Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

Poštolky rozhodně u Vás nehledají ptačí zob v krmítku. Krmítka může vyhledávat za účelem nasycení se krahujec, který je méně nápadným malým dravcem, který se rovněž vyskytuje v lidských sídlech a specializuje se na rozdíl od poštolky na lov drobných ptáků. Pokud se parapetu Vašeho okna objevují pravidelně opravdu poštolky, tedy se jim buďto toto místo zamlouvá jako posed s dobrým výhledem nebo je zkoumají s ohledem na možné založení hnízda, což je v měsíci dubnu docela pravděpodobné. Zda tomu tak skutečně je by mělo být patrné z jejich chování. Sameček obvykle ukazuje samičce místo pro hnízdění tak, že se na něm vrtí a hlasitě tiká. Také jí tam začně nosit drobné pozornosti ve formě ulovených hrabošů či jiné drobné havěti, které jí mají ukázat, že se o ni bude řádně starat a zásobovat ji potravou až bude sedět na vejcích. Poštolky také ovykle strzují svůj vztah pářením poblíž budoucího znízda, což je doprovázeno nepřeslechnutelným křikem. Pro zahnízdění je parapet okna dost malý, ale poštolky se spokojí s málem a jsou schopny hnízdit na místěch, která nám nepřipadají bezpečná co se týče možného pádu vajec nebo mláďat. Pokud jim chcetě umožnit, aby u Vás hnízdily, je dobré jim nabídnout trochu konfortu a zabezpečení. Stačí truhlík s trochou lesní hrabanky na dně (rozhodně by neměl být plný a měl by umožňovat odtok dešťové vody). Větší konfort poskytuje budka nebo polobudka. Jak má vypadat včetně střihe najdete např. zde. Ale i pro případ , že se první vejce objeví přímo na parapetu, dají se obvykle stihnout ještě základní zabezpečující opatření. Poštolka totiž začíná sedět až na posledním nebo předposledním vejci. Proti pádu vajec by mohla postačit i lať; s ohledem na budoucí poštolčata lépe o něco vyšší, nicméně nízká zábrana 10-12 cm, kterou by ale neměl odfouknout vítr nebo rozmáčet dešť (prkénko, pletivo bez ostrých hran...). Jak ji upevnit, záleží na konkretní situaci.

Obecně, pokud u Vás poštolka zahnízdí či je jasné, že se k tomu chystá, doporučuji kromě toho, co se dočtete na těchto stránkách, příručku ČSO Pták roku 2002 - http://www.cso.cz/wpimages/video/ptak_roku_2002.pdf. Na str. 10 najdete kapitolu Usadila se u Vás Poštolka?

Dobrý den,

Chovem se z hlediska zákona míní chov v zajetí, tj.držení živých jedinců mimo jejich přiirozené přirodní prostředí, kdy je pták přímo závislý na lidské péči (nemůže si například sám obstarat potravu). Pokud tedy držíte zakoupenou poštolku, tedy již chovatelem jste a měla byste mít základní podmínky pro legální chov již splněny. Není-li tomu tak, dovyřiďte si potřebné náležitosti co nejdříve. Chovu poštolek se týkají prakticky všechny níže citované body. O tom, co chov obnáší obecně i po stránce zákona se dočtete na těchto stránkách v oddíle Chov poštolky. Podrobně se všem právním problémům spojeným s ptáky věnuje i online dostupná příručka Ptáci & zákon, kterou vydala ČSO. Ptákům v zajetí konkretně její čtvrtý díl.

Stručnější leták ČSO zdůrazňuje tyto body:

1. Všem ptákům chovaným v zajetí je třeba vytvořit takové podmínky, které odpovídají jejich nárokům a v nichž nemůže docházet k poškození jejich zdraví. Chov v nevhodných podmínkách je považován za týrání.

