Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

Pokud uhyne mládě poštolky, obvykle ho rodiče skrmí. Pokud už jsou mláďata větší a umí si naporcovat potravu, tak se o to postarají sama. I když nám lidem to může přidat drsné, tak v přírodě se zkrátka neplýtvá.

Pokud poštolče vypadne nebo vyskočí vedle truhlíku nebo květináče či jiné nádoby, ve které poštolky hnízdí, musíme se rozhodnout, zda mu pomoci, podle toho, jak je staré. Úplně malé poštolče ještě ochmýřené ve věku do 10-14 dní je rozhodně potřeba vrátit zpět do hnízda. Neumí ještě regulovat svoji tělesnou teplotu a potřebuje matku, aby ho ochránila před prochladnutím nebo přehřátím. Dalším důležitým mezníkem v životě poštolčat nastává, když se jim blíží 25-27 den života. V té době už se většinou umí dovolat důrazně rodičů a ti je nepřestanou krmit, i když jsou mimo hnízdo.

Píšete, že mláďatům dáváte vodu. To není potřeba, poštolky si berou tekutiny s potravy, kterou malým rodiče nosí. Voda jim může kontraproduktivně příliš brzo vyplavit živiny z žaludku.

Dobrý den,

šest dní je poměrně dlouhá doba. Ať již je vejce oplodněné nebo ne, tak z něj už nejspíše nic nebude. Zahříváním s tím nic nespravíte. Vejce ale zatím ještě neodstraňujte. Poštolka, třeba i nějaká jiná, může ještě na stejném místě pokračovat ve snůšce.

Dobrý den,

Žádné přikrmování není v naprosté většině případů potřeba. Pokud u Vás hnízdí poštolky, vybraly si to místo nejspíše i proto, že v okolí je dostatek potravy. Samec by měli samici být schopen dostatečně zásobovat v průběhu sezení na vejcích i následně po vylíhnutí mláďat. Potrava, kterou jako náhražku a doplněk můžeme nabídnou my lidé, je především pro zdravý vývoj mláďat vždy horší než ta, kterou jim poskytují jejich rodiče. Krmení může být i kontraproduktivní - když poštolčí rodiče zjistí, že mláďata po nich neloudí a že je zajištěn jiný přísun potravy, mohou jí začít sami nosit méně… (Podrobněji rozepsáno v odpovědi o něco níže na dotaz z 29.5.2020.)

Jinak nejde jen o to, že poštolky můžete zbytečně při hnízdění rušit a plašit. Poštolky přikrmováním můžete také navyknout na přítomnost lidí, což není pro jejich budoucí život to nejlepší.

Je zkrátka nejlepší ponechat vše přirozenému vývoji a poštolky zbytečně nerušit.

Dobrý den,

Kartony, které doporučuje na těchto stránkách Petr Bílý v oddílu Co dělat, když…, poslouží hlavně k ochraně proti znečištění. Vypadnutí mláďat pod zábradlím balkonu se není třeba obávat. Z osobní zkušenosti ze 14 let, kdy u nás hnízdí poštolky, vím, že mláďata mají patřičný respekt před tou hloubkou dole. Stačí pouze je nevyplašit. Tzn. omezit vstupy na balkon a pokud jinak nelze, vstupovat a pohybovat se pomalu, nebouchat dveřmi atp..

Dobrý den,

Pokud u Vás hnízdí poštolky, vybraly si to místo nejspíše i proto, že v okolí je dostatek potravy. Nejoblíbenější součástí jejich jídelníčku je hraboš polní, a ten je již od loňska na velké části našeho území přemnožen. Źádné přikrmování tedy tedy spíše není vůbec potřeba. Poštolkám a především jejich mláďatům nemůže nikdy nahradit přirozenou potravu. Potřebují konzumovat čerstvé úlovky včetně kostí a srsti nebo peří (pokud náhodou občas loví i menší opeřence). K přikrmování bychom měli přikročit teprve tehdy, když bezpečně víme, že se např. ztratil jeden z rodičů. Mnohdy nás přitom může zmást to, že nevídáme často samce, který může samici potravu předávat i mimo hnízdo. Pokud přikrmujeme v době, kdy žádný problém se zásobováním hnízda není, riskujeme, že samec a později ani samice budou méně lovit a donášet na hnízdo méně potravy. Poštolky jsou totiž oportunisté a rychle si na lidskou pomoc zvyknou. Pokud díky přikrmování lidmi začnou méně lovit, není to rozhodně pro mláďata dobré.

