Poštolka obecná(Falco tinnuncullus)

Dobrý den,

Vzrůstající početnost straky obecné v městském prostředí bývá často diskutována. Straky přitom mají tu smůlu, že jejich přesun do lidských sídel bývá hodnocen negativně a hovoří se přitom o jejich přemnožení a decimování drobných pěvců a jejich hnízd. Straky ovšem nejsou v České republice ani zdaleka přemnožené. Jejich počty obecně nijak dynamicky nestoupají, pouze s jejich stěhováním do měst více vidět. Co se týče lovu drobného ptactva, věnuje se mu ve městech daleko méně nápadný krahujec obecný nebo v menší míře právě i poštolky. Spektrum potravy samotných strak je velmi široké, konzumují rostlinnou i živočišnou potravu, a jsou v něm zastoupeni i drobní ptáci (především jejich mláďata), ovšem jen v nevýznamném množství (cca 17 %). Vlivu strak na jejich populaci se věnovala řada vědeckých studií a s úbytkem drobného ptactva to je složitější (více v případě zájmu najdete např. na stránkách ČSO nebo Krasec).

Jak je to strakami a poštolkami? Oba druhy sdílejí prostředí našich měst, které je pro ně výhodné. Oba druhy jsou docela vidět a slyšet, takže i jejich konfliktů si můžeme častěji všimnout. Poštolky přitom nepatří k opeřencům, kteří by se dali jen tak jiným opeřencem zahnat. Samy si své teritorium proti vetřelcům střeží. Míra této ostrahy se ovšem v průběhu roku liší a přirozeně vyšší v době hnízdění.Poštolky se kromě obranné reakce na vetřelce zřejmě také rády trochu baví. Prohánění jiných stejně velkých nebo i větších opeřenců patří k jejich oblíbeným adrenalinovým sportům po celý rok. A pokud se honí s ptáky krkavcovitými, mezi které patří i straky, je pravděpodobné, že to baví i jejich soupeře.

Na to, v jakém množství se poštolky u Vás na sídlišti budou vyskytovat, mají největší vliv podmínky, jaké tam budou mít pro hnízdění nebo případný pobyt po zbytek roku (ne všechny poštolky odlétají na zimu). Poštolky si samy hnízdo nestaví. Používají často právě opuštěná stračí hnízda (většina stračích párů totiž své staré hnízdo nevyužije a každý rok s staví nové). S oblibou hnízdí i na budovách, kde jim ovšem stále více možnosti pro hnízdění omezujeme (zasklívání a zasíťovávání lodžií a balkonů a různé další zábrany proti přístupu ptactva). Můžete jim ale pomoci instalací budek nebo hnízdních podložek. Místo pobytu a hnízdění ovšem ovlivňují dostupné zdroje potravy v nejbližším okolí. Pokud klesne počet drobných hlodavců, především hrabošů, což se stává ve čtvřletých cyklech, zcela pragmaticky se za nimi odstěhují jinam. V místě zkrátka zůstává tolik poštolek, kolik se jich v dané době dokáže uživit.

Dobrý den,

To, zda necháte poštolky okroužkovat, je čistě věcí Vašeho rozhodnutí. Informace najdete na stránkách Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea,

Hnízdění poštolek nikam to hlásit nemusíte. Ve styk s úřady je potřeba vejít pouze, pokud by bylo potřeba z nějakého závažného důvodu do jejich hnízdění zasáhnout. Průběžná evidence hnízd synantropních ptáků v ČR, kterou vede Česká společnost ornitologická, je zaměřena na rorýsy, jiřičky, kavky nebo na hnízdění čápů. Údaj o hnízdění poštolek je ale, stejně jako další pozorování ptáků, možno zapsat do faunistické databáze ČSO AVIF (https://birds.cz/avif/). Pokud je pro vás zadání do této databáze příliš komplikované, mohu vyplnit za vás (kontakt).

Dobrý den. Díky za zajímavé pozorování a dotaz. Poštolky si zvláště v době hnízdění bedlivě hlídají své teritorium před vniknutím vetřelců. Za vetřelce považují především jiné poštolky. Zahánějí ale i jiné opeřence včetně těch pro ně jejich potomstvo docela neškodných jako jsou v lidských sídlech holubi věžáci. Obdobně zahánějí třeba kavky, které už vždy tak zcela nevinné nejsou (mohou mít zájem o vejce, nejmenší poštolčata a především o zbytky potravy na hnízdě a kolem něj), nebo iné krkavcovité jako straky. Uvedené se týká poštolek, které nehnízdí v koloniích, které mohou sdílet třeba právě s kavkami nebo s poštolkami rudonohými. V koloniích jsou vůči sousedům tolerantnější.

