Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

Pokud si poštolky Váš balkon oblíbily, nelétají tam určitě jen tak bezdůvodně. 8. patro jim pravděpodobně poskytuje žádoucí daleký výhled. Může se jim zamlouvat i z dalších důvodů: jako místo k odpočinku, místo pro přespání, místo, v jehož blízkosti si vyhlédli své letošní hnízdo. Mohou ostatně bez problémů zahnízdit i na holé podlaze.

Než se rozhodněte pro jakékoliv řešení, je dobré zamyslet se nad důvody, pro které si ptáci ono místo oblíbili. Můžete dle situace zkusit mechanické zábrany. Můžete  jim také nabídnout něco lepšího, třeba budku vyvěšenou někde poblíž. Pokud patříte k lidem, kteří nesnesou zvířecího podnájemníka pod jednou střechou, tedy se je před začátkem hnízdění (!) můžete pokusit zaplašit. Obecně asi platí, že by strašáci měli být pohybliví popř. i vydávat zvuky (proužky staniolu, igelitu ve větru, plechovky, sklenice na tyči dnem vzhůru apod). Je vhodné je obměňovat, protože ptáci si na ně rychle zvyknou a jakmile pochopí, že jim nehrozí žádné nebezpečí, pokračují ve svých aktivitách. Osobně tedy o účinnosti různých plašidel dost pochybuji.

Závěrem připomínám, že na poštolku se vztahuje zv. obecná ochrana (§ 5a zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Zákon o ochraně přírody a krajiny poskytuje ochranu všem druhům ptáků, kteří se vyskytují na území Evropské unie, přičemž je zakázáno: - úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd; - úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat.

Dobrý den,

Záleží na tom, jak moc jsou zvyklé na městské prostředí. Umělé světlo by jim vadit příliš nemuselo, mohou si na ně zvyknout. Plašit je mohou spíše prudké pohyby za oknem. Určitě je ale lepší to se svícením přímo do hnízda moc nepřehánět. Nějakou formou tedy zajistit zastínění na noc, kdy se toho v poštolčím hnízdě stejně moc neděje, nic nezkazíte. Podle mých zkušeností si poštolky bez problémů zvyknou na sklopení lamel žaluzie.

Dobrý den,

dravci mají neobyčejně bystrý zrak, což asi tuší každý. Ne nadarmo se říká “ostříží zrak”. Tento příbuzný poštolky svou kořist vidí na stovky metrů. Mnozí dravci však mají zrak ještě výkonnější. Orlové dokáží sledovat svou kořist ze vzdálenosti až 6,5 km. Poštolka spolehlivě vidí kořist ze vzdálenosti až 1500-1600 m, v níž se vznáší nad krajinou.

Schopnost mimořádně dokonalého vidění je dravcům umožněna díky stavbě jejich oka. Mají plochou rohovku, na kterou dopadají světelné paprsky rovnoměrně v celé ploše. Mimořádně elastická čočka umožňuje dokonalé zaostření. Uvádí se, že vidí 2-6x ostřeji než člověk. Posazení očí pak poskytuje dravcům plastický obraz, což zlepšuje jejich orientaci. Poměr velikosti očí k velikosti těla je přitom ze všech obratlovců největší právě u dravců. Jejich oči  být i těžší než mozek. Důležitá je přitom ovšem hustota světlocitlivých buněk, tyčinek a čípků sítnice. Ta je v oku dravce až pětkrát vyšší než v oku člověka. Ptáci přitom pro své barevné vidění využívají všechny čtyři typy sítnicových čípků. Nejenže vidí ultrafialové světlo, mohou vidět také barvy, které si nedokážeme ani představit.

Při lovu pak poštolka využívá schopnost vnímání UV světla, které emituje moč,  jíž si hraboši značkují cestičky ve svém teritoriu. (Ty silně vstřebávají ultrafialové světlo v oblasti vlnové délky kolem 370 nm. Nápadně tak vynikají ze svého okolí, které ultrafialové světlo odráží.)