Je-li pomoc opravdu nezbytné, tedy je možno použít lehké kuřecí nebo vnitřnosti jako srdíčka. Protože mladé poštolky potřebují pro zdárný růst i živiny, které čerpají z přirozené potravy, jako třeba vápník, je dobré obalit kousty masy v drcených skořápkách nebo sépiové kosti, jaká se dává třeba papouškům.Takovéto přilepšení ovšem nemůže plně nahradit přirozenou potravu. V kritičtějších situacích, kdy se ztratí jeden z rodičů, je lépe sehnat např. Mražené myši nebo vyřazené jednodenní kohoutky z líhní.

Neměli bychom přitom krmit nikdy přímo, aby si malé poštolky nezvykly na lidí, ale masou na přilepšenou necháme na místě, kde si ho samice všimne a nakrmí jím mladé.

Dobrý den,

Děkujeme za reakci na odpověď. Usuzuji z ní, že hnízdo bylo spíše někde na venkově nebo na předměstí. Pokud má holubník bidýlko, což některé staré holubníky mívají, mohla na ně kočka nebo kuna seskočit z okapu nebo ze štítu domu. Ptáci obecně (nejen poštolky) nic takového jako bidýlka u budek nepotřebují, ta spíše pomáhají predátorům. Jinak někde v domě bývalé zemědělské usedlosti můžete mít třeba i tu sova pálenou, které jste si nevšimli, protože je aktivní v noci. Pokud u Vás bydlí, rozhodně to není nezajímavý a neužitečný podnájemník. Stejně jako poštolka obecná a ostatní u nás volně žijící ptáci, je i ona chráněná. Tyto sovy hnízdí dvakrát i vícekrát za rok. Pro rozluštění té Vaší detektivky to chce zkrátka i trochu holubník pozorovat, zda se v něm sova pálená či nějaký jiný opeřenec ještě nezahnízdil. Pokud má holubník bidýlka, tak je raději odstraňte, je to riziko i pro případnou další hnízdní sezónu.

Dobrý den,

Samice dokáže v prvních dnech života mláďat pouze přenést zatoulané poštolče, které se příliš vzdálilo z klubka mláďat. Nedokáže ale přenést mláďata někam jinam, do jiného hnízda.

Hnízdo patrně zničil nějaký predátor. Prvními podezřelými jsou vždy predátoři čtyřnozí - kočky, případně kuny. Pokud je holubník snadno přístupný, přičemž kočka nebo kuna může i kratší vzdálenost přeskočit, je takovýto útok velmi pravděpodobný. Ostatně, pokud se k holubníku dostanete Vy, tedy proč ne kočka? Do budoucna je vhodné možnosti takovéhoto přístupu zamezit.

Pokušení smlsnout si na mláděti nebo vejci nemusí odolat ani někteří opeřenci, i když se něco takového zřejmě nestává často. Podezřelými pak bývají především krkavcovití (straky obecné (Pica pica) nebo kavky obecné (Korvus monedula)). Poštolky mají řadu konkurentů mezi zájemci o stejná místa k hnízdění. Mohou se přitom dostat do konfliktu především se sokolem stěhovavým (Falco peregrinus), sovou pálenou (Tyto alba), kalousem ušatým (Asio otus) nebo kavkou obecnou. Zájem sokola stěhovavého není v tomto případě příliš reálný - Váš dům pravděpodobně není žádný mrakodrap; kalous ušatý se v našich městech vyskytuje, ale dává přednost hnízdění na stromě. Takže zbývá sova pálená nebo kavka obecná. Sova pálená by dokázala efektivně nejen zabrat hnízdo, ale zároveň i mladé. Nedávno se něco takového přihodilo v německém městě Otterwisch - viz online přenos z hnízdění poštolek (video ze zápasu). V takovém případě by po zápase zřejmě zbylo i nějaké to soví nebo kavčí pero a tito ptáci by se nadále asi nepřestali o holubník zajímat.

Dobrý den,

Pokud již poštolka hnízdí, je lépe nijak s jejím hnízdem nemanipulovat. Minimálně do doby než bude mláďatům tolik, aby se dokázala dovolat rodičů, což bude aktuální až jim bude něco přes 20 dní. Teoreticky je také možné nechat převézt mláďata do záchranné stanice, měla by ale zůstat minimálně prvních 10-14 dní u matky.

