Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

Je hezké, že stále existují lidé, které těší to, že u nich hnízdí jiřičky. Ať už si postavily hnízdo samy nebo jim člověk připravil hnízdo umělé, tak jsou před predátory relativně dobře chráněna. Je to taková pevnost s malým vletovým otvorem nahoře. Jiřičky ovšem své predátory hnízd mají. Patří mezi ně strakapoud velký, ostříž lesní a právě poštolka obecná. Pro poštolky je drobné ptactvo obecně pouze doplňkovou stravou v době, když je nedostatek hrabošů, na jejichž lov se specializují. Dokáží ovšem vytáhnout z hnízda jiřičku nebo třeba rorýse (viz https://tinnunculus.sy-sy.cz/index.php/2023/06/13/konec-jednoho-roryse/). Přesněji řečeno jde spíše o to správně vystihnout okamžik, kdy se potenciální kořist vrací do hnízda nebo z něj vyletuje. Neumí to ovšem každá poštolka a úspěšnost takovýchto lovů rozhodně není velká.

Mám obavu, že nezbývá než se s takovýmito útoky smířit. Různá plašítka na poštolky neplatí a nějaká mechanická zábrana, která by omezila přístup k hnízdu by nejspíše vadila samotným jiřičkám. Jeden můj známý nechával poštolce, aby jí v takovém útoku zabránil, na parapetu okna myši jako snadnější kořist. Ale ani to není dobrý nápad, protože poštolka se pak přirozeně na takové místo se snadno dostupným zdrojem potravy vrací.

Dobrý den,

Omlouvám se za pozdní odpověď. Vejce, u nichž je jasno, že se z nich nic nevylíhne, můžete odstranit, což už se asi stalo. Pokud jste je ještě neodstranili, může o ně mít třeba zájem nějaká škola ve vašem okolí.

Obecně platí, že před odstraněním vajec by měl člověk bezpečně vědět, že poštolky už poté, co na vejcích řádně seděly, už hnízdo nenavštěvují a o vejce se nezajímají.

Odpověď: Dobrý den, poštolky vědí, že kočka je potenciální predátor, který by mohl ohrozit jejich hnízdo. Obletováním a křikem jí hlasitě naznačují, že o ní vědí. Kočka je příliš velká šelma na to, aby ji  poštolky přímo napadly. Nebudou se zbytečně pouštět do souboje, ve kterém by mohly být zraněny. Takže o kočku se nebojte, poštolky jí neublíží. Jak je ale přemluvit, aby jí hlasitě nevyhrožovaly, to opravdu nevím.

Odpověď: Dobrý den, omlouvám se za časovou prodlevu v odpovědi. Záleží na tom, jak jsou mláďata stará. Pokud mají ještě pouze druhé šedavé prachové peří, můžete zkusit truhlík nějak zabezpečit. Úprava by měla proběhnout rychle. Mláďata můžete na krátkou dobu přeložit do lepenkové krabice. Předtím než byste je vytahovali z truhlíku nebo s ním nějak manipulovali je s s truhlíkem překryjte kusem látky, aby se zbyečně neplašila. Pokud už na mláďatech vidíte podrůstající peří, tak s truhlíkem raději nemanipulujte. Mláďata by se mohla v panice pokusit zachránit tak, že z truhlíku vyskočí.

Dobrý den,

Z vašeho dotazu nelze bohužel poznat, jak je nalezené mládě staré. Pokud je ještě ochmýřené a víte kde je hnízdo, je potřeba ho tam vrátit. Pokud to nevíte a stejně tak, pokud je zraněné, doporučuji kontaktovat místně příslušnou záchrannou stanici. Jejich seznam najdete na stránkách Zvíře v nouzi: https://www.zvirevnouzi.cz/zachranne-stanice/. Pokud je již mládě převážně opeřené, mohlo se k vám dostat i při prvním nepodařeném leteckém pokusu. Takové mládě si potřebuje jen trochu odpočinout. Dokáže se dovolat rodičů a ti se o něj postarají i mimo hnízdo.
O něco podrobnější informaci najdete např. zde: Jak pomoci nalezenému poštolčímu mláděti?