Dobrý den,

I když některé zdroje uvádějí, že podestýlka není potřeba, nezkušené samici se mohou na hladkém povrchu dna budky vejce rozkutálet. A pro samce i samici je možnost vyhloubit si v podkladu hnízdní důlek důležitým rituálem. Je tedy lépe ji nízkou vrstvou podestýlky opatřit (např. lesní hrabanka, štěpky). Budka nebo obdobně upravený otvor by měla mít na přístupné straně dvířka, aby se dala snadno po sezóně čistit.

Jakmile se v budce objeví první vejce, už ji rozhodně nepřemisťujte. Je to velmi riskatní. Poštolky (stejně jako jiní ptáci) jsou totiž fixovány na místo, kde snesly vejce, a jinde by je opravdu nemusely najít. Bylo by to ostatně  i v rozporu se zákonem. Poštolka obecná sice není zvláště chráněným druhem, ale stejně jako na ostatní volně u nás žijící ptáky, se na ni vztahuje tzv. obecná ochrana.  Ta ptákům zaručuje ochranu především pro období hnízdění a rozmnožování (je zakázáno: - úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd; - úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat).

Dobrý den,

Jak je uvedeno už v  řadě starších odpovědí, povolení potřebujete pouze tehdy, když chcete chovat poštolku, kterou jste získal z volné přírody. Je to v podstatě výjimečná situace a nevím o tom, že by pro ni proto existoval nějaký online formulář.

Mimo možnost získání poštolky z přírody, je možné chovat pouze ptáky, kteří byli odchováni v zajetí z legálně získaných rodičů. Poštolka k chovu by proto měla být pořízena od registrovaného chovatele, který ji vybaví potřebnými povinnými doklady.

O tom, co chov poštolky obnáší obecně po stránce zákona se dočtete na těchto stránkách v oddíle Chov poštolky. Podrobně se všem právním problémům spojeným s ptáky věnuje i online dostupná příručka Ptáci & zákon, kterou vydala ČSO. Ptákům v zajetí konkretně její čtvrtý díl; informace k odchytu volně žijících ptáků najdete v díle třetím. Mimo to je tu ještě publikace Chov dravců a sov v souladu s českou i mezinárodní legislativou, kterou vydala AOPK.

Pozn. Pokud se divoké poštolky usídlí na vašem balkoně nebo ve vámi vyvěšené budce, tak se o žádný chov nejedná. Chovem se z hlediska zákona míní chov v zajetí, tj.držení živých jedinců mimo jejich přirozené přirodní prostředí, kdy je pták přímo závislý na lidské péči (nemůže si například sám obstarat potravu).

Dobrý den,

Váš dotaz byste měli směřovat na záchranné stanice ve svém okolí. Určitě by si před předáním trvale handicapovaného dravce prověřili podmínky, v jakých byste ho chovali. Jsou ostatně i oním místem, kde byste např. dobrovolnickou pomocí mohli získat potřebné zkušenosti s chovem. Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Dobrý den,

Omlouvám se za pozdní odpověď. Doufám, že poštolka cestu ven našla. Pokud je takovýto převýšený prostor uměle osvětlený, může pomoci zhasnout světla, tak, aby bylo jasné, že světlo přichází vraty, jimiž je možno uniknout. Jinak, pokud pták nemůže najít cestu ven, nezbývá než jeho odchyt. V Takovém případě je nejlépe se obrátit na nejbližší záchrannou stanici. Jejich databázi vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Dobrý den,

