Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

Pokud u Vás poštolky hnízdí poprvé doporučuji kromě toho, co se dočtete na těchto stránkách, příručku ČSO Pták roku 2002 - http://oldcso.birdlife.cz/www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf.  Na str. 10 najdete kapitolu Usadila se u Vás Poštolka? Stručné a dobře zpracované odpovědi na nejčastější otázky najdete i na stránce Sokol myšiar na balkóně (https://www.dravce.sk/web/index.php/sk/aktuality-2018/1371-sokol-mysiar-na-balkone-kolko-ich-je).

Nevím, jak stará jsou mláďata, která se u Vás vylíhla. Přibližně do věku 10 dnů, dokud mají pouze první bílé prachové peří, nejsou mláďata schopna sama regulovat svou tělesnou teplotu a potřebují samici, aby je chránila před zimou nebo horkem. V těchto horkých dnech je proto důležité samici příliš neplašit.

Ve věku cca 20 dnů už začnou být mláďata natolik zvědavá, že se mohou vydat z truhlíku ven. Mohou se také vrhnout dolů, pokud je vyplašíte. Takže někdy v mezidobí můžete opatrně zkusit odebrat něco hlíny z truhlíku, pokud je moc plný, případně přidat nějakou menší zábranu (viz citovaná příručka ČSO). Pádu mláďat se ale nemusíte zbytečně obávat. Jejich pud sebezáchovy jim velmi dobře radí.

Přikrmování je většinou zcela zbytečné. Poštolky si založí hnízdo v takovém, kde mají dostatečné zdroje potravy pro budoucí potomstvo. Počet snesených vajec pak je dán i tím, kolik  “dárků” nosí samec v době námluv. Pět poštolčat by rodiče zvláště v letošním roce, kdy se na většině míst přemnožili hraboši, měli hladce uživit.

Situace, kdy je potřeba poštolkám přilepšit, může nastat, když se např. ztratí jeden z rodičů.

Rozhodně nepřikrmovat “ta hladová chuďátka” zbytečně. Měli byste mít důkladně odpozorováno, že opravdu vázne dodávka potravy po delší dobu než dejme tomu den. O co více jim budete přilepšovat, o to méně je budou rodiče krmit, protože poštolčata se nebudou o potravu dostatečně hlásit. Poštolčata od nich dostávají přirozeně kořist i s chlupy a kostičkami a tento “balast” mláďata pro svůj zdárný vývoj potřebují. Takže pokud nabudete dojmu, že je potřeba dokrmit je lépe sehnat si myši a kuřátka (krmení pro hady) nebo aspoň maso (vždy libové a syrové - např. kuřecí) obalit drcenými skořápkami a chlupy nebo vatou. Je přitom rozhodně lépe nekrmit sami, ale odložit potravu někam, kde ji samička snadno najde. Opět pozor, nepřehánět. Je to inteligentní pták a brzy pochopí, že jste snadný zdroj potravy a netřeba tedy lovit.

Dobrý den,

poštolky kladou vejce obvykle obden v intervalu o něco delším než 48 hodin, může to být i méně nebo více, ale od 8.května je to už opravdu hodně dlouhá doba. Pokud se nyní poštolky poblíž hnízda několikrát za den páří a samice občas posedává na vejcích, je pravděpodobné, že se letos ještě další snůšky dočkáte. Ovšem pár, který nyní vídáte, nemusí být ten stejný jako před týdnem. Je možné, že se něco přihodilo původní samici a výhodné místo bylo vzápětí obsazeno samicí novou. Mohla se dát do páru se starým samečkem nebo  to může být pár zcela nový. Pokud poštolky nemají nějaké výraznější rozdíly v opeření nebo kroužky, tak to asi těžko zjistíte. Z těch prvních dvou vajec se asi už nic nevylíhne; jejich šance na vylíhnutí klesá s prodlužováním doby než samička trvale zasedne na vejce a začne inkubace (obvykle tak činí na vejci předposledním). První dvě vejce ale slouží minimálně i jako podkladek signalizující, že tady má být hnízdo.

