Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

Chovem je na těchto stránkách míněn chov v zajetí, tj.držení živých jedinců mimo jejich přiirozené přiírodní prostředí, kdy je pták přímo závislý na lidské péči (nemůže si například sám obstarat potravu). Chovem se se z hlediska zákona rozumí jakékoli držení živočicha v zajetí. tedy jak přímé vlastnictví, tak i dočasné držení (to se týká např. případů, kdy si někdo chce ponechat nalezenou poštolku a starat se o ni). Na rozdíl od volně žíjích ptáků, kteří “nejsou ničí”, lze totiž ptáky v zajetí vlastnit nebo jen držet  Poštolka je totiž, stejně jako každý jiný živočich, ve smyslu občanského práva, věcí.

Pokud si tedy poštolka vybrala parapet nebo truhlík za Vaším oknem k hnízdění, tak jejím chovatelem nejste a její hnízdění nikam hlásit nemusíte. Každé člověka, u kterého poštolka hnízdí se ale pochopitelně všechna další zákonná ustanovení, která mají zabránit rušení ptáků v době hnídění nebo jejich týrání.

Podrobně se všem právním problémům spojeným s ptáky věnuje i online dostupná příručka Ptáci & zákon, kterou vydala ČSO. Ptákům v zajetí konkretně její čtvrtý díl.

Dobrý den,

poštolky si vybírají místo k hnízdění minimálně měsíc předtím, než skutečně snesou první vejce; budka může najít patřičnou odezvu nejspíše, je- li instalována v předchozím roce na podzim.To, že budku nevyužily, ale není žádný problém.

Ve vikýři, kde poštolky hnízdí se dokáží o sebe postarat samy a je zbytečné je nějak kontrolovat a přitom navíc rušit. Pokud některé mládě uhyne, většinou velmi brzo z hnízda zmizí tak, že ho ostatní zkonzumují.

Co se týče blízkosti hnízdích poštolek, kavek a rorýsů, tak rovněž nevidím důvod nějak zasahovat, pokud jsou budky pro kavky a rorýsy správně nainstalovány tak, aby k se do nich nedostali další predátoři jako  třeba kočky. I když jsou popsány případy, kdy poštolka vybírala hnízda rorýsů (viz. překlad článku Zbigniewa Urbańczyka Rorýs jako kořist poštolky), tak rorýsi či jiní opeřenci ani jejich mláďata rozhodně nejsou hlavní složkou její potravy a k lovu něčeho jiného než drobných hlodavců se uchylují i městské poštolky opravdu jen ve stavu nouze. S kavkami pak často soupeří o místo k zahnízdnění, ale mohou žít vedle sebe zcela v poklidu, jak ukazuje příklad hradu Malenovice nebo již řadu let úspěšně probíhající německý projekt Lebensraum Kirchturm.

Odpověď: Dobrý den, poštolky dokáží hnízdít na velmi úsporných a pro naše vnímání nebezpečných místech, jak ukazuje např. online přenos z hnízda z anglického Worchesteru.  Spíš než chybějící okraj parapetu, by mohl být nebezpečný jeho sklon.  Ale pokud je náhodou vodorovný, mohly by to poštolky zvládnout, nebudou-li rušeny nebo lépe řečeno plašeny tak, že by při odletu samy shodily vejce nebo vylíhlé poštolče. Pokud jim chcete nějak pomoci, tak stačí nějak zabezpečit právě okraj parapetu. Proti pádu vajec by mohla postačit i lať; s ohledem na budoucí poštolčata lépe o něco vyšší, nicméně nízká zábrana 10-12 cm, kterou by ale neměl odfouknout vítr nebo rozmáčet dešť (prkénko, pletivo bez ostrých hran...). Jak ji upevnit, záleží na konkretní situaci. Napadají mě i běžné zábrany proti spadnutí truhlíků; prodávají se i rozpěrové (rozpěrné); pro  instalaci není nutno nic složitě vrtat do fasády.  To, co budete pro vybudování hnízdní plošiny pro poštolky na parapetu budovat by mělo být jednoduché a rychle realizovatelné. Také proto, aby poštolky ještě poznaly místo, které si zvolily, byt možná nepříliš šťstně, jako hnízdo. Pokud poštolka teprve začíná snášet vejce, tak na to máte ještě několik dní. Snáší jich nečastěji 3-6, a to obden nebo s o něco delší prodlevou. Sedět na nich doopravdy začně až koncem snůšky, takže do té doby byste měl případné úpravy stihnout. Pak už byste ji kutěním v bezprotřední blízkosti hnízda jen zbytečně rušil a mohla by snůšku opustit.