Poštolky určitě nebudou konkurovat vašim kočkám co do lovu myší domácích. Jejich nejoblíbenější kořistí je hraboš polní. Zahnízdí také pouze na místě, které se na začátku sezóny jeví slibně, co do dostatku potravy, kterou budou muset (nejprve samec, pak i samice) zajišťovat pro poštolčí rodinu. Specializují se na lov drobných hlodavců, nepohrdnou ještě nebo hmyzem, výjimečně v době nouze loví drobné ptáky (do velikosti kosa) a jejich mláďata. Slepici na rozdíl od jestřába rozhodně neuloví, také pokud se ztratí nějaké kuře, není rozhodně hlavním podezřelým. Ale úplně malá kuřata by neměla jen tak volně v místech, kde na ně může zaútočit jestřáb nebo krahujec, pobíhat… Poštolky si své teritotium (zvláště v době hnízdění) brání před vetřelci - především jinými poštolkami, ale zaútočí i na jiné dravce nebo krkavcovité, i v případě že jsou menší než vetřelci. Ale nějakou stoprocentní ochranu před útoky jiných dravců na vaši drůbež vám rozhodně nezajistí.

Pro poštolky nemusí zimní období znamenat nějaké výrazné zhoršení dostupnosti jejich přirozené stravy, jako je tomu u zrnožravých nebo hmyzožravých opeřenců. Zimní teploty ovšem obecně vyžadují větší produkci tepla zvířecím organismem a zasněžený terén znamená horší podmínky pro lov. V takových podmínkách ale, stejně jako v letech s nízkým stavem přirozené kořisti, kterou ponejvíce tvoří hraboši, se poštolky v době, kdy nejsou vázány na hnízdo, přirozeně přemístí na jiná loviště.

Vyskytují-li se v nicméně ve vašem okolí dravci, lze zkusit předložit jim v době, kdy je vysoká sněhová pokrývka, krmné kuřátko nebo myš nebo kousky čerstvého, syrového masa (hovězího nebo kuřecího).

Dobrý den,

Tři měsíce je tedy opravdu hodně, ale pokud nesleduje poštolky trvale, je možné, že v sezení došlo k přetržce a samice v páru se vystřídala.
Inkubace má trvat cca 28 dní;  v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní, ale výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní. Pokud z vajec nic nebude, poštolky to samy poznají. To, že v takových případech sedí na vejcích déle je normální (viz. odpověď na otázku ze 16.7.2017). Nechte to na přirozeném vývoji, bude to tak, pro ptáky rozhodně nejméně stresující. Ostatně přísně vzato obecně pokud má hnízdění pozorující člověk podezření, že se už nic nevylíhne, neměl by vejce odebírat. Kromě toho, že by to při nepřesném pozorování mohlo být předčasné, poštolky ještě většinou samy taková vejce využijí tak, že je zkonzumují.

Dobrý den,

Omlouvám se za prodlevu v odpovědi. Z Vaší otázky nelze poznat, jak je mládě staré, z čehož by bylo možno odvodit, jak a zda potřebuje pomoci. Pokud se ocitlo mimo hnízdo v době, kdy už je prakticky opeřené a dokázalo se patřičně hlásit o potravu křikem a máváním křídle, byli by se o rodiče postrali i mimo hnízdo. Pokud je prostor hnízda stísněný, mohou je mladí opuštět už někdy ve věku kolem 27 dní. Lidskou pomoc potřebují mláďata mladší, ještě převážně ochmýřená.

I v takovém případě, ale amatérská péče a neodborná, byť dobře míněná, pomoc může nalezenému opeřenci spíše uškodit. Mimo to, že podle platných zákonů si nalezeného ptáka nemůžete nechat doma, nemáte pravděpodobně pro jeho chov ani náležité podmínky a pokud jste položila tento dotaz, tedy ani zkušenosti.

Obecně při nálezu ptáka je nejlépe ihned kontaktovat nejbližší záchrannou stanici. Udělejte to prosím ještě nyní. Popiště jim přesně situaci a poraďte se s nimi. Databázi záchranných stanic vede MŽP a je dostupná zde, seznam stanic i s mapou najdete rovněž na stránkách Zvíře v nouzi.

Dobrý den,

Opravdu nevím, jak Vám v této věci pomoci, zvláště, když z Vašeho dotazu není jasné v jakých podmínkách poštolku chováte, jakou má stravu etc. Základní užitečné informace o péči o dravce najdete např. zde: https://dravciprodeti.estranky.cz/clanky/pece-o-dravce/ .