2. Chovatel, který odchoval v zajetí mláďata druhů volně žijících v Evropě a chce je nechat zaevidovat, musí prokázat, že jde o legální odchov. Na tyto ptáky se pak nevztahují zákazy chovu a obchodu.

3. Nebezpečné druhy (všechny druhy dravců a sov, ale např. i volavky a velké papoušky) je možno chovat jen s povolením krajské veterinární správy.

4. Druhy, které jsou zvěří, lze chovat jen se souhlasem státní správy myslivosti.

5. CITES chrání celosvětově ohrožené druhy. U některých stanovuje povinnost je po získání zaregistrovat a hlásit každou změnu v chovu.

6. Druhy CITES A a B je možno dovážet a vyvážet pouze na základě povolení MŽP. Povolení je třeba i k vývozu CITES C. Při dovozu CITES C a D se předkládá celnímu úřadu pouze oznámení. Druhy volně žijící v Evropě lze vyvážet pouze na základě povolení.

7. Obchod s živými i mrtvými ptáky žijícími v Evropě a CITES A a B je zakázán (mimo lovnou zvěř a odchované jedince s platnými dokumenty).

8. Vypouštění jedinců je možné jen na základě povolení.

9. Ujmeme-li se zraněného ptáka, musíme neprodleně požádat o povolení k jeho držení v zajetí.

Odpověď: Dobrý den. Poštolka, pokud je to ona, loví převážně drobné hlodavce. I když v době jejich nedostatku může hledat (zvláště v době hnízdění) jiné zdroje potravy, tak měsíční kuřata do jejího jídelníčku rozhodně nepatří. Příležitostné krádeže drůbeže na dvorcích má z dravců na svědomí jestřáb. Většinou je ale pachatelem nějaký čtyřnožec  - kočka, kuna...

Dobrý den. V České republice není poštolka obecná zařazena mezi zvláště chráněné druhy, ale vztahuje se na ni obecná ochrana podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ten poskytuje ochranu všem druhům ptáků, kteří se volně vyskytují na území Evropské unie. Je zakázáno je úmyslně zabíjet, chytat a držet v zajetí, úmyslně poškozovat nebo odstraňovat jejich hnízda, sbírat jejich vejce a úmyslně je vyrušovat, zejména během romnožování a odchovu mláďat. Je zakázáno volně žijící evropské ptáky držet v zajetí a prodávat je, jak živé či mrtvé, včetně jejich částí a výrobků z nich.  Na poštolku se vztahuje i řada dalších právních předpisů, především zákon na ochranu zvířat proti týrání a zákon o myslivosti. Podrobně se všem právním problémům spojeným s ptáky věnuje i online dostupná příručka Ptáci & zákon, kterou vydala ČSO.

Pokud poštolka létá na Váš balkon je to buďto proto, že je to pro ni výhodný posed, nebo si hledá místo k zahnízdění. Stoprocentně spolehlivý prostředek na to, jak trvale zaplašit nějakého ptáka neexistuje. Je možno vyzkoušet různá pohybující se, leská a šustivá plašítka, což nemusí být jen proužky staniolu nebo CDéčka, ale třeba stylově hračka jako větrník. Jinak pokud by poštolka měla v úmyslu u Vás zahnízdit a Vy jste jí v tom chtěli zabránit, neměly by být na balkoně nejen různé květináče, truhlíky, ale ani zákoutí za nábytkem. Podle toho jaký máte balkon nebo lodžii existují pochopitelně i různé možnosti ochranných sítí. Ale ty Vám většinou zhorší Vaše vlastní prostředí na balkoně a kromě toho mohou být nebezpečné i pro ptáky, kteří se do nich mohou zaplést.

Obavu o miminko mít nemusíte. Poštolky ani jiní dravci, kteří se vyskytují ve městech jako sokoli anebo krahujci, nemají žádný důvod pro to, aby útočili na živočicha velikosti nemluvněte. Na člověka mohou výjimečně nalétávat jen tehdy, když před ním brání hnízdo.

