Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

nejpravděpodobnější je, že poštolčí rodiče sami poznali, že na vejcích nemá smysl sedět. Poštolka (samice, ale i samec) se v průběhu sezení o vejce stará a obrací je, aby se zárodek v nich stejnoměrně vyvíjel. Vejce, v němž se žádný zárodek nevyvinul nebo není živý, podle toho, jak se při tomto obracení chová, poznají. Je jinak těžké, než by mělo být, jinak to v něm klechtá a nikdo se z něj v patřičnou dobu neozývá. V případě, zmíněném v minulé odpovědi na Váš dotaz, rozpoznal, že z vajec nic nebude, i zřejmě nezkušený poprvé hnízdící pár. Nejspíše tomu tak bude i u Vás. Pokud už poštolka nesedí na vejcích trvale, ale jen občas, je to zřejmě jen taková nostalgie a zmizí brzy i vejce zbylá. Od 26.5. je to už přeci jen 5 týdnů a tak je to ze strany poštolek reakce přirozená.

Poštolky, které se perou s “Vašimi” domácími s nimi spíše bojují o teritorium nebo to mohou být i odrostlejší mláďata z okolí, která se snaží vyloudit od každé dospělé poštolky něco k snědku a musejí být zahnána. Vejce rozhodně nejsou prioritou na poštolčím jídelníčku, aby kvůli nim útočily na jiné poštolky. Typickými zlodějkami vajec ale mohou být třeba straky.

Z vajec nic nemusí nevylíhnout proto, že nebyla oplodněná, zastydla, zárodek podlehl nějaké infekci nebo se mládě nedokázalo proklubat ven. Chyba může být třeba v tom, když z platové nádoby, ve které poštolky hnízdí nemůže odtékat při dešti voda… Na dálku těžko říci, zda to u Vás bylo právě tím, že vejce nebyla oplodněná. Poštolky dosahují pohlavní dospělosti již v následujícím roce po vylíhnutí a mohou takto mladé úspěšně vyhnízdit,  takže ve stáří páru by problém být neměl. Poznáte je, alespoń samce podle ještě neúplného vybarvení (teprve postupně získá šedou hlavu a šedá ocasní pera). Co se velikosti v porovnání s holuby týče, tak z ní nemůžete vyvozovat stáří poštolek. O poštolce se sice běžně dočtete, že je to pták velikosti holuba, ale působí vedle něj jako méně robustní. Váží cca polovinu a velikost "dohání " dlouhými ocasními pery.

Jinak nezoufejte, pokud u Vás poštolky hnízdily, byť beúspěšně letos, je velká pravděpodobnost, že se u Vás objeví v příštím roce zase. Místo pro příští hnízdění si vybírají už na podzim. Neúspěšný par se ostatně může pokusit ještě letos i o druhou snůšku. Mohou to u Vás zkusit i ty blízké sousedky. Takže pokud chcete, aby u Vás poštolky zase hnízdily, nechte truhlík, kde letos hnízdily tak, aby se v něm ještě letos mohl sameček zase před samičkou vrtět a obnovovat hnízdní důlek. Můžete se ale také pokusit vybudovat jim lepší bydlo anóbrž budku čili poštolkovník.

Dobrý den, je zcela normální, pokud uhynulá mláďata jsou sežrána sourozenci nebo rodiči nebo jimi rodiče nakrmí zbylá mláďata. To, že je mládě zabito a sežráno sourozenci (kainismus) nebo rodiči (kronismus), se rovněž může stát, i když je to zřejmě méně obvyklé. Vést k tomu může především nedostatek potravy. Ptačí rodiče se mohou takto neobvykle zachovat ii tehdy, pokud jsou ve stresu. Těžko soudit, jakým způsobem a proč uhynula mláďata u Vás. Poslední mládě, které jste viděla poštolku konzumovat, nemusela nezbytně zabít ona sama.