Odpověď: Dobrý den, poštolky neloví v letu, ale spouštějí se na kořist střemhlav ze vzduchu a zabíjí ji na zemi. Dává většinou přednost drobným hlodavcům, ale v případě nouze (nedostatek hlodavců, nepřízeň počasí), může lovit i ptáky. Může třeba vybrat i andulku z klece, pokud nemá klec dostatečně pletivo. Ještě nevylétlá holubů věžáků údajně mohou poštolky shazovat na ulici a tam kořist dorazit, jak se můžete dočíst na stránkách českého rozhlasu. I z vlastních pozorování vím, že je mohou ulovit a donést mláďatům. Poštolky mohly zlikvidovat holoubata výše uvedeným způsobem nebo je mohly i obratně z hnízda vybrat. Nemusí však být nezbytně příčinou zmizení holoubat.

Co se vysokých teplot týče, samička poštolky v době, kdy sedí na vejcích a následně chrání vylíhlá poštolčata před prochladnutím nebo přehřátím, by měla situaci zvládnout. V době, kdy ji střídá samec, se ostatně může zalétnout vykoupat někam v okolí hnízda. Problém s předhřátím poštolčat by mohl nastat v období, kdy již samička začne opět lovit (v závislosti na množství potravy v době, kdy je poštolčatům 10-14 dnů). Než se ale poštolka začne na delší dobu od mláďat vzdalovat není rozhodně vhodné do přirozeného průběhu hnízdění zasahovat a zbytečně ji rušit. Pokud nějaké úpravy, tedy až v době, kdy již s poštolčaty netráví noc.

Odpověď: Dobrý den, poštolky loví ptáky jen ve stavu nouze. tzn. když v době hnízdění není dostatek hrabošů a jiných hlodavců nebo v době, kdy je delší dobu nepříznivé počasí pro jejich lov (především vytrvalý déšť). Poštolky přitom nejsou uzpůsobeny ani k tomu, aby lovily ptáky za letu (za oběť jim padne spíše oslabený, handicapovaný pták nebo letu neschopné ptáče), ani nejsou uzpůsobeny k lovu v sadu či lese. Ulovit zdravého dospělého ptáka - ať již sýkorku či kosa - dá poštolce neskonale více námahy a marných pokusů než ulovit její oblíbené hlodavce. Ze systematického decimování dospělých hnízdících sýkorek či jiných ptáků v okolí hnízda ji lze těžko podezřívat a je potřeba hledat za tím jiného predátora (čtyřnohého neb opeřeného) či jiný důvod. Na to, co podniknout na podporu sýkorek a drobného ptactva se zkuste zeptat na tyto ptáky specializovaných odborníků (odpovědnu a infocentrum má např. ČSO).

Odpověď: Dobrý den. Na výměnu truhlíku za budku je už trochu pozdě. Přemístit vejce z truhlíku do budky, byť byla na stejném místě, je totiž riskantní. Nejde o to, že by poštolka nepřijala vejce, kterých se dotl člověk. Poštolky jsou ale podobně jako jiní ptáci fixovány na místo, které je pro ně hnízdem. To je to místo, kam snesly vejce. Pokud se vejce nebo mláďata, která se ještě nedokáží rodičů dokřičet, přemístí, nemusí je rodiče najít. Nemusí si ztotožnit budku s truhlíkem, do něhož snesla vejce. Ostatně v truhlíku poštolčí rodiče poštolčata v poklidu vysedí a odchovají. Budku pak nainstalujte na podzim, poštolky se o to, kde budou hnízdit v příštím roce, mohou začít zajímat už někdy v září.