Odpověď: Dobrý den, v poradně nikdo evidenci registrovaných chovatelů (u nikoho jiného poštolku legálně pořídit nelze) nevede. Můžete zkusit získat kontakt v některém sokolnickém středisku. Co se týče chovu poštolek najdete základní info na těchto stránkách v oddíle chov poštolky včetně zákonných podmínek pro chov (k nim blíže i v knize Ptáci a zákon, kterou lze stáhnout na stránkách ČSO).

Odpověď: Dobrý den,

odpověď , jak to dělají sokolníci, najdete např. v příspěvku Výcvik dravců na stránkách Dravci (nejen) pro děti. Pokud dravce někdo jen chová (pochopitelně legálně) je to stejné; zkrátka věc vzájemné důvěry a postupného lákání na potravu.

Odpověď: Dobrý den, pokud u Vás (předpokládám že poštolky) pouze nocují, žádné koupadlo nemusíte pořizovat; zaletí si, kam potřebují. Pokud ale poštolku chováte, měla by mít ve výbavě voliéry i koupadlo. Poslouží dostatečně velká keramická nebo těžká plastová miska pod květináč. Informace o potřebné výbavě najdete např. zde.

Mezi poštolkami, které žijí u nás, najdeme tažné, přelétavé i stálé ptáky.

Ti nejmladší se na svou první zimu z velké části vydávají poměrně daleko do světa. Jejich zimoviště tvoří jižní Evropa, část jich táhne do severní Afriky (Maroka, Alžírska, Tuniska) a nálezy ptáků u nás narozených a kroužkovaných byly hlášeny dokonce až z Ghany, Nigeru a Guinee. Starší ptáci na zimu přelétají tam, kde jsou pro lepší klimatické a potravní podmínky pro přežití. Vydávají se většinou na jih a jihozápad, většinou ale ne dále než do Rakouska, Německa či Švýcarska. Na naše území se obdobně stahují poštolky ze severnějších zemí (Saska, Polska, ale i Švédska či Finska). Část našich poštolek, především těch starších, pak zůstává přes zimu v blízkém okolí hnízda. Samci se přitom drží u hnízda, které si už hlídají pro příští sezónu, více. Samice se spíše toulají.

To, že poštolky ve městě nebo na sídlišti vidíte teď v zimě méně, tedy neznamená, že by tu nebyly. Je to výhodné místo k nocování jak pro ty domácí, které u nás zůstaly, tak pro ty, které jsou u nás na návštěvě ze severu. Jsou jen méně slyšet a vidět.

Odpověď: Dobrý den, poštolky i další ptáky údajně dokáží zaplašit různá strašítka, která by měla být pohyblivá a popř. vydávat i zvuky (proužky staniolu, igelitu ve větru, plechovky, sklenice na tyči dnem vzhůru..). Osobně o jejich účinnosti pochybuji.

Poštolky běžně ptáky neloví, jen ve stavu nouze, pokud není dosti hrabošů a drobných hlodavců. Plašením jiných ptáků se spíše baví. Pokud ovšem chováte menší papoušky velikosti andulky, raději se zamyslete nad tím, zda je pletivo voliéry dostatečně husté. Tam, kde hrozí riziko napadení dravci se doporučuje pletivo dvojité s mezerou cca 5cm.

Dobrý den,

k odpověi se díky prázdninám bohužel dostávám se zpožděním. Stav poštolčího mláděte nemusí souviset s pozřením myších holátek. Naopak, pokud jste poštolčí mládě chované v zajetí krmil pouze čistým masem (což z dotazu pravda není jednoznačné), zanedbal jste důležitou složku složku potravy dravce, kterou je tzv. balast (nestravitelná část potravy (peří, srst), která tvoří vývržek). Jeho nedostatek může mít pro vývoj mláděte. kdy je důležitý zvláště pro vývoj kostí a peří. nenapravitelné důsledky.  Tzn. k syrovému čerstvému (nikoliv přemraženému) masu přidat roztlučené skořápky, drcené kosti, naškrábanou sépiovou kost. Nepodávat jen maso, ale i laboratorní myši, vyřazená kuřátka etc.

