Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Odpověď: Sokolnictví je něco jiného než chov dravce. Je přitom jedno zda poštolky či jiného dravce. Aby se někdo stal sokolníkem a tedy mohl s loveckým dravcem lovit musí opravdu složit zkoušky nejprve myslivecké a pak sokolnické (viz. Jak se stát sokolníkem na stránkách ČMMJ). K legislativním podmínkám chovu poštolek kromě toho, co se lze dočíst zde, opětovně doporučuji knihu Ptáci a zákon, kterou lze stáhnout na stránkách ČSO. Koupit poštolku je možné pouze u registrovaného chovatale. Kontakty na ně můžete zkusit získat v některém sokolnickém středisku (jejich adresář najdete zde). Každé léto se ostatně na netu vyskytují nabídky prodeje tohoročních mláďat z chovu s Cites povinnými doklady. Co taková koupě obnáší je výstižně popsáno např. na stránkách Dravci (nejen) pro děti. Neméně důležité je, co obnáší vlastní chov.

Odpověď: Zkuste využít formulář zveřejněný vrámci Výzvy nebezpečné sloupy SOVDS - Skupiny pro ochranu dravců a sov ČSO - http://www.sovds.info/vyzva-nebezpecne-sloupy/d-1157. Jak se dočtete na uvedeném odkaze distribuční společnosti mají povinnost zabezpečit všechna vedení do r. 2024; SOVDS se tímto způsobem snaží o přednostní řešení míst vskutku pro ptáky rizikových.

Odpověď: Fotografie jsou vítány. Měly by být zveřejněny na https://www.facebook.com/postolkaobecna. Emailová adresa, na kterou je možno fotografie zaslat je poradna@postolka-obecna.cz - viz. též dole na této stránce.

Odpověď: U registrovaného chovatele. Taková koupě je ovšem krok, který by každý měl předem důkladně zvážit nejen s ohledem na legislativní podmínky. Podrobnosti k nim najdete na těchto stránkách pod Legální chov poštolky; obecně ke koupi dravců např. na http://www.dravciprodeti.estranky.cz/clanky/porizeni-dravce/koupe-dravce.html.

Dobrý den, vypadá to na mládě, které opustilo rodné hnízdo jen o trošinku dříve, než muselo. Buďto ve hnízdě byla už moc velká tlačenice či vypadlo nedobrovolně při tahanici o hraboše, nebo jen následovalo o něco starší sourozence.  Při prvním letu bývá vždy problém s přistáním a pokud se poštolče ocitne až dole na zemi, nezvládne ještě odstartovat směrem vzhůru. Proto se doporučuje je opatrně chytit (raději v rukavicích) a vysadit na nejbližší střechu domu či balkon ve výši alespoň druhého patra, případně na spodní větve nejbližšího stromu. Čím výše, tím lépe. Dál už to zvládne samo a rodičům se umí v tomto věku dostatečně hlasitě ozvat. Ti mláďata zásobují potravou ještě asi měsíc poté, co poprvé vyletí z hnízda a ještě sama neumí lovit. Když jste zavolala městskou policii, tak jste ale neudělala nic špatně. Bylo by sice lépe, kdyby policisté byli postupovali výše uvedeným způsobem, ale pokud se jejich zásahem poštolče ocitlo v záchranné stanici, je to lepší, než aby čelilo nebezpečím při zemi nebo si je odchytil nějaký dobrovolný zachránce a choval je v nevyhovujících podmínkách. Pokud se zajímáte o jeho další osud, tak by Vám měla městská policie podat informaci, kam je odvezla.

Odpověď: Dobrý den, “jen tak” rozhodně ne. Pokud u toho byla městská policie, tak ta by měla vědět, jak v takovémto případě postupovat v souladu se zákonem a měla by mít i kontakt na odborníky z nejbližší záchranné stanice, kteří se pravděpodobně odvezených poštolčat ujali. Alespoň jako občan optimisticky doufám, že policie, i ta městská, nepostupuje v takových případech tak, že nejprve jedná, a teprve potom zjišťuje, jak vlastně postupovat měla. Pokud máte pochybnosti a/nebo chcete zvědět, co se s poštolčaty přihodilo, vzneste dotaz přímo na Vaši městskou policii. Provedený zásah ostatně pravděpodobně figuruje někde na jejích stránkách (v sekci typu Odchycená zvířata). Uvedený případ bohužel není výjimečný. Lidé se mnohdy rozhodnou, že s poštolkami nechtějí sdílet své obydlí či jinou nemovitost, až v době, kdy již jsou ve hnízdě mláďata a oni nemají tu trpělivost snášet přítomnost poštolčí rodiny po ten krátký čas, který ještě zbývá ze čtyř týdnů mezi vylíhnutím a vyletěním poštolčat z hnízda. Je na kompetentnosti místně příslušných odpovědných osob i jejich schopnosti přesvědčit obyvatele a vlastníky nemovitosti k toleranci vůči zvířecím podnájemníkům, jak celá věc dopadne.