Odpověď: Dobrý den. O osud hnízda zřejmě není důvod mít obavy. To, že jste nejprve viděli  častěji samečka,  je dáno tím, že to je on, kdo většinou vybírá místo, kde má být založeno hnízdo a láká tam samičku. Kromě svého osobního kouzla, tikání, vrtění se a zvedání ocásku, ji  láká především nošením dárků, nejčastěji v podobě hrabošů nebo jiných hlodavců. Ukazuje tím samičce, jak je zdatný lovec a kde ji bude zásobovat v době, kdy ona bude sedět na vejcích a starat se o vylíhlá poštolčata. Když pak samička začne snášet vejce, což obvykle činí obden nebo s o něco delší přestávkou, tak na nich zpočátku nesedí trvale. Může být pryč i několik hodin a nechat vejce “opuštěná” i přes noc. Poštolka snáší 3-7 vajec, obvykle 4-6. Začne trvale sedět až na předposledním nebo posledním vejci, někdy i po jeho snesení. Činí tak proto, aby se minimalizovala doba, po kterou se budou poštolčata líhnout. Tak jsou mezi nimi menší rozdíly a ta nejmenší mají větší šanci na přežití. Teprve při trvalém sezení na vejcích, kdy většinou samec střídá samici v době, kdy se ona krmí donesenou potravou, začíná inkubace - samička více hřeje a zárodky ve vejcích se začínají vyvíjet. V době před snesením posledního vejce by ještě mělo docházet k páření, ale to, že jste neviděli nějakou dobu samečka, nemusí znamenat, že zmizel ze světa. Hnízdní teritorium Vašeho pári je širší než bezprostřední okolí Vašeho sušáku na prádlo a hnízdního truhlíku. Také potravu si mohou předávat mino hnízdo; někde poblíž mohou mít i spižní skrýše, kam si schovávají donesenou potravu. To, jak mnoho se sameček bude ukazovat na hnízdě, až začne samička doopravdy sedět na vejcích, záleží na tom, jakou má povahu. Samci většinou rádi posedí na vejcích v době, kdy se samička krmí, někteří sami samičce nabízejí, že ji vystřídají; řada sa jich také naučí krmit mláďata. Emancipace zkrátka funguje i u poštolek.

Odpověď: Dobrý den. U truhlíků, u nichž hrozí větším mláďatům přímý pád, radí moje oblíbená příručka ČSO Pták roku 2002 použít zábrany z neostrého pletiva o výšce 10-12 cm.  Případně můžete vybrat něco hlíny z truhlíku, pokud je příliš plný. Zábrana by měla být v každém případě taková, aby se o ni ptáci velcí ani malí nezranili a aby ji neodfoukl vítr či nezničil vydatný déšť. Předpokládám, že i Váš truhlík je nějakým způsobem zabezpečen před pádem dolů; takže i této konstrukce lze využít k uchycení zábrany. Úpravy, pokud by se měly provést, je nejlépe nechat na dobu, kdy samička přestane poštolčata trvale zahřívat (někdy po 10 dni od vylíhnutí) a kdy ještě nemohou předčasně vylétnout (cca do 20 dní). Pokud už poštolky snesly vejce a zřejmě se už vylíhla nebo začnou líhnout poštolčata  a máte o ně obavy, je nejlépe provést úpravy ve výše uvedeném období a co nejjednodušším (časově nejméně náročným) způsobem. O osud poštolčat se ale nemusíte příliš obávat. Poštolky dokáží hnízdít na velmi úsporných a pro naše vnímání nebezpečných místech, jak ukazuje např. online přenos z hnízda z anglického Worchesteru.  Na solidní a jednoduché zabezpečení truhlíku se zase můžete podívat na online přenosu hnízdění z Budapešti. Poštolčata dle mých osobnícj zkušeností mají dostatečně vyvinut pud sebezáchovy a nepouštějí se do přehnaných rizik. Jde hlavně o to je zbytečně neplašit.

Pokud poštolka snesla teprve první vejce, tak na něm ještě trvale nesedí. Jak budou vejce přibývat (ob den či dva), začne na nich trávit více času. Trvale ale zasedne až ke konci snůšky (na předposledním nebo posledním vejci). Takže v prvních dnech máte ještě čas provést úpravy, které dle situace považujete pro soužití s poštolkami za nezbytné. Je přitom dobré vědět, kdy poštolka snesla poslední vejce, a na úpravy se soustředit v její “volný den”.  Raději je také, pokud by měly trvat dlouhou, rozdělit do kratších časových úseků.

Rostliny ve Vašem truhlíku mají pramalou šanci přežít celou hnízdní sezonu. Takže chcete-li je zachránit, přesaďte je. Jinak si poštolka při otáčení se sezení a následně rostoucí poštolčata udělají nezbytný prostor sami.