Vše související s péčí o dravce a jejich chorobami je v základu popsáno např. na stránkách Dravci (nejen) pro děti.

Obecně na dálku ovšem těžko posuzovat. To by měl opravdu odborník se zkušenostmu s chovem dravců a jeich chorobami. Zkuste kontaktovat chovatele od něhož jste poštolku koupil, nejbližší sokolnické středisko (adresář najdete na stránkách Klubu sokolníků ČMMJ); rovněž některá blízká ZOO nebo záchranná stanice by mohla mít veterináře s odpovídajícímui zkušenostmi. Snad ještě není pozdě...

Dobrý den,

odpověď je díky prázdninám o něco pozdější, ale nemáte se čeho obávat. Poštolka obecně neloví nic, co by velikostí překračovalo drobné hlodavce nebo ještěrky. Z domácích mazlíčků tedy může ohrozit andulku nebo myšku v kleci s řídkým pletivem neopatrně umístěné na balkon poblíž místa poštolčího hnízda. Pokud výjimečně zaútočí na kočku nebo kotě je to proto, že se tento predátor kolem poštolčího hnízda nebezpečně ochomýtá a poštolčí rodiče ho chtějí odehnat. Poštolky nebudou zbytečně plýtvat energií a riskovat zranění, když takové nebezpečí nehrozí. Z osobních pozorování znám soužití poštolek hnízdících v lodžii  panelového domu s kočkou pravidelně se vyhřívající na balkoně sousedního bytu, které se omezilo na pravidelná “slovní” upozornění poštolek směrem ke kočce ze zábradlí balkonu. Nyní již ostatně poštolky zřejmě všude vyhnízdily, takže tím spíše se o kočičí sousedy zajímat nebudou.

Dobrý den,

Věk 18 let je opravdu jednou ze základních podmínek pro to, aby se někdo mohl stát sokolníkem. Co to obnáší v praxi je možno si přečíst třeba na stránkách Dravci (nejen) pro děti. V případě vážného zájmu o sokolnictví, se i osoba mlaší 18 let, může lecčemu o sokolnictví a dravcích přiučit a získat praxi. Sokolnická mládež se sdružuje při sokolnických střediscích Klubu sokolníků ČMMJ.  Po ty mladší se nabízejí kroužky ornitologické (jejich seznam je na stránkách ČSO), sokolnické kroužky pro děti (např. Falcopredonum); pro starší sokolnické kroužky při středních lesnických školách (ve Šluknově, Trutnově, Písku). Nezaškodí brigáda u ukázkářů nebo v záchranné stanici, praxe u sokolníka...

Dobrý den,

Obecně literatura uvádí, že mladé poštolky vyletují ve stáří 27 - 30 (38) dní. Ono samo vyletění není vlastně přesně definováno. V lodžii nebo na balkoně, kde mají dostatek prostoru, mohou hnízdo samo opustit dříve (ve stáří kolem 20 dní) a podnikat nejprve pěší výlety a pozemní letecký trenink. K tomu, aby doopravdy vyletěly ven z balkonu nebo lodžie se pak ale odhodlají až později ve věku 30-35 dní. Z truhlíku na parapetu okna nebo z jiného stístěného hnízda je to nutká vyletět dříve. I 27denní poštolče v pohodě zvládne přelet přes ulici. To, co se teprve musí naučit je je umění přesně přistát na vyhlédnutém místě, odstartovat ze země nebo létat s hrabošem, přineseným od rodičů, a uletět s ním sourozencům. První vyletění z hnízda ještě neznamená, že se do něj poštolčata nevrátí. Zdržují se ještě asi měsíc poblíž, protože jsou ještě závislá do donášce potravy od rodičů. Rodiče to obvykle berou tak, že je potřeba potravu nosit do té doby, dokud ji od nich někdo odebírá a hlasitě si o ni říká. Když už se ale jednoho dne nikdo o potravu nehlásí, tak ji přestanou donášet a k poštolčatům se začnou chovat jako k cizím poštolkám, které je potřeba z vlastního teritoria vyhnat.