Z osobní zkušenosti vím, že je možné provést stavební práce i v době hnízdění poštolek. Konkrétní podmínky je však potřeba zodpovědně posoudit. Především jde o to, zda je možno stavbu časově naplánovat tak, aby v první fázi než budou mláďata vzletná, bylo možno vyhradit kolem hnízda dostatečný prostor bez lešení pro nerušený přílet a odlet rodičů. Ve výše zmíněném případě byl na panelovém domě ponechána bez lešení plocha odpovídající velikosti jednoho panelu před lodžií, v níž poštolky hnízdily. Hluk ani prach rekonstrukce v tomto případě poštolkám nevadily. Jediné co je dokázalo vyrušit, byli zvědavci přicházející je po lešení okukovat.

Optimální je ovšem se stavebními pracemi počkat do doby než mláďata ve věku 27-35 dní vyletí z hnízda. Hnízdo přirozeně opouštějí dříve, pokud je ve stísněném prostoru. Jsou pak ještě asi měsíc závislá na rodičích, ale ti už si je dokáží najít i mimo hnízdo.

Sezení na vejcích trvá obvykle cca 28 dní, pokud nevíte, kdy začalo, připočtěte k datu nálezu poštolky sedící na pěti vejcích celých 2x28 dní. Zcela kritické je přitom období, kdy už jsou ve hnízdě vejce a posléze mláďata, která ještě potřebují být zahřívána. Tedy měsíc sezení na vejcích plus minimálně dalších čtrnáct dní.

Co se týče právního kontextu stavebních úprav a s nimi spojených zásahů do hnízdění poštolek, je potřeba předem požádat o odchylku z obecné ochrany ptáků (k tomu podrobně již v odpovědi na dotaz ze 4.4.2017). Podle dotazu předpokládám, že nic takového vyřízeno nemáte. Délka vyřizování odchylky přitom nemusí být o mnoho kratší než doba, kterou budou mladé poštolky potřebovat pro vyletění z hnízda. Záleží pochopitelně i na místně příslušném úřadu.

Zvažte tedy, zda není nejjednodušší začít se stavbou až za 6-8 týdnů. Pro poštolky, které u Vás hnízdí, by to určitě lepší bylo.

Dobrý den,

Udržovat dobré sousedské vztahy je důležité. Určitě je nejlepší pokusit se sousedovi nejprve vysvětlit, proč chcete poštolkám hnízdění umožnit a v čem (i když už dávno není zvykem dělit ptactvo na pro člověka užitečné a neužitečné) jsou pro člověka důležité. Pokud u Vás chtějí hnízdit, určitě se podílejí nejen na snižování počtu hrabošů v nejbližším okolí, ale drží v uctivé vzdálenosti i nepříliš oblíbené holuby věžáky. Počet možností k hnízdění se zateplováním budov, zasklíváním a zasíťováváním balkonů, v našich sídlech přitom pro všechny synantropní ptáky klesá. I když tu svou síť nyní sundáte, může se stát, že poštolky už u Vás letos hnízdit nebudou. Polovina května je už poměrně pozdě na začátek hnízdění, takže je možné, že si už jiné místo k hnízdění přeci jen našly a k Vám létají pouze na oblíbený posed.

Co se zákonných souvislostí týče, podle ust. § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se vlastník „zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku”. To se týká i chovu zvířat. V případě poštolek hnízdících na budovách v lidských sídlech se ovšem nejedná o chov. Jsou to volně žijící ptáci, kteří si svobodně vybírají místo, kde budou hnízdit.

Přestože poštolka obecná nepatří mezi druhy živočichů, zvláště chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, vztahuje se na ni obecná ochrana rostlin a živočichů, stanovená § 5 uvedeného zákona. Podle něj jsou všechny druhy rostlin a živočichů chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Obecná ochrana zaručuje u nás volně žijícím ptákům ochranu především pro období hnízdění a rozmnožování (je zakázáno: - úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd; - úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat).

Příslušným orgánem ochrany přírody jsou v tomto případě (obecná ochrana) tam, kde není jiný kompetentní orgán ochrany přírody (tedy mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem  a pozemků určených pro účely obrany státu), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 77 zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) - odbor životního prostředí.

Dobrý den,

Pokud už u Vás poštolka snesla 5 vajec, je pravděpodobné, že už na vejcích řádně sedí. Vajec totiž nebývá obvykle více než 5-6, výjimečně 7, a sezení začíná obvykle na vejci předposledním. V období sezení na vejcích a asi 10 dní po vylíhnutí mláďat by poštolky měly být vyrušovány co nejméně. U vajec při jejich delší nepřítomnosti hrozí zastydnutí. Mláďata v první bílém prachovém peří ještě nedokáží regulovat svou tělesnou teplotu, takže je samice musí chránit před prochlazením nebo před přehřátím. Obecně by se pak s hnízdem, v němž už jsou snesena vejce nemělo nějak manipulovat, přemisťovat je apod. Malé poštolky se Vám začnou promenovat po balkoně, pokud hnízdí na podlaze, nejdříve ve věku cca 20 dní. Pokud hnízdí někde v truhlíku zavěšeném na zábradlí, tedy ještě později.