Určitě ale bude nejlepší se poradit s veterinárním lékařem a případně i chovatelem, od něhož jste poštolku zakoupil.

Dobrý den,

V poštolčím hnízdě mohou nejmladší mláďata zaostávat za staršími sourozenci, zvláště pokud se vylíhnou s odstupem více dní. Zpoždění ve vývoji může způsobit také nějaká vrozená vada. Více k tomu proč mohou mláďata poštolek uhynout najdete v odpovědích na často kladené dotazy na stránkách O myších a poštolkách: Proč některá poštolčí mláďata nepřežijí?

Z osobní zkušenosti považuji za nejčastější příčinu úmrtí poštolčat zaostávajících ve vývoji za sourozenci, podchlazení nebo přehřátí v době, kdy už je před tímto nebezpečím nechrání samice. Výjimečně může nejslabší mládě samice i zabít, pokud u něj rozpozná nějakou chorobu nebo vývojovou vadu. Sourozenci obvykle nijak nejslabší neatakují. Je velmi nepravděpodobné, že by ty dva malé u vás zabili. Podle jejich věku jim uhynulé mládě buďto předloží a naporcuje samice nebo, pokud se už dovedou krmit bez její pomoci, je poté, co opustí tento svět, zkonzumují sami.

Dobrý den,

To, zda necháte poštolky okroužkovat, je čistě věcí Vašeho rozhodnutí. Informace najdete na stránkách Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea,

Hnízdění poštolek nikam to hlásit nemusíte. Ve styk s úřady je potřeba vejít pouze, pokud by bylo potřeba z nějakého závažného důvodu do jejich hnízdění zasáhnout. Průběžná evidence hnízd synantropních ptáků v ČR, kterou vede Česká společnost ornitologická, je zaměřena na rorýsy, jiřičky, kavky - viz. Databáze registrovaných hnízdišť synantropních druhů ptáků http://www.rorysi.cz/rorysidb/search.php nebo na hnízdění čápů - http://cap.birdlife.cz/mapa. Údaj o hnízdění poštolek je ale, stejně jako další pozorování ptáků, možno zapsat do databáze AVIF (https://birds.cz/avif/). Pokud je pro vás zadání do této databáze příliš komplikované, mohu vyplnit za vás (kontakt).

Dobrý den,

Omlouvám se za prodlevu v odpovědi. Jste si ale opravdu jista, že rodiče mladé opustili? Poté, co samice začne lovit, což může, když je mladým minimálně 10-11, se ani jeden z rodičů nemusí trvale vyskytovat poblíž hnízda. Jejich přílet a odlet, pokud hnízdo nesledujete trvale od rozednění do západu slunce třeba i pomocí kamery, můžete snadno propást. Větším poštolčatům pouze hodí kořist a obratem mizí.

Mláďata se už ve věku cca 20 dní začínají krmit sama. Nejprve jsou schopna spolknout naráz třeba i menšího hraboše, později se ho naučí naporcovat. Ani pokud jsou mláďata opravdu opuštěna, nemá smysl je v tomto věku krmit pinzetou. Určitě také nemohou být závislá pouze na náhražkové potravě podávané člověkem. S kořistí, kterou jim nosí rodiče konzumují i kosti, chlupy nebo peří etc. Kosti lze nahradit drcenými skořápkami nebo sépiovou kostí. Optimální je ale sehnat krmná kuřátka (kohoutky vyřazené z líhní) nebo myši, kterými chovatelé krmí hady.

Problém ovšem nastane, jakmile mladé poštolky opravdu vyletí z hnízda. Jsou potom závislá ještě celý měsíc na rodičích. Ti je jsou schopni nakrmit i na místech, na nichž při svých první leteckých pokusech přistanou a která nemusí být zrovna dostupná pro člověka. Proto se při (bezpečně zjištěné) ztrátě obou rodičů vždy doporučuje převoz do záchranné stanice (https://www.zvirevnouzi.cz/zachranne-stanice/).