Fotografie jsou vítány. Měly by být zveřejněny na https://www.facebook.com/postolkaobecna. Emailová adresa, na kterou je možno fotografie zaslat je poradna@postolka-obecna.cz uvedená zcela dole na této stránce.

Dobrý den,

nejpravděpodobnější je, že poštolčí rodiče sami poznali, že na vejcích nemá smysl sedět. Poštolka (samice, ale i samec) se v průběhu sezení o vejce stará a obrací je, aby se zárodek v nich stejnoměrně vyvíjel. Vejce, v němž se žádný zárodek nevyvinul nebo není živý, podle toho, jak se při tomto obracení chová, poznají. Je jinak těžké, než by mělo být, jinak to v něm klechtá a nikdo se z něj v patřičnou dobu neozývá. V případě, zmíněném v minulé odpovědi na Váš dotaz, rozpoznal, že z vajec nic nebude, i zřejmě nezkušený poprvé hnízdící pár. Nejspíše tomu tak bude i u Vás. Pokud už poštolka nesedí na vejcích trvale, ale jen občas, je to zřejmě jen taková nostalgie a zmizí brzy i vejce zbylá. Od 26.5. je to už přeci jen 5 týdnů a tak je to ze strany poštolek reakce přirozená.

Poštolky, které se perou s “Vašimi” domácími s nimi spíše bojují o teritorium nebo to mohou být i odrostlejší mláďata z okolí, která se snaží vyloudit od každé dospělé poštolky něco k snědku a musejí být zahnána. Vejce rozhodně nejsou prioritou na poštolčím jídelníčku, aby kvůli nim útočily na jiné poštolky. Typickými zlodějkami vajec ale mohou být třeba straky.

Z vajec nic nemusí nevylíhnout proto, že nebyla oplodněná, zastydla, zárodek podlehl nějaké infekci nebo se mládě nedokázalo proklubat ven. Chyba může být třeba v tom, když z platové nádoby, ve které poštolky hnízdí nemůže odtékat při dešti voda… Na dálku těžko říci, zda to u Vás bylo právě tím, že vejce nebyla oplodněná. Poštolky dosahují pohlavní dospělosti již v následujícím roce po vylíhnutí a mohou takto mladé úspěšně vyhnízdit,  takže ve stáří páru by problém být neměl. Poznáte je, alespoń samce podle ještě neúplného vybarvení (teprve postupně získá šedou hlavu a šedá ocasní pera). Co se velikosti v porovnání s holuby týče, tak z ní nemůžete vyvozovat stáří poštolek. O poštolce se sice běžně dočtete, že je to pták velikosti holuba, ale působí vedle něj jako méně robustní. Váží cca polovinu a velikost "dohání " dlouhými ocasními pery.

Jinak nezoufejte, pokud u Vás poštolky hnízdily, byť beúspěšně letos, je velká pravděpodobnost, že se u Vás objeví v příštím roce zase. Místo pro příští hnízdění si vybírají už na podzim. Neúspěšný par se ostatně může pokusit ještě letos i o druhou snůšku. Mohou to u Vás zkusit i ty blízké sousedky. Takže pokud chcete, aby u Vás poštolky zase hnízdily, nechte truhlík, kde letos hnízdily tak, aby se v něm ještě letos mohl sameček zase před samičkou vrtět a obnovovat hnízdní důlek. Můžete se ale také pokusit vybudovat jim lepší bydlo anóbrž budku čili poštolkovník.