Odpověď: Dobrý den, vejce doporučuji poštolkám rozhodně neodebírat, dokud na nich sedí. Nevím z čeho vycházel názor jednoho z čtenářů zde v poradně, že poštolky by na vejcích, z nichž se nic nevylíhne, mohly setrvat tak dlouho, že uhynou. Poštolky během sezení na vejcích vejce obracejí, aby se zárodek stejnoměrně vyvíjel a před vyklubáním se z vajec již poštolčata ozývají. Vejce mohou, z nichž se nic nevylíhne, mohou být neoplodněná, mohla zastydnout v průběhu sezení nebo se mláděti nemusí podařit prorazit skořápku. Rodiče ale na takových vejcích, která jim připadají divná, po určitém čase přestanou sedět, mohou je vyhodit z hnízda nebo zkonzumovat. Z vlastní zkušenost znám případ, kdy poštolky postupně zlikvidovali vejce po 38 dnech sezení. Inkubace má trvat cca 28 dní;  v literatuře se uvádí se délka sezení 21-31 dní, ale výjimečně bylo u nás údajně zjištěno i 42 dní. Takže nechte vše na přírodě, spolu s poštolkami si určitě poradí.

Odpověď: Dobrý den,

odpověď na tuto otázku musíte zkusit hledat jinde, neb tyto stránky a poradna se věnují poštolce obecné. Celou problematiku strakapoud versus fasády lidských příbytků shrnuje článek na stránkách ČSO Jak zabránit strakapoudům v ničení lidských obydlí?, možnosti prevence v případě realizace zateplování nabízí např. článek na stránkách Rorýs v domě.

Dobrý den,

je podstatný rozdíl mezi tím, jestli chcete stát chovatelem poštolky nebo sokolmíkem. Chovem se z hlediska zákona míní chov v zajetí, tj.držení živých jedinců mimo jejich přiirozené přiírodní prostředí, kdy je pták přímo závislý na lidské péči (nemůže si například sám obstarat potravu). O tom, co to obnáší obecně i po stránce zákona se dočtete na těchto stránkách v oddíle Chov poštolky. Podrobně se všem právním problémům spojeným s ptáky věnuje i online dostupná příručka Ptáci & zákon, kterou vydala ČSO. Ptákům v zajetí konkretně její čtvrtý díl.

Aby se někdo stal sokolníkem a tedy mohl s loveckým dravcem lovit musí opravdu složit zkoušky nejprve myslivecké a pak sokolnické (viz. Jak se stát sokolníkem na stránkách ČMMJ nebo stejnojmenný článek na stránkách Dravci (nejen) pro děti,). Pro to, aby se stal člověk chovatelem nebo sokolníkem, není základní problém to, zda bydlí v panelovém domě. I v takovém případě lze vytvořit odpovídající podmínky pro chov dravce. Především je ale důležité získání zkušenosti. Zájemci o sokolnictví mohou kontaktovat vedoucího sokolnického střediska ve svém okolí (jejich adresář najdete zde).  Pro studenty některých středních lesnických škol jsou připraveny v rámci mimoškolní činnosti sokolnické kroužky, kde se vše potřebné naučí. Mají je např. na Střední lesnické škole ve Šluknově, Trutnově a Písku. Co obnáší chov dravce lze zjistit ale např. i praxí v některé záchranné stanici nebo třeba i zoologické zahradě. 

Dobrý den,

doufám, že se Váš dotaz netýká nejlepšího kulinárního způsobu úpravy poštolky, ale úpravy potravy pro poštolky. Pokud u Vás poštolky hnízdí, žádné dokrmování není většinou potřeba. Cítíte-li ale potřebu zasáhnout do přírodního výběru a pomoci např. přežít nejmladšímu poštolčeti a rodiče (alepoň jeden) se o poštolčata starají, nosí jim potravu a krmí je, doporučuje se podávat jim potravu protřednictvím rodičů. Ponechat na místě, kde ji rodiče najdou a sami poštolčata nakrmí. Přidání dalších doplňků k masu je důležité v případě, že by poštolčata neměla dostatek přizrozené potravy. Kousky masa se pak mají balit vatě nebo v jemném peří či srsti, aby poštolky mohly tvořit vývržky (viz. publikace ČSO Pták roku 2002). Je vhodné doplnit i drcené vaječné skořápky nebo naškrábanou sépiovou kost, aby mladým nechyběl vápník.

Dobrý den,

Chovem je na těchto stránkách míněn chov v zajetí, tj.držení živých jedinců mimo jejich přiirozené přiírodní prostředí, kdy je pták přímo závislý na lidské péči (nemůže si například sám obstarat potravu). Chovem se se z hlediska zákona rozumí jakékoli držení živočicha v zajetí. tedy jak přímé vlastnictví, tak i dočasné držení (to se týká např. případů, kdy si někdo chce ponechat nalezenou poštolku a starat se o ni). Na rozdíl od volně žíjích ptáků, kteří “nejsou ničí”, lze totiž ptáky v zajetí vlastnit nebo jen držet  Poštolka je totiž, stejně jako každý jiný živočich, ve smyslu občanského práva, věcí.

