Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Odpověď: Dobrý den,
ano, může se to stát.
Nepíšete, jak se chová sameček. Ale pokud nedostatečně zásobuje samičku potravou, je nucena ulovit si něco k snědku sama. Pokud sameček zcela zmizel, samička sezení na vejcích po čase zanechá, protože to opravdu sama nezvládne a nad mateřským pudem zvítězí její vlastní zájem o přežití.
Pokud samce alespoń občas vídáte a zásobování potravou (nemusí si ji nutně předávat na hnízdě) nevázne, je možné, že poznala, že vejce nebyla oplodněna a nic se z nich nevylíhne.
V obou případech je možné, že se ještě můžete dočkat druhé snůšky. Letos lze něco takového sledovat přímo online na živém přenosu z hnízda v Zurichu - Altstetten. Samice zde zmizela 11.dubna a nová začala 25. dubna snášet k původní snůšce další vejce, takže nyní sedí na jedenácti.

Odpověď: Dobrý den,

Z pohledu zákona není sice poštolka zvláště chráněným druhem, ale stejně jako na ostatní volně u nás žijící ptáky, se na ni vztahuje tzv. obecná ochrana.  Ta ptákům zaručuje mj. ochranu pro období hnízdění a rozmnožování (je zakázáno: - úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd; - úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat). Není tedy možné odstraňovat hnízda z budovy v době, kdy v nich ptáci aktuálně hnízdí, leda by pro tento účel byl povolen odchylný postup dle § 5b odst. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Příslušným orgánem ochrany přírody jsou v tomto případě (obecná ochrana) tam, kde není jiný kompetentní orgán ochrany přírody (tedy mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem  a pozemků určených pro účely obrany státu), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 77 zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) - odbor životního prostředí.

Obecně nejlepší řešení je vždy provádět stavební práce až poté, co ptáci vyhnízdí. V případě poštolky obecné mimo období jejího hnízdění nemusíte ani žádat o výše zmíněnou odchylku. Záleží na tom, jak pokročilé hnízdění je. Můžete počítat s minimálně dvěma, maximálně třemi měsíci: 1 měsíc sezení na vejcích, 1 měsíc péče o nevzletná mláďata a 1 měsíc péče o mláďata v době, kdy již létají, ale jsou stále ještě závislá na rodičích. V případě, že poštolky již někdy od začátku dubna sedí na vejcích, znamenalo by to naplánovat začátek prací nejdříve na začátek července. Pokud byste práce plánoval až na příští rok, tak to znamená provést v dostatečném předstihu (optimálně již na podzim) taková opatření, která poštolkám v hnízdění na starém místě zabrání (např. zaslepení vletového otvoru).  Ale to opravdu až na podzim, ne nyní, kdy již poštolka snesla vejce nebo se k tomu v nejbližších dnech chystá. Při stavebních úpravách pak můžete na poštolky pamatovat např. náhradní budkou. Protože poštolky patří k těm druhům ptáků, které si relativně snadno najdou k hnízdění něco jiného, nemusíte jim, pokud nechcete, žádnou náhradu nabízet.

Odpověď: Přemísťování dravce se uskutečňuje buď nošením na rukavici, nebo ve speciálně upraveném prostoru. Tím může být přepravní bedna, nebo klec, kufr nebo sedadlo automobilu, případně jiný prostor zajišťující bezpečné a pohodlné cestování. Přepravní prostor nesmí obsahovat ostré hroty, těkavé látky, musí být dostatečně velký, aby bez námahy umožnil změnu polohy při cestování, musí mít přiměřeně drsnou, ale měkkou podložku umožňující zachycení prsty, ale znemožňující setrvačný posun při změně pohybu. Musí mít zajištěno dostatečné větrání celého prostoru (viz. Metodické pokyny k chovu dravců a sov v péči člověka; dtto Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti § 9). Pro přepravu zraněného dravce nebo mláděte vypadlého z hnízda můžete použít papírovou krabici. Sokolníci používají různé druhy transportních hrazd a přepravek, jejichž nabídka je dostupná i na internetu.

Odpověď: Dobrý den,

dravci, které jste viděli, byla nejspíše káňata, která takto mohou posedávat. Káně lesní totiž dovede a může lovit hraboše nejen tak, že se na spustí střemhlav dolů, ale dovede je lovit i přímo na zemi. Uvádí se, že v otevřené krajině kato může lovit i několik káňat nedaleko od sebe. Takže to byla nejspíče káňata čekající u děr na hraboše (viz. text z Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy zveřejněný na http://www.kdelovit.cz/cz/sokolnictvi/dravci/kane-lesni).