Dobrý den,

to, že po snesení prvního vejce na něm poštolka nesedí, je zcela normální. Snáší vejce obden a začne na nich řádně sedět až když se blíží konec snůšky, obvykle na vejci předposledním. Teprve potom začíná inkubace (tj. samička má zvýšenou teplotu, čímž začne vejce opravdu zahřívat a začnou se vyvíjet zárodky). Hřeje samice, menší samec ji střídá, aby v době, kdy se samice vzdálí, vejce nezastydla. Inkubace má trvat cca 28 dní;  v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní (výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní). Po vylíhnutí pak samice kryje mláďata do věku cca 10 dní, protože dokud mají pouze první bílé ochmýření, nejsou schopna regulovat svoji tělesnou teplotu. Musí je tedy chránit před zimou nebo před přílišným teplem. Po přibližně dalších dvacet dní než jsou mláďata schopná letu se už od nich může vzdalovat a věnovat se spolu se samcem lovu. Po vyletění je pak zásobují ještě přibližně další měsíc než se mláďata zcela osamostatní.

Pro úspěšné vyhnízdění poštolek jednuduše stačí zbytečně je nerušit a nechat je, aby se o vše postaraly samy. Pokud je umístění hnízda takové, že nehrozí vypadení vajec, není potřeba nijak zasahovat. Jakoukoliv manipulaci s hnízdem i vejci všech u nás volně žijících ptáků ostatně zakazuje i zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Obecně doporučuji kromě toho, co se dočtete na těchto stránkách, příručku ČSO Pták roku 2002 - http://oldcso.birdlife.cz/www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf.  Na str. 10 najdete kapitolu Usadila se u Vás Poštolka? Stručné a dobře zpracované odpovědi na nejčastější otázky najdete i na stránce Sokol myšiar na balkóně (https://www.dravce.sk/web/index.php/sk/aktuality-2018/1371-sokol-mysiar-na-balkone-kolko-ich-je).

Dobrý den,

Předpokládám, že dotazem jsou míněna mláďata nalezená. Obecně při nálezu zraněného zvířete nebo opuštěného mláděte je potřeba kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. V České republice tvoří Národní síť záchranných stanic. Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Zvířata by neměla být po nálezu převážena přímo do záchranné stanice; vždy je nejlépe nejprve zavolat (existuje i mobilní aplikace pro “chytré” telefony). Nálezce totiž nemusí správně odhadnout situaci a odveze zvíře, které pomoc vůbec nepotřebuje.

Dobrý den,

poštolky, které hnízdí u lidí, jsou na lidskou přítomnost v daném místě zvyklé. V truhlících za okny hnízdí docela často a úspěšně. Pokud se ve vašem truhlíku objevilo již první vejce, znamená to, že jste ji zatím nijak nadměrně nerušili. Dostatečný klid a málo vyrušování je vlastně to jediné co od vás poštolky nyní potřebují. Neznamená to ovšem, že byste měl okno zabarikádovat skříní a místnost po dobu hnízdění vůbec nepoužívat, jak kdysi vtipně popsal František Nepil v povídce Sýkorky a poštolka (Dobré a ještě lepší jitro). Rozhodně ale nepokazíte nic tím, když stáhnete žaluzie, rolety nebo spodní část okna provizorně překryjte třeba jen papírem. Pokud se za oknem jen normálně pohybujete a neotevíráte je prudce a hlučně, tak by se poštolka neměla vyplašit tak, že vejce vyhodí. Pokud při vyrušení odletí, měli byste jí v době, když na vejcích sedí a následně ještě cca 10 dní po vylíhnutí mláďat, kdy je musí chránit před prochlazením či přehřátím, umožnit návrat cca do 15 minut. Pro účel větrání je dobré mít možnost zajistit polohu pootevřeného okna - pokud takové kování či jednoduchý háček zatím nemáte, doporučuji namontovat co nejdříve během těch dní snůšky, v nichž poštolka nebude snášet vejce. Snáší je obden. Víte-li, že první snesla ve středu 1. května, snese nejspíše druhé v pátek. Na vejcích začne sedět trvale až když je snůška (3-7 vajec) skoro úplná. Takže máte ještě nějaký čas na případné úpravy. Psal jste, že v truhlíku není mnoho hlíny, takže vejce ani mláďata by neměla předčasně vypadnout. Truhlík máte, jak předpokládám, nějak zajištěn, aby vám z parapetu nespadl.