Pokud si tedy poštolka vybrala parapet nebo truhlík za Vaším oknem k hnízdění, tak jejím chovatelem nejste a její hnízdění nikam hlásit nemusíte. Každé člověka, u kterého poštolka hnízdí se ale pochopitelně všechna další zákonná ustanovení, která mají zabránit rušení ptáků v době hnídění nebo jejich týrání.

Podrobně se všem právním problémům spojeným s ptáky věnuje i online dostupná příručka Ptáci & zákon, kterou vydala ČSO. Ptákům v zajetí konkretně její čtvrtý díl.

Dobrý den,

poštolky si vybírají místo k hnízdění minimálně měsíc předtím, než skutečně snesou první vejce; budka může najít patřičnou odezvu nejspíše, je- li instalována v předchozím roce na podzim.To, že budku nevyužily, ale není žádný problém.

Ve vikýři, kde poštolky hnízdí se dokáží o sebe postarat samy a je zbytečné je nějak kontrolovat a přitom navíc rušit. Pokud některé mládě uhyne, většinou velmi brzo z hnízda zmizí tak, že ho ostatní zkonzumují.

Co se týče blízkosti hnízdích poštolek, kavek a rorýsů, tak rovněž nevidím důvod nějak zasahovat, pokud jsou budky pro kavky a rorýsy správně nainstalovány tak, aby k se do nich nedostali další predátoři jako  třeba kočky. I když jsou popsány případy, kdy poštolka vybírala hnízda rorýsů (viz. překlad článku Zbigniewa Urbańczyka Rorýs jako kořist poštolky), tak rorýsi či jiní opeřenci ani jejich mláďata rozhodně nejsou hlavní složkou její potravy a k lovu něčeho jiného než drobných hlodavců se uchylují i městské poštolky opravdu jen ve stavu nouze. S kavkami pak často soupeří o místo k zahnízdnění, ale mohou žít vedle sebe zcela v poklidu, jak ukazuje příklad hradu Malenovice nebo již řadu let úspěšně probíhající německý projekt Lebensraum Kirchturm.

Odpověď: Dobrý den, poštolky dokáží hnízdít na velmi úsporných a pro naše vnímání nebezpečných místech, jak ukazuje např. online přenos z hnízda z anglického Worchesteru.  Spíš než chybějící okraj parapetu, by mohl být nebezpečný jeho sklon.  Ale pokud je náhodou vodorovný, mohly by to poštolky zvládnout, nebudou-li rušeny nebo lépe řečeno plašeny tak, že by při odletu samy shodily vejce nebo vylíhlé poštolče. Pokud jim chcete nějak pomoci, tak stačí nějak zabezpečit právě okraj parapetu. Proti pádu vajec by mohla postačit i lať; s ohledem na budoucí poštolčata lépe o něco vyšší, nicméně nízká zábrana 10-12 cm, kterou by ale neměl odfouknout vítr nebo rozmáčet dešť (prkénko, pletivo bez ostrých hran...). Jak ji upevnit, záleží na konkretní situaci. Napadají mě i běžné zábrany proti spadnutí truhlíků; prodávají se i rozpěrové (rozpěrné); pro  instalaci není nutno nic složitě vrtat do fasády.  To, co budete pro vybudování hnízdní plošiny pro poštolky na parapetu budovat by mělo být jednoduché a rychle realizovatelné. Také proto, aby poštolky ještě poznaly místo, které si zvolily, byt možná nepříliš šťstně, jako hnízdo. Pokud poštolka teprve začíná snášet vejce, tak na to máte ještě několik dní. Snáší jich nečastěji 3-6, a to obden nebo s o něco delší prodlevou. Sedět na nich doopravdy začně až koncem snůšky, takže do té doby byste měl případné úpravy stihnout. Pak už byste ji kutěním v bezprotřední blízkosti hnízda jen zbytečně rušil a mohla by snůšku opustit.