Na luňáky (červené nebo hnědé?) útočí poštolky u vás zcela přirozeně jako by útočili i na jiné dravce. Z rozdílu velikosti si přitom nic nedělají. Prohánějí i ty dravce, od nichž jim nehrozí bezprostřední nebezpečí. Mnoho přirozených nepřátel totiž mezi nimi nemají. Z denních pro ně opravdové nebezpečí představuje jestřáb lesní nebo sokol stěhovavý, z nočních výr velký, kteří dokáží ulovit i dospělou poštolku. Ti ostatní mohou být nebezpeční spíše pro mláďata. Mohou je zabít především, pokud nemají v době hnízdění dost jiné - snáze dostupné - potravy nebo třeba i v boji o místo k hnízdění (u druhů, kterým vyhovuje stejně velká budka nebo využívají k hnízdění opuštěná hnízda krkavcovitých).

Poštolky se kromě obranné reakce na vetřelce zřejmě také rády trochu baví. Prohánění jiných stejně velkých nebo i větších opeřenců patří k jejich oblíbeným adrenalinovým sportům po celý rok.

Dobrý den,

Poštolky, které u vás letos hnízdí, nemusí opravdu být ty stejné jako loni. I v případě, že by to byly ty stejné, velikost snůšky se v jednotlivých letech liší. Řídí se do značné míry tím, kolik je v době poštolčích námluv dostupné potravy.

Pokud byla vejce snesena již v polovině dubna, jak píšete, tak po tak dlouhé době je velmi nepravděpodobné, že by se ještě některé vylíhlo. Mohou být neoplodněná nebo zastydlá (to se může stát například, když vejce zůstanou ležet po dešti ve vodě). Poštolky nakonec rozpoznají, že z vajec nic nebude a sami na nich přestanou sedět. Mohou je pak vyhodit z hnízda nebo zkonzumovat.

Dobrý den,

Jako ochrana postačuje zábrana o výšce 10-12cm. Není však potřeba se příliš obávat vypadnutí mláďat. Může nastat opravdu jen vyjímečně při nějaké větší strkanici o kořist.

Dobrý den,

Obecně není třeba se hnízdění nějak zvlášť obávat. Napadení poštolkami není rozhodně třeba se obávat, pokud nejde např. o jedince zvyklé na přehnané dokrmování. Příliš častým vstupem na balkon člověk poštolky spíše zaplaší, což ovšem nemusí být pro zdar hnízdění to nejlepší.

Pokud se ve Vašem truhlíku objevil důlek je velmi pravděpodobné, že se se v něm poštolky chystají zahnízdit. Vyhlédnutých míst k zahnízdění mohou mít více. Pokud je ale vídáte pravidelně během dne, především po ránu a v podvečer, slýcháte typické hlasové projevy z období námluv - tikání, kterým se svou na hnízdo, samiččin křik, kterým chce něco po samečkovi a především hlasité projevy při páření, je to celkem jasné. Svědčí o tom i to, že sameček, jak uvádíte, hnízdní důlek obnovuje.

Poštolky, stejně jako ostatní volně u nás žijící ptáci, jsou v období hnízdění chráněny a nelze do něj zasahovat - ničit hnízdo nebo vejce. Nechcete-li opravdu, aby u Vás hnízdily, musíte učinit opatření, které jim v tom zabrání ještě před snesením prvního vejce. Nejjednodušší je truhlík a jiné nádoby, které by se jim mohly k hnízdění zalíbit na nějakou dobu z balkonu odstranit.

V době, kdy už poštolka snesla vejce, by se s vejci nebo hnízdem nemělo manipulovat. V tomto stadiu by něco takového s největší pravděpodobností zhatilo celé hnízdění. Nemělo by se tak činit i s ohledem na platné zákony.  V případě, že nic jiného nezbývá je nutno požádat o výjimku. Příslušným orgánem ochrany přírody jsou v tomto případě tam, kde není jiný kompetentní orgán ochrany přírody (tedy mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem  a pozemků určených pro účely obrany státu), obecní úřady obcí s rozšířenou působností - odbory životního prostředí). Přemisťování vajec je vždy riskantní takže, pokud není nějaký závažný důvod, lze očekávat rozhodnutí ponechat poštolku vysedět vejce a mláďata (podle konkrétní situace) případně ve vhodnou dobu převést do záchranné stanice nebo k náhradním rodičům.

Dobrý den,

Poštolky mohou lidské stavby využívat k odpočinku a přespávání a/nebo ke hnízdění. K posedu a přespávání využívají obvykle nějaké pravidelně určité místo. Stopy jejich pobytu najdete v podobě bílého trusu a vývržků (nestravitelných zbytků potravy, který má podobu válečku) pod jejich posedem. Po většinu roku si jinak jejich pobytu nemusí obyvatelé budovy vůbec všimnout. Výjimkou je mnohde ještě nyní probíhající období námluv, kdy spolu pár více komunikuje při lákání na vyhlednuté hnízdo, když se samička dožaduje potravy a projevů lásky od samečka  a poté se s hlasitým křikem páří někde poblíž budoucího hnízda. Hnízdo si poštolky nestaví, ale někde ve vhodném podkladu vyhloubí hnízdní důlek. Může se objevit i v květináči či truhlíku za oknem na parapetu nebo na balkoně.  Když už jsou snesena vejce, snaží se poštolky na hnízdo příliš neupozorňovat. Hlučná začnou být opět až mláďata před vyletěním. Rodiče se totiž starají o jejich zásobování potravou ještě asi měsíc a mláďata jim musí dostatečně hlasitě a jasně oznámit, kde zrovna jsou.