Odpověď: Dobrý den, v odborné literatuře se lze dočíst, že inkubace může trvat i 45 dní. Je přitom asi důležité, jak se to počítá. Pro určení začátku je důležité vědět, kdy poštolka stráví na vejcích poprvé celou noc. Obvykle je to po snesení předposledního vejce. Je možno se také dočíst, že inkubace výjimečně začíná až po senesení vejce posledního. Pokud ani ostatní vejce u vás nejsou, podobně jako to prosvícené, oplodněna a samice na nich stále ještě sedí, doporučuji ji ještě v klidu nechat. Ona sama nejlépe pozná, zda se z vajec něco vyklube nebo ne. Pokud ne, tak je patrně vbrzku přestaně zahřívat. Poštolky je pak obvykle zkonzumují, což je pro samici docela důležité doplnění vápníku.

Odpověď: Dobrý den, obecně platí, že mezi snesením dvou vajec uplyne minimálně 48 hodin, i když výjimečně to může být méně. Opačný případ, kdy je interval mezi snesením dvou vajec delší je delší je čstější. Nejčastěji je to něco přes 50 hodin, ale může to být i několik dní. Z vlastních pozorování znám případ, kdy to bylo 8 dní. Ze všech vajec se tehdy vejce vylíhla. Zárodek se ve vejci začne totiž vyvíjet, až když poštolka začne na vejcích řádně sedět. Nepředpokládám, že by prodleva mezi snesením vajec mohla být o moc delší než těch 8 dní, ale raději dejte poštolkám ještě pár dní možnost pokračovat v hnízdění.

Dobrý den,

Pokud už jsou snesena čtyři, možná už pět vajec, mnoho času na úpravy nezbývá. Samice na vejcích nejspíše začne brzy řádně sedět a to už by neměla být rušena. Autor těchto stránek ani já v této poradně odpovídající osobní zkušenost s hnízděním poštolek na parapetu nemáme. Pouze s hnízděním na balkonech.Pokud poštolky hnízdí přímo na parapetu, nikoliv v truhlíku či květináči na něm, je praktické vytvořit zábranu i proti nechtěnému skutálení se vejce. I když pochopitelně záleží na tom, jak hluboký takový parapet je. U hlubšího okenního výklenku a parapetu to poštolky zvládnou i bez zábrany. Ani fasáda přitom nemusí doznat vážnější úhony.  Můžete se názorně podívat třeba na přímý přenos z Unhoště (https://www.zsunhost.cz/postolky/). Parapet je možno i komfortně rozšířit, tak jak to po několika sezónách udělali např. v Budějovicích (viz https://www.youtube.com/@postolkymaj2023). Takovou náročnější úpravu můžete případně provést před příští sezónou, pokud budete chtít, aby u vás poštolky nadále hnízdily. Daleko jednodušeji ale můžete provést něco podobného, jako je vidět v přímém přenosu z Plzně a jednoduše zapřít desku mezi ostění (viz https://www.youtube.com/@baldis123). Podívejte se tam na starší videa (2012-2015), kde je vidět i dosah ostřiku trusem. Nepřesáhne v podstatě výšku truhlíku. Pokud máte parapet oplechovaný, tak jeho přesah v kombimaci se zábranou fasádu dostatečně ochrání.

Odpověď: Dobrý den. Dotazu pokud je míněn vážně, nerozumím. S návratem na hnízdo mohou mít problém mláďata, poté co z něj poprvé vyletí a ještě nemí pořádně létat. Pokud se nevrátí samice v době hnízdění, znamená to, že se jí přihodilo něco, co jí v návratu zabránilo. V našem lidském světě číhá na dravce řada nástrah - prosklené plochy. nezabezpečené elektrické sloupy, otrávené návnady, ... V době velké nouze o potravu mohou poštolky také hnízdo opustit.

Dobrý den,

Obecně se uvádí, že budka pro poštolky má být ve výšce minimálně 5 m nad terénem. U jednoho našeho přítele hnízdí poštolky již řadu let v podstřeší domu zemědělské usedlosti. Zahradu běžně používají. Pokud, se u vás poštolky usadily, váš obvyklý pohyb a činnosti dole na zahradě pod hnízdem jim zřejmě nevadí. A neměly by jim vadit ani dále v průběhu hnízdění. Jsou to zkrátka synantropní ptáci. Pochopitelně to ale chce chce obejít se bez hlučných večírků či ohňostrojů. Nevhodně rušit by je mohlo, pokud byste se jim do hnízda chodili ze zvědavosti příliš často dívat. Z Vašeho dotazu nepoznám jak je dostupné, ale zamyslete se nad tím, zda se do něj nemůže dostat kočka nebo kuna. Pokud ano, je žádoucí jim v tom zamezit nějakou zábranou.  Pokud potřebujete něco provádět v bezprostřední blízkosti hnízda, je lépe si takovou činnost rozložit tak, abyste poštolčí rodiče nezahnali na déle než čtvrt hodiny.