Odpověď: Dobrý den, poštolky neloví v letu, ale spouštějí se na kořist střemhlav ze vzduchu a zabíjí ji na zemi. Dává většinou přednost drobným hlodavcům, ale v případě nouze (nedostatek hlodavců, nepřízeň počasí), může lovit i ptáky. Může třeba vybrat i andulku z klece, pokud nemá klec dostatečně pletivo. Ještě nevylétlá holubů věžáků údajně mohou poštolky shazovat na ulici a tam kořist dorazit, jak se můžete dočíst na stránkách českého rozhlasu. I z vlastních pozorování vím, že je mohou ulovit a donést mláďatům. Poštolky mohly zlikvidovat holoubata výše uvedeným způsobem nebo je mohly i obratně z hnízda vybrat. Nemusí však být nezbytně příčinou zmizení holoubat.

Co se vysokých teplot týče, samička poštolky v době, kdy sedí na vejcích a následně chrání vylíhlá poštolčata před prochladnutím nebo přehřátím, by měla situaci zvládnout. V době, kdy ji střídá samec, se ostatně může zalétnout vykoupat někam v okolí hnízda. Problém s předhřátím poštolčat by mohl nastat v období, kdy již samička začne opět lovit (v závislosti na množství potravy v době, kdy je poštolčatům 10-14 dnů). Než se ale poštolka začne na delší dobu od mláďat vzdalovat není rozhodně vhodné do přirozeného průběhu hnízdění zasahovat a zbytečně ji rušit. Pokud nějaké úpravy, tedy až v době, kdy již s poštolčaty netráví noc.

Odpověď: Dobrý den, poštolky loví ptáky jen ve stavu nouze. tzn. když v době hnízdění není dostatek hrabošů a jiných hlodavců nebo v době, kdy je delší dobu nepříznivé počasí pro jejich lov (především vytrvalý déšť). Poštolky přitom nejsou uzpůsobeny ani k tomu, aby lovily ptáky za letu (za oběť jim padne spíše oslabený, handicapovaný pták nebo letu neschopné ptáče), ani nejsou uzpůsobeny k lovu v sadu či lese. Ulovit zdravého dospělého ptáka - ať již sýkorku či kosa - dá poštolce neskonale více námahy a marných pokusů než ulovit její oblíbené hlodavce. Ze systematického decimování dospělých hnízdících sýkorek či jiných ptáků v okolí hnízda ji lze těžko podezřívat a je potřeba hledat za tím jiného predátora (čtyřnohého neb opeřeného) či jiný důvod. Na to, co podniknout na podporu sýkorek a drobného ptactva se zkuste zeptat na tyto ptáky specializovaných odborníků (odpovědnu a infocentrum má např. ČSO).

Odpověď: Dobrý den. Na výměnu truhlíku za budku je už trochu pozdě. Přemístit vejce z truhlíku do budky, byť byla na stejném místě, je totiž riskantní. Nejde o to, že by poštolka nepřijala vejce, kterých se dotl člověk. Poštolky jsou ale podobně jako jiní ptáci fixovány na místo, které je pro ně hnízdem. To je to místo, kam snesly vejce. Pokud se vejce nebo mláďata, která se ještě nedokáží rodičů dokřičet, přemístí, nemusí je rodiče najít. Nemusí si ztotožnit budku s truhlíkem, do něhož snesla vejce. Ostatně v truhlíku poštolčí rodiče poštolčata v poklidu vysedí a odchovají. Budku pak nainstalujte na podzim, poštolky se o to, kde budou hnízdit v příštím roce, mohou začít zajímat už někdy v září.