Obecně doporučuji něco si o poštolkách přečíst, příručku ČSO Pták roku 2002 - http://oldcso.birdlife.cz/www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf.  Na str. 10 najdete kapitolu Usadila se u Vás Poštolka? Stručné a dobře zpracované odpovědi na nejčastější otázky najdete i na stránce Sokol myšiar na balkóně (https://www.dravce.sk/web/index.php/sk/aktuality-2018/1371-sokol-mysiar-na-balkone-kolko-ich-je).

Dobrý den,

pokud je již sneseno první vejce, tak se toho mnoho dělat nedá. S hnízdem by se již nijak manipulovat nemělo. Pokud totiž od přemístění očekáváte, že se hnízdo umístí někam poblíž a poštolky tam snůšku dokončí, není takové řešení reálné. Jsou fixovány na místo, kde snesly vejce a jinde je hledat nebudou. Přemístění by de facto znamenalo přemístění do záchranné stanice, což rozhodně není řešení ideální a výsledek by byl nejistý, zvláště pokud by se přemisťovala vejce. Mimo to by se naše záchranné stanice nemají zrovna také prostředky a kapacitu, abychom je mohli přetěžovat péčí o všechna zvířata, jejichž blízkost nám lidem nevyhovuje.

Zkuste to prosím pro tuto jednu sezónu nebo alespoń její část vydržet. Poštolky jsou dosti hlučné, když se namlouvají a páří, v době, kdy už sedí na vejcích, o nich prakticky Vy ani Vaše okolí nebudete vědět. Sezení na vejcích trvá cca 28 dní; většinou začíná až ke konci snůšky 3-7 vajec. Hlučná je i závěrečná fáze hnízdění, kdy se poštolčata hlasitě domáhají na rodičích potravy. Učí se to už před tím než jsou schopna letu, takže hlasitěji se začnou ozývat někdy po 21 dni života.

Věc má i své souvislosti z pohledu zákona. Poštolka obecná sice není zvláště chráněným druhem, ale stejně jako na ostatní volně u nás žijící ptáky, se na ni vztahuje tzv. obecná ochrana.  Ta ptákům zaručuje ochranu především pro období hnízdění a rozmnožování (je zakázáno: - úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd; - úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat). Není tedy možné odstraňovat hnízda z budovy v době, kdy v nich ptáci aktuálně hnízdí, leda by pro tento účel byl povolen odchylný postup dle § 5b odst. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Příslušným orgánem ochrany přírody jsou v tomto případě (obecná ochrana) tam, kde není jiný kompetentní orgán ochrany přírody (tedy mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem  a pozemků určených pro účely obrany státu), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 77 zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) - odbor životního prostředí.

Záleží pochopitelně na místně příslušném úřadu, jak by Vaši žádost posoudil. Některé jsou schopny kvůli takovému hnízdění zastavit i stavbu, jiné by Vám možná vyšly vstříc.

Pokud poštolkám letos hnízdění umožníte, vyzkoušíte si, co to doopravdy obnáší. Vydržet se to rozhodně dá. Poštolky budou mít patrně tendenci hnízdit u Vás i v příštím roce. Nebudete-li je u sebe chtít, je potřeba odstranit zavčas hnízdo-truhlík, nejlépe už na podzim, aby si hledaly místo k hnízdění jinde. Je pochopitelně možno jim zároveň nabídnout i lepší bydlení v podobě budky...