Předpokládám, že i Váš květináč je nějakým způsobem zabezpečen před pádem ze 14. patra. Ke konstrukci, která toto zajišťuje, by patrně bylo možno upevnit jednoduše nízkou ohrádku z měkkého pletiva nebo lepenky, převyšující okraj květináče o 10-12 cm. Neměli byste ale poštolčata vyděsit nebo je stresovat tím, že budete složitě kutit v jejich bezprostřední blízkosti. Řešením může být, jako při kroužkování, papírová krabice, do které je na dobu operace opatrně přemístíte. Ale pozor, při takovýchto manipulacích, můžete poštolčata vyplašit tak, že ze hnízda vyskočí. Záleží pochopitelně na tom, jak už jsou velká. I pokud jsou na Vaši přítomnost relativně zvyklá, mohou ve věku cca 20 dní předčasně vyletět. Těší-li Vás přítomnost poštolek za Vaším oknem, můžete jim raději hnízdo zabezpečit a vylepšit po vyletění poštolčat až pro příští sezónu. Poštolčí rodiče se o místo pro hnízdění začnou zajímat již na podzim.

Odpověď: Dobrý den, bohužel, v tomto neporadím.

Odpověď: Dobrý den, kontaktujte prosím zvěrolékaře z vašeho okolí.

Pokud chce někdo poštolčí mládě odchovat a vypustit, měl by na to mít patřičné znalosti, zázemí, spoustu času a trpělivosti a protože poštolka obecná je jako všichni ptáci chráněná zákonem, musí si požádat výjimku (§ 5b zák. č. 114/1992 Sb.) z obecné ochrany ptáků (viz. http://www.postolka-obecna.cz/chov-postolky/; podrobněji o složité legislativě pojednává publikace ČSO Ptáci & zákon, která je dostupná na http://www.cso.cz/index.php?ID=945.) Mládě, které není jen dokrmované, má-li z něj vyrůst zdravý jedinec, potřebuje to, čemu sokolníci říkají “balast” (nestravitelná část potravy - peří, srst, kůstky), mělo by tedy být krmeno i celými zvířaty (myšmi, potkany, japonskými křepelkami). Do masa se jinak přimíchávají najemno nadrcené kosti, vaječné skořápky nebo naškrábaná sépiová kost, aby mladým nechyběl vápník. Mohou mu jinak narůst křivé kosti. Další handicap (zranění, obroušení peří) může mláděti přivodit chov v kleci, zvláště je-li klec tak malá. Při přípravě na návrat do přírody potřebují všichni dravci prolet ve velké voliéře. Ten jim spolu s odpovídající péčí mohou poskytnout právě záchranné stanice.

Někde blízko místa nálezu bude hnízdo a bylo by dobré se pokusit mládě vrátit zpět (pokud ne přímo do hnízda, tedy na dostatečně vyvýšené místo). Pokud už toto nejde, tedy se opravdu neboj(te) kontaktovat záchrannou stanici. Většina z nich umožňuje nálezci i další návštěvy nalezeného zvířete. V České republice existuje Národní síti záchranných stanic; kontakty naleznete v sekci Záchranné stanice.

Odpověď: Dobrý den, pokud jsou poštolky již těsně před odletem, pak už s tím mnoho neuděláte a ponechal bych to na přírodě. Myslím si, že odlet z hnízda zvládne a pak už to bude jen na něm. Nám se například stalo, že velmi vizuálně slabé mládě (nedokrmovali jsme, byli jsme mimo byt a vrátili se až na jejich odlet) odletělo z hnízda na protější dům jako první.

Odpověď: Dobrý den, na letištích se k tomuto účelu používají sokolové, kteří holuby, narozdíl od poštolek, loví (poštolka výjimečně, spíše na holuby funguje jako odstrašení).

Chov poštolky je ale velmi časově náročný. Vše, co o chovu i legislativě vím, je popsáno zde na webu.