Odpověď: Dobrý den,

S novelou zákona č. 100/2004 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2010, vznikla chovatelům povinnost vedení záznamů o chovu a o obchodu. Každý, kdo chová či obchoduje s exempláři z přílohy A nebo B, je povinen o tom vést písemné záznamy. Podrobnější informace o tom, jak mají záznamy vypadat, jsou ve vyhlášce č. 210/2010 Sb.

Jinými slovy jak chovatel, od něhož poštolku kupujete, tak následně vy, musíte být schopen prokázat, že jde o legální odchov.

V České republice také platí povinnost registrace držených nebo chovaných CITESových druhů, tuto registraci provádějí krajské úřady - seznam povinně registrovaných druhů CITES je ve vyhlášce č. 210/2010 Sb.

Registrační povinnost se nevztahuje na dravce a sovy z přílohy A, které jsou zvláště chráněné dle zákona č. 114/1992 Sb. (u těchto druhů je registrační list nahrazen výjimkou ze zákazu chovu a držení dle §56 zákona) a na druhy volně žijící, které se vyskytují přirozeně v přírodě ČR (nahrazeno odchylným postupem dle §5b zákona).

Poštolka obecná a káně lesní je v příloze A a patří mezi druhy volně žijící, které se vyskytují přirozeně v přírodě Č. Sokol stěhovavý patří mezi zvláště chráněné druhy. Podmínky pro jejich chov tedy nejsou stejné, ale o nějakýché limitech počtu chovaných jedinců pro které to či ono neplatí. mi není nic známo.

Základní informace o zákonných povinnostech vyplývajících z CITES pro chovatele dravců najdete na stránkách AOPK (viz. Informace pro chovatele dravců), kam doporučuji přímo směřovat případné dotazy k upřesnění.

Odpověď: Dobrý den,

drobní ptáci na krmítku lákají spíše krahujce, který se na jejich lov specializuje, než poštolku. Budka mezi větvemi stromu asi není nejlepší řešení i s ohledem na ulehčení přístupu kočkám. Často se doporučuje, aby bylo krmítko na otevřeném prostoru, kde ptáci zavčas uvidí blížícího se predátora. Je však zároveň dobré umístit krmítko v blízkosti hustého trnitého keře (např. dřišťálu), mezi jehož větvičkami malí ptáci rychle najdou bezpečný úkryt. Mohou se tak bezpečně schovat i před kočkami, které mají rozhodně na svědomí více drobného ptactva než dravci.

Odpověď: Dobrý den,

specielní chovatelskou literaturu byste asi hledal marně. Vše potřebné k chovu by však měla obsahovat literatura sokolnická:

AUGUSTIN, Václav. V zajetí sokolnictví. V Praze: Work in progress, 2013. ISBN 978-80-905476-4-3.

BRÜLL, Heinz a Günther TROMMER. Sokolnictví: příručka k sokolnické zkoušce a pro praxi. Líbeznice: Víkend, 2003. ISBN 80-7222-303-8.

HARRIS, Lee William. Sokolnictví pro začátečníky: úvod do sokolnictví. Líbeznice: Víkend, 2008. ISBN 978-80-86891-96-5.

MIKULICA, Oldřich, Josef PTÁČEK a Miloslav KUČERA. Dravci a sokolnictví v ČSSR. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Lesnictví, myslivost a vodní hospodářství.

STERNBERG, Zdeněk. Sokolnictví. Praha: SZN, 1969. Lesnictví a myslivost.

Odpověď: Dobrý den,

nějaké lákání v takovémto případě nepomůže. V situaci kdy se pták omylem dostane do budovy jako je větší obchod, je nejlépe se obrátit na nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy. Jejich přehled najdete na stránkách http://www.zvirevnouzi.cz/, případně přímo zde v sekci Záchranné stanice.

Odpověď: Dobrý den,

omlouvám se za zpoždění v odpovědi (cesta do zahraničí). Nedovedu si nicméně představit že byste na začátku prosince našla hnízdící poštolku s mláďaty. Ať již k této situaci došlo kdykoliv, poštolku či jiného ptáka si nemůžete jen tak nechat doma. Nejen proto, že to odporuje zákonu (podívejte se co tom říká příručka ČSOP Ptáci a zákon nebo stručnější leták ČSO), ale i proto, že bez patřičných vědomostí, zkušeností a vybavení, poštolce nemůžete. Držením v nevhodných podmínkách jí můžete opravdu uškodit a v nejlepším případě se z ní nebo z mláďat stane pták trvale odkázaný na péči člověka. Pokud tedy poštolku či jiného volně žijící ptáka doma držíte, kontaktujte prosím nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy. Jejich přehled najdete na stránkách http://www.zvirevnouzi.cz/, případně přímo zde v sekci Záchranné stanice.