Odpověď: Dobrý den,

to, že na vejcích nyní poštolky trvale nesedí, je zcela normální. Poštolka snáší vejce obden a začne na nich řádně sedět až když se blíží konec snůšky, obvykle na vejci předposledním. Teprve potom začíná inkubace (tj. samička má zvýšenou teplotu, čímž začne vejce opravdu zahřívat a začnou se vyvíjet zárodky). Hřeje samice, menší samec ji střídá, aby v době, kdy se samice vzdálí, vejce nezastydla. Inkubace má trvat cca 28 dní;  v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní (výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní). Po vylíhnutí pak samice kryje mláďata do věku cca 10 dní, protože dokud mají pouze první bílé ochmýření, nejsou schopna regulovat svoji tělesnou teplotu. Musí je tedy chránit před zimou nebo před přílišným teplem. Po přibližně dalších dvacet dní než jsou mláďata schopná letu se už od nich může vzdalovat a věnovat se spolu se samcem lovu. Po vyletění je pak zásobují ještě přibližně další měsíc než se mláďata zcela osamostatní.

Hnízdění poštolek vás omezí v užívání balkonu především v době řádného sezení na vejcích a následujících deseti dní, kdy mláďata nemohou zůstat bez matky. Neznamená to, že byste nemohli na balkon vůbec vstoupit, ale měli byste vstupy minimalizovat co do četnosti a délky tak, abyste poštolku příliš často neplašili a vždy jí umožnili přibližně do čtvrt hodiny se vrátit. Na balkon pochopitelně vstupovat opatrně. Obdobně opatrně byste se měli chovat v období, kdy mláďata dosáhnout 20-21 dní a mohou se předčasně vrhnout ven nebo předčasně vyletět.

Na toto období je dobré se připravit v době, kdy ještě poštolka trvale na vejcích nesedí. Nyní, když už jsou u vás dvě vejce snesena, optimálně ve dnech, kdy se poštolka nechystá snášet další (tedy v úterý a den po snesení dalšího vejce).  Např. rostliny, které budete zalévat, přemístit co nejblíže ke dveřím; preventivně pokrýt podlahu kartonem nebo igelitem (pochopitelně tak, aby je neodfoukl vítr). Úpravy si dobře naplánujte a rozvrhněte třeba na několik čtvrthodinových etap tak, abyste  poštolku zbytečně často a dlouho neplašili.

Rozhodně přitom nijak nemanipulujte s hnízdem, ať už je to truhlík nebo květináč. Nejen proto, že všichni volně žijící ptáci jsou v době hnízdění u nás chráněni. Jsou fixováni na místo, kde vejce snesli, a jinde by je nemuseli najít.

Obecně doporučuji kromě toho, co se dočtete na těchto stránkách, příručku ČSO Pták roku 2002 - http://oldcso.birdlife.cz/www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf.  Na str. 10 najdete kapitolu Usadila se u Vás Poštolka? Stručné a dobře zpracované odpovědi na nejčastější otázky najdete i na stránce Sokol myšiar na balkóně (https://www.dravce.sk/web/index.php/sk/aktuality-2018/1371-sokol-mysiar-na-balkone-kolko-ich-je). Můžete se podívat i na to, jak poštolky na balkoně hnízdí jinde - v přímém přenosu např. v Blatné (http://www.student.blek.cz/kamera/index.htm) nebo v Brně (http://tinnunculus.sy-sy.cz/).

Odpověď: Dobrý den,

jakožto osoba aktuálně pouze vyřizující dotazy v poradně Vaše stížnosti předám vlastníkovi a autorovi těchto stránek. Tyto stránky vycházejí z jeho zkušeností s hnízděním divokých poštolek na balkoně obytného domu a jsou primárně určeny osobám, které se ocitnou v obdobné situaci a neví s něčím rady. Nedomnívám se, že by takového člověka tyto stránky zavedly někam na scestí. Konec konců to hovězí radí mimo jiné i stručný dokument ČSO pták roku 2002 (http://oldcso.birdlife.cz/www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf). A také si nemyslím, že by člověk, který najde poštolku nebo poštolčí mládě, z obsahu těchto stránek vyvodil, že nemá hledat pomoc u odborníků a že je nemá předat do záchranné stanice.