Pokud už tedy poštolky na vejcích sedí trvale, zkuste omezit případné úpravy na to nejnutnější. Měli byste je co nejméně rušit náhlými a příliš častými vpády na balkon a vše, co potřebujete na balkoně vyřídit provést rychle, aby se poštolka mohla tak do 15-20 min. v klidu vrátit.

Pro začátek k ochraně bezprostředního okolí hnízda a zamezení předčasnému pohybu poštolčat po balkoně v době, kdy jim bude 10-20 dní, můžete v případě, že je hnízdo na podlaze s výhodou využít běžné kartonové přepravky z obchodu o výšce 10-15cm.

Mladé poštolky Vám ale stejně nakonec budou létat po celém balkoně, takže zvažte, co vše zakrýt kartonem nebo igelitem a co raději odklidit do bezpečí. Toto zabezpečení můžete odložit až na dobu, kdy již nebude potřeba dleší přítomnosti samice na hnízdě. Tedy někdy po 10 dni po vylíhnutí. Pokud chcete nějak ochránit podlahu použijte něco, co se nerozmočí deštěm a nebude povlávat ve větru. S ohledem na možné plašení poštolek by neměl materál pro pokrytí podlahy lesklý a šustivý. Máte např. možnost použít lepenku (jak se doporučuje v sekci Co dělat když na těchto stránkách). Můžete použít i něco, co stejně zamýšlíte vyhodit (starou rohož, PVC ubrus...). Vždy ale je potřeba zabezpečit tak, aby pokryv podlahy nezpůsobil při případném poryvu větru více škody než užitku.

Někdy doporučovaná zábrana proti vypadnutí mláďat pod zábradlím většinou není potřeba. Poštolčata se, pokud nejsou vyplašena, drží v uctivém odstupu od hlubiny dole.

Dobrý den,

pokud jsou již snesena první vejce, tak se toho mnoho dělat nedá.

Zkuste to prosím pro tuto jednu sezónu vydržet. Poštolky jsou dosti hlučné, když se namlouvají a páří, což je období jehož konec nyní prožíváte. V době, kdy už sedí na vejcích, o nich ale prakticky Vy ani Vaše okolí nebudete vědět. Sezení na vejcích trvá cca 28 dní; většinou začíná až ke konci snůšky 3-7 vajec. Poněkud hlučná je i závěrečná fáze hnízdění, kdy se poštolčata hlasitě domáhají na rodičích potravy. Učí se to už před tím než jsou schopna letu, takže hlasitěji se začnou ozývat někdy po 21 dni života.

Nějakou manipulací s vejci nebo hnízdem - květináčem a jejich přemístěním byste celou snůšku de facto zničil. Poštolky jsou fixovány na místo, kde snesly vejce a jinde je hledat nebudou.  Nejen že byste ublížil poštolkám, ale jednal byste i v rozporu se zákonem.

Poštolka obecná sice není zvláště chráněným druhem, ale stejně jako na ostatní volně u nás žijící ptáky, se na ni vztahuje tzv. obecná ochrana.  Ta ptákům zaručuje ochranu především pro období hnízdění a rozmnožování (je zakázáno: - úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd; - úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat). Není tedy možné odstraňovat hnízda z budovy v době, kdy v nich ptáci aktuálně hnízdí, leda by pro tento účel byl povolen odchylný postup dle § 5b odst. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Příslušným orgánem ochrany přírody jsou v tomto případě (obecná ochrana) tam, kde není jiný kompetentní orgán ochrany přírody (tedy mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem  a pozemků určených pro účely obrany státu), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 77 zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) - odbor životního prostředí.

Záleží pochopitelně na místně příslušném úřadu, jak by Vaši žádost posoudil. Některé jsou schopny kvůli takovému hnízdění zastavit i stavbu, jiné by Vám možná vyšly vstříc.

Úřady mohou teoreticky rozhodnout o přemístění do záchranné stanice. Výsledek by byl nejistý, zvláště pokud by se přemisťovala vejce. Mimo to bychom neměli naše záchranné stanice, které nemají příliš velké prostředky ani kapacitu, přetěžovat péčí o všechna zvířata, jejichž blízkost nám lidem prostě pouze nevyhovuje.

