Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Odpověď: Dobrý den, poštolky jsou ptáci, kteří si zvláště v nízdním období přísně hájí své teritorium. Občas sice hnízdí v koloniích (na hradech, ve stromořadích na jižní Moravě), lae s vzájemnou tolerancí dvou samců v poměrně malém prostoru voliéry nelze moc počítat. Přesněji to pochopitelně budou vědět chovatelé nebo lidé ze záchranných stanic.

Odpověď: Dobrý den. Dotazy tohoto typu prosím konzultujte s chvateli nebo sokolníky. Základní metodické pokyny k voliérám najdete např. zde: http://www.lednice-dravci.cz/STARE/Klub_sokol/metodika.htm.

Dobrý den,

Informace o potřebných povoleních, potvrzeních a registracích najdete na stránkách AOPK: http://www.ochranaprirody.cz/cites/informace-pro-chovatele-a-obchodniky/informace-pro-chovatele-dravcu/.

Ve slovníku CITES na stránkách ČIŹP (http://cites.cizp.cz/mod/glossary/view.php) si pak pro příslušné druhy můžete najít upřesnění:

Parabuteo unicinctus - P.II. B, káně Harrisova. Mon. t. Zahrnuje 3 poddruhy: harrisi, superior a nominátní unicinctus. Vyžaduje se na živé i neživé ex. písemný záznam o obchodu, příp. o chovu.

Falco tinnunculus -  P.II. A, poštolka obecná. Vyžaduje se na živé i neživé ex. písemný záznam o obchodu, příp. o chovu. Neregistruje se.

Podstatným rozdílem mezi oběma druhy je, že poštolka obecná je ptákem volně žijícím v EU. Pokud však nebudete chtít chovat jedince z volné přírody, vyjde Vám to papírově nastejno. V obou případech zcela logicky musíte být vždy schopen prokázat, že ptáci pocházejí z řádného chovu. Solidní chovatel by Vám měl veškeré potřebné doklady poskytnout.

Odpověď: Dobrý den,

takovouto otázku snad lépe směřovat na veterinárního lékaře. Domnívám se však, že při dodržení základních hygienických podmínek lze chovat různé druhy ptáků. Důkazem jsou zoologické zahrady. Spíše půjde o to, aby se ptáci vzájemně nerušili, resp. přítomnost dravce, byť malého, neplašila papoušky.

Dobrý den,

Hnízdění poštolek nikam to hlásit nemusíte. Ve styk s úřady je potřeba vejít pouze, pokud by bylo potřeba z nějakého závažného důvodu do jejich hnízdění zasáhnout. Průběžná evidence hnízd synantropních ptáků v ČR je zaměřena na rorýsy, jiřičky, kavky - viz. Databáze registrovaných hnízdišť synantropních druhů ptáků http://www.rorysi.cz/rorysidb/search.php nebo na hnízdění čápů - http://cap.birdlife.cz/mapa. U našich sousedů na Slovensku je od loňského roku možno přidat údaje o hnízdění poštolek do online mapy prostřednictvím dotazníku na stránkách Ochrana dravcov na Slovensku (http://www.dravce.sk/web/index.php/sk/aktuality-2018/1371-sokol-mysiar-na-balkone-kolko-ich-je). Snad se časem podobná iniciativa objeví i u nás.

Dobrý den,

V průběhu měsíce, kdy se po vyletění poštolčata ještě mohou vracet na hnízdo nebo setrvávat v jeho nejbližším okolí, není moc šance rozeznat samečky od samiček. Kdo je kdo se jasněji ukáže až mláďata vymění první řádné opeření za nové, tedy u ročních ptáků. Poštolky jsou schopné rozmnožování již v následujícím roce po vylíhnutí a i již hnízdícího mladého samce může být ještě na dálku obtížné rozeznat od samice jinak, než podle jejich chování (s ilustracemi např. v článku zde). Přepeřování probíhá postupně. U samců se se zmenšují tmavé skvrny na zádech do tvaru kapek, postupně jim zešedne hlava a odshora ocas. Protože změny jsou opravdu postupné, můžete potkat mladého samce se šedou hlavou a pruhovaným ocasem (viz článek zde).

Zblízka pro odborníka rozeznat samečky a samičky už i u mláďat zřejmě lze. Určité drobné rozdíly jsou v délce křídel a kresbě peří na ocáscích viz. průvodce pro monitorování v terénu Raptors: A field guide for surveys and monitoring: Kestrel: http://www.eurapmon.net/sites/default/files/raptors_2nd_ed_010_kestrel.pdf.

Názorné ilustrace k vývoji a rozdílům v opeření včetně přepeření mladých poštolek najdete v online dostupném dokumentu Identifikace poštolky obecné in Atlas de Identificación de las Aves de Aragón(Javier Blasco-Zumeta & Gerd-Michael Heinze): http://blascozumeta.com/wp-content/uploads/aragon-birds/non-passeriformes/131.kestrel-ftinnunculus.pdf; anglický terminologiký slovníček k Atlasu: http://blascozumeta.com/glossary/.