Odpověď: Dobrý den. O osud hnízda zřejmě není důvod mít obavy. To, že jste nejprve viděli  častěji samečka,  je dáno tím, že to je on, kdo většinou vybírá místo, kde má být založeno hnízdo a láká tam samičku. Kromě svého osobního kouzla, tikání, vrtění se a zvedání ocásku, ji  láká především nošením dárků, nejčastěji v podobě hrabošů nebo jiných hlodavců. Ukazuje tím samičce, jak je zdatný lovec a kde ji bude zásobovat v době, kdy ona bude sedět na vejcích a starat se o vylíhlá poštolčata. Když pak samička začne snášet vejce, což obvykle činí obden nebo s o něco delší přestávkou, tak na nich zpočátku nesedí trvale. Může být pryč i několik hodin a nechat vejce “opuštěná” i přes noc. Poštolka snáší 3-7 vajec, obvykle 4-6. Začne trvale sedět až na předposledním nebo posledním vejci, někdy i po jeho snesení. Činí tak proto, aby se minimalizovala doba, po kterou se budou poštolčata líhnout. Tak jsou mezi nimi menší rozdíly a ta nejmenší mají větší šanci na přežití. Teprve při trvalém sezení na vejcích, kdy většinou samec střídá samici v době, kdy se ona krmí donesenou potravou, začíná inkubace - samička více hřeje a zárodky ve vejcích se začínají vyvíjet. V době před snesením posledního vejce by ještě mělo docházet k páření, ale to, že jste neviděli nějakou dobu samečka, nemusí znamenat, že zmizel ze světa. Hnízdní teritorium Vašeho pári je širší než bezprostřední okolí Vašeho sušáku na prádlo a hnízdního truhlíku. Také potravu si mohou předávat mino hnízdo; někde poblíž mohou mít i spižní skrýše, kam si schovávají donesenou potravu. To, jak mnoho se sameček bude ukazovat na hnízdě, až začne samička doopravdy sedět na vejcích, záleží na tom, jakou má povahu. Samci většinou rádi posedí na vejcích v době, kdy se samička krmí, někteří sami samičce nabízejí, že ji vystřídají; řada sa jich také naučí krmit mláďata. Emancipace zkrátka funguje i u poštolek.

Odpověď: Dobrý den. U truhlíků, u nichž hrozí větším mláďatům přímý pád, radí moje oblíbená příručka ČSO Pták roku 2002 použít zábrany z neostrého pletiva o výšce 10-12 cm.  Případně můžete vybrat něco hlíny z truhlíku, pokud je příliš plný. Zábrana by měla být v každém případě taková, aby se o ni ptáci velcí ani malí nezranili a aby ji neodfoukl vítr či nezničil vydatný déšť. Předpokládám, že i Váš truhlík je nějakým způsobem zabezpečen před pádem dolů; takže i této konstrukce lze využít k uchycení zábrany. Úpravy, pokud by se měly provést, je nejlépe nechat na dobu, kdy samička přestane poštolčata trvale zahřívat (někdy po 10 dni od vylíhnutí) a kdy ještě nemohou předčasně vylétnout (cca do 20 dní). Pokud už poštolky snesly vejce a zřejmě se už vylíhla nebo začnou líhnout poštolčata  a máte o ně obavy, je nejlépe provést úpravy ve výše uvedeném období a co nejjednodušším (časově nejméně náročným) způsobem. O osud poštolčat se ale nemusíte příliš obávat. Poštolky dokáží hnízdít na velmi úsporných a pro naše vnímání nebezpečných místech, jak ukazuje např. online přenos z hnízda z anglického Worchesteru.  Na solidní a jednoduché zabezpečení truhlíku se zase můžete podívat na online přenosu hnízdění z Budapešti. Poštolčata dle mých osobnícj zkušeností mají dostatečně vyvinut pud sebezáchovy a nepouštějí se do přehnaných rizik. Jde hlavně o to je zbytečně neplašit.

Pokud poštolka snesla teprve první vejce, tak na něm ještě trvale nesedí. Jak budou vejce přibývat (ob den či dva), začne na nich trávit více času. Trvale ale zasedne až ke konci snůšky (na předposledním nebo posledním vejci). Takže v prvních dnech máte ještě čas provést úpravy, které dle situace považujete pro soužití s poštolkami za nezbytné. Je přitom dobré vědět, kdy poštolka snesla poslední vejce, a na úpravy se soustředit v její “volný den”.  Raději je také, pokud by měly trvat dlouhou, rozdělit do kratších časových úseků.

Rostliny ve Vašem truhlíku mají pramalou šanci přežít celou hnízdní sezonu. Takže chcete-li je zachránit, přesaďte je. Jinak si poštolka při otáčení se sezení a následně rostoucí poštolčata udělají nezbytný prostor sami.

Jak mnoho bude poštolky rušit Váš pobyt v místnosti, záleží na jejich plachosti a na tom, jak místnost využíváte a jak často se přitom potřebujete pohybovat v bezprostřední blízkosti okna. Preventivní optická zábrana, pokud máte pocit, že se poštolky plaší při sebemenším pohybu, je určitě dobrá a poštolky soukromí ocení. Zábrana sama by neměla povlávat v průvanu nebo vrhat odlesky. Řešit ji můžete dle situace různě. V ložnici, kde nepotřebujete tolik světla, Vám postačí rolety nebo žaluzie. Jinde stačí překrýt spodní část okna třeba tak, jak navrhujete.