Vyjádření provozovatele webu: Dobrý den, tento web jsem vytvořil před 12 lety a vycházel jsem skutečně buď z vlastních poznatků (amatér, kterému pár let na balkoně hnízdily poštolky), případně z informací, které mi poskytli v oblasti fundovanější návštěvníci (jako právě informace o legislativě – ta se mohla změnit i během toho času). V té době šlo asi o nejucelenější informace o poštolkách na českém internetu.

Mnohé informace zde na webu uvedené jsou staré jak web sám. Budu rád, pokud mi na email (v patičce) kdokoli pošle konkrétní návrhy na úpravy textu – na ověřování a dohledávání informací zde uvedených či psaní nových textů čas nemám, sám jsem navíc amatér a o tematice téměř nic nevím. Pokud mi pošlete kompletní souvislé odstavce věnující se nějaké tématice, rád je na web vložím a nahradím jimi současné neaktuální, neúplné či ne zcela pravdivé informace.

Velice děkuji paní, která zde trpělivě již několik let odpovídá na dotazy, za tu dobu pomohla desítkám či stovkám lidí a hlavně poštolek. Mně samotnému provozování tohoto webu nic, krom dobrého pocitu, nepřináší, naopak mne stojí peníze. Chcete-li tedy pomoci s nápravou faktických chyb zde v textech, stačí mi souvislé aktualizace textů poslat na email. Děkuji.

Odpověď: Dobrý den, poštolky jsou ptáci, kteří si zvláště v nízdním období přísně hájí své teritorium. Občas sice hnízdí v koloniích (na hradech, ve stromořadích na jižní Moravě), lae s vzájemnou tolerancí dvou samců v poměrně malém prostoru voliéry nelze moc počítat. Přesněji to pochopitelně budou vědět chovatelé nebo lidé ze záchranných stanic.

Odpověď: Dobrý den. Dotazy tohoto typu prosím konzultujte s chvateli nebo sokolníky. Základní metodické pokyny k voliérám najdete např. zde: http://www.lednice-dravci.cz/STARE/Klub_sokol/metodika.htm.

Dobrý den,

Informace o potřebných povoleních, potvrzeních a registracích najdete na stránkách AOPK: http://www.ochranaprirody.cz/cites/informace-pro-chovatele-a-obchodniky/informace-pro-chovatele-dravcu/.

Ve slovníku CITES na stránkách ČIŹP (http://cites.cizp.cz/mod/glossary/view.php) si pak pro příslušné druhy můžete najít upřesnění:

Parabuteo unicinctus - P.II. B, káně Harrisova. Mon. t. Zahrnuje 3 poddruhy: harrisi, superior a nominátní unicinctus. Vyžaduje se na živé i neživé ex. písemný záznam o obchodu, příp. o chovu.

Falco tinnunculus -  P.II. A, poštolka obecná. Vyžaduje se na živé i neživé ex. písemný záznam o obchodu, příp. o chovu. Neregistruje se.

Podstatným rozdílem mezi oběma druhy je, že poštolka obecná je ptákem volně žijícím v EU. Pokud však nebudete chtít chovat jedince z volné přírody, vyjde Vám to papírově nastejno. V obou případech zcela logicky musíte být vždy schopen prokázat, že ptáci pocházejí z řádného chovu. Solidní chovatel by Vám měl veškeré potřebné doklady poskytnout.

Odpověď: Dobrý den,

takovouto otázku snad lépe směřovat na veterinárního lékaře. Domnívám se však, že při dodržení základních hygienických podmínek lze chovat různé druhy ptáků. Důkazem jsou zoologické zahrady. Spíše půjde o to, aby se ptáci vzájemně nerušili, resp. přítomnost dravce, byť malého, neplašila papoušky.