Pokud se u vás poštolkám opravdu zalíbí, je velmi pravděpodobné, že u vás zahnízdí i v příštím roce. Poznáte to už v brzkém předjaří. V takovém případě můžete zvážit instalaci kamery pro sledování, která vám umožní lépe nahlédnout do jejich soukromého života.

Dobrý den,

Pokud už jsou vejce snesena, tak je rozhodně nepřemisťujte. V takovém případě vždy hrozí to, že je rodiče opustí. O osud snůšky se nemusíte zbytečně obávat, poštolky 6 vajec v truhlíku zvládnou. Případné vylepšení zvažte pro příští sezónu. Inspirací vám mohou být online sledovaná hnízda na parapetech v Plzni (https://www.youtube.com/@baldis123) nebo v Českých Budějovicích (https://www.youtube.com/@postolkymaj4348).

Dobrý den,

Omlouvám se za pozdní odpověď. Nejlepší v takovém případě je zamezit kuně, aby se k hnízdu mohla dostat. Je možné instalovat jim do interieru za vletový otvor budku.

Dobrý den,

Vzrůstající početnost straky obecné v městském prostředí bývá často diskutována. Straky přitom mají tu smůlu, že jejich přesun do lidských sídel bývá hodnocen negativně a hovoří se přitom o jejich přemnožení a decimování drobných pěvců a jejich hnízd. Straky ovšem nejsou v České republice ani zdaleka přemnožené. Jejich počty obecně nijak dynamicky nestoupají, pouze s jejich stěhováním do měst více vidět. Co se týče lovu drobného ptactva, věnuje se mu ve městech daleko méně nápadný krahujec obecný nebo v menší míře právě i poštolky. Spektrum potravy samotných strak je velmi široké, konzumují rostlinnou i živočišnou potravu, a jsou v něm zastoupeni i drobní ptáci (především jejich mláďata), ovšem jen v nevýznamném množství (cca 17 %). Vlivu strak na jejich populaci se věnovala řada vědeckých studií a s úbytkem drobného ptactva to je složitější (více v případě zájmu najdete např. na stránkách ČSO nebo Krasec).

Jak je to strakami a poštolkami? Oba druhy sdílejí prostředí našich měst, které je pro ně výhodné. Oba druhy jsou docela vidět a slyšet, takže i jejich konfliktů si můžeme častěji všimnout. Poštolky přitom nepatří k opeřencům, kteří by se dali jen tak jiným opeřencem zahnat. Samy si své teritorium proti vetřelcům střeží. Míra této ostrahy se ovšem v průběhu roku liší a přirozeně vyšší v době hnízdění.Poštolky se kromě obranné reakce na vetřelce zřejmě také rády trochu baví. Prohánění jiných stejně velkých nebo i větších opeřenců patří k jejich oblíbeným adrenalinovým sportům po celý rok. A pokud se honí s ptáky krkavcovitými, mezi které patří i straky, je pravděpodobné, že to baví i jejich soupeře.

Na to, v jakém množství se poštolky u Vás na sídlišti budou vyskytovat, mají největší vliv podmínky, jaké tam budou mít pro hnízdění nebo případný pobyt po zbytek roku (ne všechny poštolky odlétají na zimu). Poštolky si samy hnízdo nestaví. Používají často právě opuštěná stračí hnízda (většina stračích párů totiž své staré hnízdo nevyužije a každý rok s staví nové). S oblibou hnízdí i na budovách, kde jim ovšem stále více možnosti pro hnízdění omezujeme (zasklívání a zasíťovávání lodžií a balkonů a různé další zábrany proti přístupu ptactva). Můžete jim ale pomoci instalací budek nebo hnízdních podložek. Místo pobytu a hnízdění ovšem ovlivňují dostupné zdroje potravy v nejbližším okolí. Pokud klesne počet drobných hlodavců, především hrabošů, což se stává ve čtvřletých cyklech, zcela pragmaticky se za nimi odstěhují jinam. V místě zkrátka zůstává tolik poštolek, kolik se jich v dané době dokáže uživit.