Odpověď: Dobrý den, hlínou, pokud není těžká a mastná, což by ta již použitá z květináče neměla být, nic nezkazíte. Většina poštolek má zřejmě na hnízdě raději tvrdší podklad, ve kterém si hloubí hnízdní důlek. Vystlat hnízdo něčím měkkým proto není nejlepší nápad. Takový podklad jako hadr by poštolky od hnízdění spíše odradil. Rozhodně by se také neměly použivat piliny nebo hobliny. Jsou totiž lehké a při zamávání křídly se s nimi víří i prach a spory plísní, které mohou dravcům při vdechnutí způsobit závažné onemocnění. Je potřeba také myslet na to, co se může stát, když do hnízda naprší. V tomto ohledu jsou do exteriéru nevhodné komerčně dostupné podestýlky z lisovaného dřeva, které se rozmáčí do kašovité hmoty… Cotedy použít? Optimální podestýlku mohou tvořit např. drobné oblázky, štěpka (drcené suché větve), drcená kůra (borka), ztrouchnivělé suché dřevo... Osobně  se mi osvědčila směs lesní hrabanky, písku a štěpky. Stačí jen několik centimetrů.

Odpověď: Dobrý den. Příčiny úhynu mohou být různé. Náraz do skla vyloučit nelze, Je to pro ptáky jedna z největších nástrah nšich sídel a ani poštolky se kolizi se skly nevyhnou. Ve vyšších patrech se zrcadlí obloha, v nižších i stromy, na které ptáci chtějí usednout. Více o ptácích a sklech na stránkách ČSO, která se v tomto směru snaží dlouhodobě o osvětu (viz článek Ptáci a skla).

Odpověď: Dobrý den,
Těžko na dálku posoudit stav mláděte. Poštolka nemusí být němá. Hlasově se totiž, je-li sama, nemusí projevovat. Podstatným hendikepem pro ni ale může být, pokud se stala příliš závislá na lidech.
Poraďte se prosím o tom, zda a jak je možno ji připravit na vypuštění s nejbližší záchrannou stanicí. Jejich seznam najdete na stránkách Zvíře v nouzi https://www.zvirevnouzi.cz/zachranne-stanice/.
Upozorňuji, že i když odchováváte mládě v dobré víře, tak pro chov poštolky de facto odchycené z přírody byste měl mít vyřízenu  odchylku z obecné ochrany ptáků (odchylný postup při ochraně ptáků podle § 5b zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).

Odpověď: Dobrý den,
dospělá poštolka mimo hnízdní období, pokud nemá zrovna potřebu lovit, může strávit na jednom místě dlouhou dobu. Stejně tak již opeřené poštolče, které jen čeká, až mu některý z rodičů přinese něco k snědku.

Odpověď: Dobrý den,
pokud vám mláďata svěřila k odchování některá záchranná stanice, prověřila si pravděpodobně podmínky v nichž budou chována a vaše předpoklady pro to, abyste se o ně postarali.  Obvykle tak činí u poštolek, které už nemohou být do volné přírody vypuštěny. Příprava na osamostatnění mláďat totiž není něco, co by mohl amatér jen tak lehce zvládnout a lidmi vypiplaná a na nich plně závislá mláďata by jen tak do přírody vypuštěna být neměla.
Má-li jedno mládě zdravotní problémy, určitě se s příslušnou záchrannou stanicí případně veterinářem poraďte.
Mláďata byste již nyní neměla chovat bez patřičného povolení. Obecně platí zákaz odchytu u nás volně žijících ptáků a jejich držení. K odchytu (odběru) i chovu ptáka z přírody je potřeba předem požádat o odchylku z obecné ochrany ptáků (odchylný postup při ochraně ptáků podle § 5b zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Může ji vydat obecní úřad obce s rozšířenou působností (na území národních parků a chráněných krajinných oblastí pak jejich správa).

Odpověď:

Dobrý den,

z vašeho dotazu usuzuji, že poštolky nyní hnízdí na parapetu otvoru, který nemusí být příliš hluboký nebo široký. Pokud zde již poštolky hnízdí, tak je otvor pro ně pravděpodobně dost velký. Takový otvor lze jednoduše zabednit na vnitřním líci zdi. Podle situace a nebude-li to vadit v interieru lze k otvoru přisadit budku. Střihy” na budku najdete např. zde.  Budka nebo obdobně upravený otvor by měla mít na přístupné straně dvířka, abyste ji mohli po sezóně čistit.