Pokud poštolkám letos hnízdění umožníte, vyzkoušíte si, co to doopravdy obnáší. Vydržet se to rozhodně dá. Poštolky budou mít patrně tendenci hnízdit u Vás i v příštím roce. Nebudete-li je u sebe chtít, je potřeba odstranit zavčas hnízdo-květináč, nejlépe už na podzim, aby si hledaly místo k hnízdění jinde. Je pochopitelně možno jim zároveň nabídnout i lepší bydlení v podobě budky na vhodném místě...

Dobrý den,

Poštolka rozhodně není schopna přenést vejce na jiné místo. Výjimečně může přemístit mládě na hnízdě (v rámci hnízda, nikoliv někam jinam), ale vejce opravdu nikoliv. Pokud byl truhlík plný zeminy, mohla ovšem při neopatrném pohybu nebo vyrušení poštolka vejce sama vyhodit. Vejcí se mohl zmocnit nebo je odstranit i někdo jiný. Pokud je to veřejně přístupný balkon, mohl to být i člověk, který neví, že všichni naši volně žijící ptáci jsou chráněni a během hnízdění nelze manipulovats jejich hnízdem nebo vejci. Další podezřelí ze zmizení vajec jsou vyjmenováni v předcházející odpovědi.

Dobrý den,

Z Vašeho dotazu bohužel není jasné, jak stará byla vejce a kde je situováno hnízdo, které sledujete. Pokud poštolka snesla vejce už někdy na začátku března, což se mohlo díky teplé zimě stát, je možné že vejce zlikvidoval sám poštoltolčí pár, když zjistili, že se z vajec nic nevylíhne. (Poštolky mají přehled o vývoji ve vejcích díky tomu, jak vejce v průběhu sezení obracejí.) Docela určitě by tak učinily s vejcem, které by mělo narušenou skořápku.

Předpokládám, že na čtyřech vejcích, už nejspíše samice trvale seděla. V letošním roce, kdy je nadbytek hrabošů, může hnízdo hlídat po velkou část dne i samec. Útok z vnějšku tedy moc pravděpodobný není.

Nicméně později a pokud se ke hnízdu může dostat nějaký čtyřnohý predátor, je původcem zmizení vajec nejspíše on. Může to být nejčastěji kočka nebo kuna. Co se možných opeřených viníků týče, mohl to být někdo z krkavcovitých, kteří si rádi občas pochutnají i na vejcích - v lidských sídlech nejspíše straka, kavka nebo vrána obecná. Vyplenění celého poštolčího hnízda, které by za normálních okolností mělo být střeženo poštolčími rodiči, moc pravděpodobné není. Poštolky mají pro strach uděláno a neleknou se ani daleko větších ptáků.

Odpověď: Dobrý den,
o vejce se nestrachujte. Rodiče, hlavně samice, nejlépe vědí, co mají dělat. Když by opravdu mrzlo nebo naopak na vejce pražilo slunce, samice by je schovala. Důležité je pouze zbytečně je neplašit.
Samice, i když na vejcích posedává již od snesení prvního vejce,  na nich začíná řádně  sedět, až když se blíží konec snůšky, obvykle na vejci předposledním.  Je to tak zařízeno proto, aby se mláďata vylíhla v co nejkratším časovém intervalu a nebyly mezi nimi příliš velké rozdíly.
Teprve v době, kdy začne vejce opravdu zahřívat a začnou se vyvíjet zárodky, by vejce neměla zůstat opuštěná příliš dlouhou dobu. Proto ji v době, kdy se potřebuje nakrmit nebo protáhnout si křídla, střídá samec.

Odpověď: Dobrý den, nejlépe to poznáte pozorováním chování poštolky a jejího druha.

Tok poštolek začíná, pokud se nejedná o pozdní navrátilce z cizích krajů, často už v únoru. Námluvy probíhají velmi hlučně. Patří k nim akrobatické lety, nošení dárků – kořisti – samici a páření v blízkosti vyhlédnutého hnízda. Hnízdo si nestaví ani je nevystýlá, pouze podle možností vyhloubí v podkladu jamku. Samice se postupně přestává od hnízda více vzdalovat a stává se plně závislá na zásobování samcem.  K páření pak dochází stále častěji. Období intenzivního páření, na jehož konci je sneseno první vejce, trvá minimálně asi tři týdny.

Najdete-li tedy v tuhlíku za oknem nebo na balkoně v květináči nebo na jiném místě ve vašem okolí, které se poštolkám zalíbí, vyhloubený důlek a slýcháte ji jejich nezaměnitelný hlasitý křik, je to neklamným znakem, že se vbrzku v důlku objeví zrzavé poštolčí vejce.