Jak mnoho bude poštolky rušit Váš pobyt v místnosti, záleží na jejich plachosti a na tom, jak místnost využíváte a jak často se přitom potřebujete pohybovat v bezprostřední blízkosti okna. Preventivní optická zábrana, pokud máte pocit, že se poštolky plaší při sebemenším pohybu, je určitě dobrá a poštolky soukromí ocení. Zábrana sama by neměla povlávat v průvanu nebo vrhat odlesky. Řešit ji můžete dle situace různě. V ložnici, kde nepotřebujete tolik světla, Vám postačí rolety nebo žaluzie. Jinde stačí překrýt spodní část okna třeba tak, jak navrhujete.

Odpověď: Dobrý den. Momentálně jsme v období, kdy většina poštolčích párů již hnízdí a je pravděpodobné, že i ty nalétávající na Vaši kočku mají někde poblíž hnízdo. Poštolky brání své hnízdní teritorium proti cizím vetřelcům z řad svých soukmenovců v širším prostoru než v jakém reagují na jiné opeřence nebo potenciální ohrožení hnízda predátory. mezi které patří čtyřnozí přátelé člověka - kočka a pes. Při bedlivějším pozorování můžete zjistit, že hnízdo poštolek je opravdu někde velmi blízko. Pokud poštolky reagují na každé přiblížení se Vaši kočky k oknu, je to pravděpodobné. Jsou - li nálety velmi husté, tak může přítomnost kočky poštolky nadměrně v hnízdění rušit a bylo by lépě její přístup k oknu omezit. Pokud nalétávají jen občas, tak asi hnízdo nebude příliš blízko (třeba přes ulici) a poštolky se kromě reakce na nepřítele také trochu baví. Teoreticky by to mohly být i velmi mladé poštolky, které letos ještě hnízdit nebudou, ale k oblíbeným adrenalinovým poštolčím sportům patří spíše prohánění jiných stejně velkých nebo i větších opeřenců.

Dobrý den,

vejce prosím nechte tam, kde ho poštolka snesla, a to nejen proto, že manipulace s vejci nebo zasahování do hnízdění ptáků je v rozporu se zákonem a k něčemu takovému je de iure potřeba žádat příslušný orgán ochrany přírody o výjimku (viz. odpověď na dotaz z 29.4. o něco níže). Samička snáší vejce ob jeden až dva dny až do doby než na nich začne ke konci snůšky trvale sedět mohou být vejce i poměrně dlouhou dobu ponechána jakoby opuštěná. Takže momentálně není vejce nijak ohroženo.

Poštolky se na Vašem balkonu zabydlely zřejmě již v průběhu minulého měsíce aniž byste si toho všimli. Když se rozhodly snést tam vejce, tak asi nebyly nadměrně rušeny. Zkuste to prosím s nimi ty přibližně dva měsíce nezbytné pro vysezení vajec a péči o mladé na hnízdě vydržet.

Když už budou poštolky na vejcích sedět, chce to omezit vstupy na balkon co do frekvence a délky pobytu tak, aby poštolka neustále neodlétala a aby se vždy v klidu mohla tak do ¼ hodiny vrátit a vejce tudíž nezastydla. Tedy večeře na balkoně v příjemném jarním podvečeru za sledování západu slunce ne, ale zalití rostlin ano. Ty stejně jako frekventované předměty, je dobré ještě zavčas přemístit tak, abyste jste je měli při ruce blízko dveří a co nejdále od hnízda (podle situace).  Tyto a další úravy úpravy (pokrytí podlahy, nábytku) je dobré provést ještě než začne poštolka trvale sedět  Hnízdo (květináč, truhlík či kam to poštolka vejce snesla) by přitom mělo zůstat na svém místě. Abyste poštolku příliš nerušili, doporučuji práce rozdělit do kratších časových úseků a provést až poté, co poštolka snese druhé, případně třetí vejce a budete tak mít Vy i ona k dispozici klidný den pauzy.

K průběhu hnízdění a soužití s poštolkami kromě toho, co najdete na těchto stránkách (viz. Co dělat když...), doporučuji přečíst si brožuru ČSO Pták roku 2002, kde najdete též užitečnou kapitolu “Usadila se u Vás poštolka?”.

Odpověď: Dobrý den,

Poštolky, které k Vám létají, nemusí nutně hledat místo pro hnízdění, ale jen místo k odpočinku nebo přespávání. Pokud se bedýnka aspoň trošku podobá tomu, jak by měla vypadat polobudka pro poštolky aneb poštolkovník, tak ji poštolky k hnízdění mohou využít. Ne-li letos, tedy tento nebo jiný pár v příštím roce. Vybírají si totiž místo k zahnízdění obvykle už na podzim; touto dobou už je ve městech, kde hnízdí dříve než v otevřené krajině nebo na venkově, hledají jen ti poslední opozdilci.