Odpověď: Dobrý den,

odpověď najdete u svého původního dotazu, resp. u dotazu, který přišel těsně před ním 18.11.2016.

Jen na doplnění. Pokud poštolka u Vás sedá u Vás na jednom konretním místě, zkuste použít alobal přímo na trám, kam sedá. Na zábradlí něde pod ním si na vaše strašítko pochopitelně rychle zvykla a a jelikož je zřejmě zdaleka vidět, tak ji ani ničím nemohlo překvapit.

Jinak je zde v odpovědi již zmíněná možnost podložky pod posed / stříšky ve vhodném místě nade dveře (dle konretní situace), která zachytí to, co z posedu padá dolů.

Odpověď: Dobrý den,
na poštolku je hrdlička poněkud velké sousto a taky se obecně na lov ptáků nespecializuje. Pokud jste viděla malého dravce útočícího na hrdličku, mohl to být krahujec obecný, který loví převážně ptáky, takže krmítko je pro něj ideálním místem pro sehnání potravy. Samice krahujce, která je velká jako poštolka, dokáže ulovit i ptáka velikosti holuba, tedy i hrdličky. O hrdličkách a krahujcích se něco více dočtete např. zde. Poštolky mohou lovit menší ptáky v době hnízdění, je-li nouze o hraboše. Na holuby a jiné větší ptáky útočí v době hnízdění, aby je zahnaly z blízkosti hnízda. Jinak v průběhu roku se mohou jejich plašením jen tak bavit.

Krmítka je potřeba chránit především před kočkami, které jsou opravdu v tomto směru největšími škůdci, kteří dokáží ptáky na krmítku, dáme-li jim k tomu nevhodným umístěním podmínky, systematicky decimovat.. Něco více se k tomu dočtete např. na stránkách Ochrana ptáků. Proti útoku krahujce je možné strany krmítka opatřit tyčkami / mřížkami, kudy proletí drobní pěvci, nikoliv však krahujec. Ale pak ovšem nenakrmíte hrdličky... Obecně ale není důvod se bát, že by krahujec vyhubil drobné ptactvo a hrdličky ve vašem okolí. A poštolky už vůbec ne.

Odpověď: Dobrý den,

poštolku lze koupit u registrovaného chovatele. Kontakty na chovatele zde nikdo nemá. Zkusit můžete nejbližší sokolnické středisko - jejich přehled najdete na stránkách klubu sokolníků.

Koupě dravce je ovšem krok, který by každý měl předem důkladně zvážit nejen s ohledem na legislativní podmínky. Podrobnosti najdete na těchto stránkách pod Chov poštolky. Pokud zamýšlíte nejen poštolku chovat, ale stát se sokolníkem (není jasné, co míníte vybavením), můžete získat základní informace např. zde.

Odpověď: Dobrý den,

poštolka pestrá / vrabčí (Falco sparverius) u nás volně nežije, pochází z Ameriky. Nalezená poštolka tedy zřejmě ulétla nějakému chovateli nebo sokolníkovi. Pokud není označena kroužkem, může být označena čipem. Nález zvířete byste obecně měla oznámit obecnímu úřadu.

S chovem zřejmě nemáte zkušenosti, takže prosím kontaktujte i odborníky (nejbližší záchrannou stanici najdete na stránkách Zvíře v nouzi). Nezapomínejte prosím dále na to, že nalezený pták, i když na něm nevidíte zjevné poranění může být nemocný (obecná pravidla hygieny pro takové případy najdete např. zde).

Pokud by majitel nebyl nalezen nebo zvíře nepředáte odborníkům, nemůžete si poštolku jen tak nechat. Zákonné podmínky pro její chov nejsou stejné jako u poštolky obecné, ale je to velmi podobné. Rozdíl je v zařazení CITES (II B) (co z něj vyplývá najdete např. zde). Dále je to ale rovněž dravec etc... Pro legalizaci chovu, pokud se nenajde majitel, asi nejlépe postupovat od odboru ŽP na vašem ORP. V takovém případě ale prosím předem zvažte, zda opravdu budete schopna zajistit chov - doporučuji přečíst si Otazníky pro začínajícího chovatele.