Bez zajímavosti není ani článek Age et sexe du faucon crécerelle (falco tinnunculus) en hiver (André Burnel, Roger Frqipont & André Vandewer): http://www.aves.be/fileadmin/Aves/Bulletins/Articles/45_3/45_3_129.pdf, který ukazuje, že to s přepeřováním a určováním stáří poštolek může být značně složité.

Dobrý den,

Záleží na tom, jak velká jsou poštolčata.

Pokud jsou ještě velmi malá a samice na nich ještě sedí, což se děje cca do 10 dnů věku mláďat, s hnízdem rozhodně nemanipulujte a samici se snažte nerušit. I po uplynutí tohoto období je lépe ještě počkat. Poštolčí rodiče jsou fixováni na místo hnízda; je pro ně důležité místo, kde najdou mláďata, která mají nakrmit. Když už se samice vzdaluje můžete relativně bezpečně ještě upravit truhlík, aby v něm bylo více místa: odstranit přebytečnou hlínu, přidat nějaký jednoduchý plůtek / zábranu, kterou by neodfouknul vítr. Další možností je zavěsit pod truhlík širší plošinku. Měli byste to pochopitelně udělat tak, aby před Vámi v panické hrůze nevyskočil ven nebo předčasně nevyletěli, což se může stát někdy od 20 dne věku mláďat.

Někdy po dvacátém dni se poštolčata také začínají hlasitěji ozývat a připravovat na dobu, kdy je budou rodiče krmit po vyletění mimo hnízdo. Dokud ještě neumí pořádně létat a lovit, tak se o ně totiž musejí rodiče starat. V té době je důležité, aby je rodiče našli a mladí na sebe upozorňují hlasitým křikem a máváním křídel. Když se mláďata takto projevují a dokáží se rodičů dovolat, je možno je i přemístit. Podle jednoho z opatrnějších vyjádření ornitologa, kterého se mi dříve dostalo, je minimálně věk pro takové přemístění 25 dní. Vzdálenost by přitom neměla být větší než 20 metrů. Přirozeně čím blíže, tím lépe. Pokud tedy přemisťovat, tak na rozumné místo přímo na balkoně tam, kde budou mít poštolčata správný výhled na přilétající rodiče. Pochopitelně je potřeba mít na paměti, že čím větší mládě, tím spíše může předčasně vyletět, když se k němu přiblížíte. Optimální je nechat poštolčata v truhlíku, v němž přišla na svět, a jejich předčasné vyletění neriskovat. Mláďata, pokud jim v cestě nestojí nějaká velká překážka, se budou stejně nejprve snažit přirozeně k vám na balkon.

Odpověď: Dobrý den,

Je-li to jen sem tam nějaké chmýříčko, může být takovému mláděti ke čtyřem týdnům. V tom věku ho můžete vidět zvědavě pozorovat svět z hnízda nebo se už může vydat na první letecký pokus, přičemž nemusí ještě zvládnout přistání na zamýšleném místě.

Dobrý den,

Kontakty na chovatele nemáme  Zkusit můžete nejbližší sokolnické středisko - jejich přehled najdete na stránkách klubu sokolníků (https://www.sokolnictvi.net/klub-sokolniku-2/sokolnicka-strediska/).

Dobrý den,

Pokud se rodiče o mládě nestarali tak dlouho jak píšete, je na tom po několika dnech již asi dost špatně. Pokud vypadá zdravě je možné, že mu rodiče nosí potravu aniž byste si jejich příletů a odletů všimli. Nepíšete o jak velké/staré mládě se jedná. Pokud mu již peří začíná převažovat nad chmýřím, mělo by být schopné rodiče na sebe upozornit křikem.

Optimální, palliže ještě není prakticky zcela opeřené a nedá se tedy předpokládat, že zanedlouho samo odletí, by pochopitelně bylo pokusit se dostat mládě zpět do hnízda. Zvláště pokud na tom není dobře. Chce to ale obrátit se na někoho, kdo má s odchytem zkušenosti  Především, pokud je místo kam mládě spadlo, obtížně dostupné. Nejlépe by asi pomohl odborník ze záchranné stanice, ale měla by to zvládnou i např. policie.

Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Dobrý den,

Pokud se takto ptáte, jedná se o nalezené mládě. Jelikož poštolčí mládě není holátko vlastně nikdy, tak z vašeho dotazu bohužel nepoznám, jek staré může být. Pokud už u něj nad chmýřím převažuje peří, tak už by měl být schopné si potravu samo natrhat a zkonzumovat aniž by ho někdo musel krmit. Takovému mláděti lze předložit myší holátka, myši nebo vyřazená kuřátka (nic z toho asi doma zrovna nemáte, pokud nechováte hady) nebo kus libového hovězího anebo drúbežího masa. Poštolka jako všichni dravci potřebuje tzv. balast, takže maso je dobré obalit např. drcenými skořápkami. Poštolčeti by mohly stačit porce odpovídající 2 hrabošům denně.

Ale hlavně takové mládě je nejlépe svěřit do odborné péče.Nejen proto, že podle zákona nemůžete jen tak chovat/držet volně žijícího živočicha doma, ael odborníci vědí nejlépe, jak se o ně postarat a odchovat poštolče tak, aby mohlo být opět vypuštěno do volné přírody. Kontaktujte tedy prosím nejbližší záchrannou stanici. Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.