facto nelegálně “zachraňujete” poštolku z volné přírody. Podle toho, že uvádíte pouze přibližný věk poštolky, soudím spíše na případ druhý. Určitě kontaktujte místně příslušnou záchrannou stanici (https://www.zvirevnouzi.cz), kde se o poštolku postarají a i v případě, že ji chováte legálně, tak Vám poradí.

Dobrý den,

Váš přítel udělal základní chybu v tom, že se rozhodl starat o mládě sám. Takové mládě je nejlépe svěřit do odborné péče. Nejen proto, že podle zákona nelze jen tak chovat/držet volně žijícího živočicha doma (byť ve voliéře), ale odborníci vědí nejlépe, jak se o ně postarat a odchovat poštolče tak, aby mohlo být opět vypuštěno do volné přírody.

Takové mládě poštolky potřebuje nejen vhodné ubytování, prolet ve velké voliéře a stravu co nejvíce odpovídající té, kterou by mu poskytli jeho biologičtí rodiče (tedy nejen čisté maso, ale to, čemu sokolníci říkají batast - kosti, chlupy, …, optimálně krmení celými zvířaty - myšmi, potkany, japonskými křepelkami...). Mělo by také mít minimální kontakt s člověkem, aby si na něj nezvyklo jako na zdroj potravy. Mělo by se před vypuštěním seznámit s tím, jak bude vypadat potrava, kterou si bude muset ulovit a jak ji ulovit (ne-li hraboše, tedy alespoň myš domácí). Jak vypadá příprava na vypuštění poštolek v záchranné stanici si můžete přečíst např. zde.

Vypuštění poštolky na lidi zvyklé a na život ve volné přírodě, kde se bude muset postarat sama o sebe, nedostatečně připravené, není opravdu vůči zvířeti zodpovědné. S velkou dávkou štěstí snad přežije, ale velké šance nemá. Váš přítel by tedy měl kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. Hlavu mu neutrhnou a poštolku připraví, pokud nemá nějaký zdravotní problém, na zdivočení a vypuštění do přírody.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou je rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Jinak i když chovaní ptáci reagují na poštolku jako na každého jiného dravce, tedy na potenciálního predátora, poštolky loví ptáky pouze vyjímečně. Kromě toho, že je narozdíl od na lov ptáků specializovaného krahujce, jestřába nebo sokola, neumí chytit v letu, dávají přednost drobným hlodavcům a po nějakém neduživém opeřenci nebo ptáčeti sáhnou pouze, pokud není dostatek jiné potravy… Jak před dravci specializovanými na lov ptáků jdrůbež a holuby chránit popisuje např. článek Dravci kontra drůbež a holubi.