Do polobudky by nemělo pršet ani foukat, podestláno by mělo být 2-3cm. "Střihy" na polobudku pro poštolku neboli poštolkovník jsou různé (třeba takovéto), Uvádějí se základní rozměry:

• Půdorys dna 25x25cm či spíše 30x30cm  nebo i větší (25x40)
• Výška 33-40cm, spíše 40cm; minimální výška 30 cm
• Vletový otvor buďto 15x15 nebo 1/2 - 2/3 přední stěny

Bidýlek pro přistávání netřeba. Neškodí ale zamyslet se nad tím, zda poštolčata při prvním leteckém pokusu budou mít poblíž bezpečné místo k přistání.

Dobrý den,

Poštolka snáší vejce ob den až ob dva dny, přičemž obvyklá snůška je 4-6 vajec. Na vejcích začíná doopravdy sedět až ke konci snůšky (obvykle na předposledním vejci).  Důvodem je to, že se snaží co nejvíce zkrátit dobu mezi vylíhnutím prvního a posledního mláděte. Všechna poštolčata se pak zkušené samičce mohou vylíhnout i během jednoho dne. Doba inkubace, kdy samička sedí na vejcích, trvá přibližně 28 dní. Po vylíhnutí mláďat je samička ještě 10-14 dní zahřívá (případně chrání před přehřátím). Minimálně dalších 14 dní je potřeba počítat do doby, než poštolčata poprvé vyletí. Poté je rodiče ještě v okolí hnízda asi měsíc zásobují potravou.

Poštolky jsou velmi hlučné v době námluv a páření, v době sezení na vejcích a následného zahřívání mladých se jejich o jejich přítomnosti co do zvukových projevů vůbec nemusíte vědět. Před opuštěním hnízda se ale mláďata musí naučit rodičům dostatečně hlasitě ohlásit, aby je v době, kdy už budou poletovat po okolí, při návratu s potravou našli. Není to zas tak hrozné, miminko našich sousedů s křikem poštolčat problémy nemělo.

V době, kdy už poštolka snesla vejce, by se s vejci nebo hnízdem nemělo manipulovat. V tomto stadiu by něco takového s největší pravděpodobností zhatilo celé hnízdění. Nemělo by se tak činit i s ohledem na platné zákony.  Zákon o ochraně přírody a krajiny poskytuje ochranu všem druhům ptáků, kteří se vyskytují na území Evropské unie, přičemž je zakázáno “úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd; - úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat. V případě, že nic jiného nezbývá je nutno požádat o výjimku. Příslušným orgánem ochrany přírody jsou v tomto případě tam, kde není jiný kompetentní orgán ochrany přírody (tedy mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem  a pozemků určených pro účely obrany státu), obecní úřady obcí s rozšířenou působností - odbory životního prostředí). V takovémto případě lze asi očekávat rozhodnutí ponechat poštolku vysedět vejce a mláďata (podle konkrétní situace) případně ve vhodnou dobu převést do záchranné stanice nebo k náhradním rodičům.

Dobrý den,

pokud už poštolky na vejcích trvale sedí, tak s truhlíkem raději nemanipulujte a pokuste se to nějak vyřešit v interieru. Případná úprava by Vám ale neměla zabrat o moc víc než čtvrt hodiny, aby vejce nezastydla. V podstatě jde o provizorium na cca 4 týdny, kdy poštolka sedí na vejcích; v prvních dnech po vylíhnutí, kdy je ještě potřeba poštolčata zahřívat, by se také neměla moc vzdalovat

Plašší poštolky reagují podle mých zkušeností především na prudké pohyby za oknem nebo otřesy. Hlasitý hovor nebo jiný hluk (pokud se to co do decibelů nepřežene) jim nevadí. Jde tedy o to, aby Vás zvenku nebylo moc vidět. V místnosti, kde nepotřebujete tolik světla, jako je třeba ložnice, je nejjednodušší stáhnout rolety nebo žaluzie. V ostatních místnostech jde o to zakrýt nějak spodní část okna. Podle konkrétní situace to může být třeba paraván (mně osobně se pro takovýto účel osvědčil) nebo něco na způsob vitrážky (záclony na spodní část oken) z vhodného neprůsvitného materiálu.